Předchozí (913)  Strana:914  Další (915) |
|
|||
914
|
|||
|
|||
Apsidní přímka. Stč. Zem. 163.
Apsidový = apsidní. A. čára. Schd. I.
223. Apt. = appoint; kupecky. Kh.
Apterix, Apterigius = Blahoslav. Jir.
Ruk. I. 19. Apulský, apulisch. A. duběnky, apulische
Galläpfel. Šp. Apušenko, a, m., vz Apko.
Apuško, a, m., vz Apko.
Apyrexie, e, f. = bezhorečnatosť. Slov.
zdrav. I. 14. Aqua amygdalarum amararum, fortis, lau-
rocerasi, regia, v lučbě Vz Šfk. Poč. 540., 66., 397., 94., Rosc. 165. Aquae ferratae, ib. 346. Aqua laxativa, vídeňská voda. Vz Slov. zdrav. I. 14. Aquaedukt. Přidej: Vz Vlšk. 73.
Aquamarin, vz Akvamarin.
Aquensis, vz Vodňanský. Cf. Jir. Ruk.
I. 19. Aquila Jan, 1554. Vz Jir. Ruk. I. 19.
Aquilinas Jan, vz Vorličný. — A. Pavel.
Vz Jir. Ruk. I. 19. Aquin-us, a, m. (Vodička) Jan, f 1591.
Vz Jir. Ruk. I. 21. Ar, a, m., pl. Arové. Objavenie arského
čili indoeuropského pravěku a velkej čeľade Arov (Indoeuropcov). Phld. III. 1. 59. -ár, -ář. Přidej za: tvoření slov ještě: ,
Kvantita. — -ář, -ař = l. -ník: hrobař, ka- menář, kominář, zvonař; 2. = -íř: uhlař (laš.); 3. sklař (sklenář, laš.), pasčekař (kdo pořád hubuje). Brt. D. 141. Ara, y, m., papoušek. A. modrý, ara ara-
rauna, červený, a. macao. Vz Schd. II. 454. Arab, a, m. der Araber. Arabové. Vz
KP. I. 85., Stč. Zem. 320. Arabesky. Přidej: A. jsou ozdoby na
uměleckých výtvorech původně podlé tvarů rostlinných napodobené, potom též složené z čar rozmanité proplétaných. Vyskytují se již ve staroklassickém umění, přišly však potom zvláště u Arabů v oblibu, od nichž své jméno mají. Arabeskami nazývají se též krátké povídky, v nichž se líčí některé vý- jevy ze života, nehledě k nižádné přísné formě spisovnické. KB. 315. Die Arabeske, Moreske, Groteske. Nz. Vz Enc. paed. I. 334., S. N. Arabie. Vz S. N.
Arabin, u, m. = arabská gumma, klova-
tina, arabisches Gummi. Sl. les., Nz. lk., Šfk. 554., Šfk. Poč. 517., Schd. I. 399. Arabka, y, f., die Araberin.
Arabský. Přidej: A. sloh. Vz KP. I. 143.
A. víno. A. školství. Vz Enc. paed. I. 334. A. číslice, jazyk a literatura, záliv, hereti- kové. Vz S. N. Arabština, y, f. = arabský jazyk, die
arabische Sprache. Mus. 1880. 191. Arad, a, m., uher. město. Vz S. N.
Araeometr, vz Areometr.
Arago, a, m. Vz KP. II. 236., S. N.
Aragonit, u, m. = vápence hranolový.
Vz Šfk. 186., S. N, Schd. II. 37., Bř. N. 130. Arachnoidea, vz Pavučnice.
Arak, u, m., der Arak, Reisbranntwein.
Přidej: Omáčka, sníh s arakem (Arakschaum); |
nákyp, krém, huspenina, pudding s arakem.
Šp. Vz Schd. I. 416., S. N., Kram. Slov. 17., Rstp. 1728. Arakanský. A. rýže, der Arakanreis. Šp.
Arakari, m., pteroglossus aracari, pták
tukan. Vz Frč. 360. Arakový, Arak-. A. punčovina, die Arak-
punschessenz. Arara, y, f. = ara. Brm. Ž. zv. II.
120.—122. Aras, a, m., papoušek. Arasové mají tváře
lysé, dlouhý klínovitý ocas a modré a čer- vené peří. Žijí v Americe. Frč. 361. Araral. Vz S. N.
Arba, y, f. = čerkeský dvoukolý vůz. Čch.
Arbaj, e, m., z vlas. arbagio, albagio,
látka hedvábná n. vlněná. Gl. 3. Arbanás, a, m. A-si či Arnauti. Č. Ct.
I. 56. Arbata, y, f., z pol. = ruský čaj. Budem
píť arbatu (místy žertem: hrbatú). Na mor. Val. Vck. Arbelovice, dle Budějovice, Arbelowitz,
ves u Dol. Kralovic. PL. Arbes, a, m. A. Jak., spisovatel, nar. na
Smíchově l2/6 1840. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 145. Arbitrage, e, f. = srovnání cen, jaké mají
peníze a směnky v rozličných místech, Be- rechnung der Kurse verschiedener Plätze, um den vortheilhaftesten zu finden. Dle Kaizla: kursozpyt. Vz S. N., Kram. Slov. 18. Arbitrovati, směneční kurs vypočísti,
die Wechselkurse berechnen. Vz Arbitrage. Kh. Arborec, rce, m., der Arber, vrch v Pra-
cheňsku. Šm. Arbutin, u, m., C36 H24, 020, nachází se
v listech medvědice (arctostaphilos uva ursi). Vz Šfk. 567., Šfk. Poč. 586. Arbuz, u, m., druh melounů rostoucích
v Kaukassku chuti velmi lahodné. Čch. Arci (a+rci, Bž. 217.) ... — A. ve slo-
žených subst. z řec. a lat. archi-. Arciblázen, zna, m., der Erznarr. Ler.
Arcibrusič, e, m., der Erzläuterer. Us.
Arcihad, a, m., die Erzschlange. Čch.
Bs. 80. Arcihafan, a, m , der Erzbeller. Kos. Ol.
L 135. Arcikatolík, a, m., der Erzkatholik. Mus.
1880. 488. Arcil, a, m., der Jaherr. Šm. Vz Anočkář.
Arcilka, y, f., die Jafrau. Šm.
Arcimistr, a, m., der Erzmeister. Osv.
I. 189. Arcinárodní kritik. Kos. Ol. I. 288.
Arcinuzák, a, m., der Erzbettler. Kos.
Ol. I. 202. Arcipravdivý, sehr wahr. A. jméno.
Msn. Or. 28. Arcipřěšt, a, m., der Erzpriester. Hus L
246. Arcipřišt, a, m. = arcipřěšt Ddk. III.
32., Břez. 227. Arcísek, sku, m. = narcis obecný, nar-
cissus poëticus. Rstp. 1535. Arcivrah, a, m., der Todfeind.
Arcizbytečný, sehr überflüssig. A. lidé.
Kos. Ol. 1. 45. |
||
|
|||
Předchozí (913)  Strana:914  Další (915) |