Předchozí (514)  Strana:515  Další (516) |
|
|||
515
|
|||
|
|||
drsnohlavý, amblyrhinchinus, der Höcker-
kopf; kroužkovitý, annulatus, die Ringel- echse. Brm. III. 160., 193., 194., 198., 218., 224., 237., 242., 244., 272. Cf. Schd. II. 481., 483., Kram. Slov , S. N. Vleče sa ako slepý jašter. Sb. sl. ps. I. 98. — J. = drak. Ve- liký j. (draco). BO. Hledí jako jašťur. Slez. Šd. — J. = peršan, peltram, artemisia dRacunculus, Rosttl. Vz Mllr. 17., násl. Ještěrčí pelyněk, artemisia dracunculus.
Dlj. 29. Vz Ještěr (dod., konec). Ještěří zrak, Kká., národ. ZN.
Ještěnce == ještěrka. Us. Tkč.
Ještěřisko, a, n., abscheuliche Eidechse. Šm. Ještěřitý, Eidechsen-. J. užovka, coluber
saurita, die Eidechsennatter. Sl. les. Ještěrka, vz Ještér. Na Zlinsku iščerka,
Brt., na Slov. jašterica. Hdž. Čít. 182. Cf Šf. III. 561 J. obecná, lacerta agilis; ze- lená, 1. viridis; živorodá, zootoca vivipara, die Bergeidechse; pestrá, I. muralis, die Mauereidechse. Frč. 326., S. N., Brm. III. 177., 181., Schd. II. 481. J. vodní, scink. Byl. 15. stol. J. zrnitá, hatteria punctata, die Brückenechse; obojková, die Halsband-; perlová, 1. ocellata, Perl-; kornatá, helo- derma horridum, Eskorpion. Brm. III. 155., 172., 183., 190. Ani ma ta nedaj, kde sú dve sestrice. akoby's ma dala medzi jašte- rice. Sb. sl. ps. II. 1. 60. Od j-ky do po- stýlky, od hada k doktoru, od štíra do hrobu. Us. Kšť. J-ky vystříhají Člověka spícího před hadem ocáskem ho čmýrajíce. Mus. 1853. 489. Když mloci z vody vy- kukují a ještěrky do děr zalézají, čeká se déšť. Mor. Tč. J. maličká, ale má zuby ostré. Us. Bž. — J. = řemínek, jímž ko- ženky u kolenou se zavazují. U Domažl. Jrsk. — J. = malé čiperné děvče. Ty j-ko! Us. Olv. — J. = souhvězdí. Stč. Zem. 25. Ještěrný, Eidechsen-. J. shoule. Pl. I.
170. Ještěrobijce, e. m., der Drachentödter.
NA. I. 21. Ještěronožec, žce, m. = kdo má ještěří
nohy. Ješterořep, u, m., saururus, der Eidech-
senschwanz, rostl. J. nicí, s. cernuus. Rstp. 1456. Ještěrořepovitý. J. rostliny, saurureae:
kalatka, ještěrořep, touleň. Rstp. 1455. Ještěrorybka, y, f., elops, der Eidech
senfisch. Šm. Ještěrový jazyk. BO.
Jaštěrozub, u, m., ancplothericum, das
Barmuudthier. Šm. Ještětice, vz Jestětice.
Ještětický, ého, m., os. jm. Vz Blk.
Kfsk. 1328. Ješuť, i, f. = ješiť, vanitas, vanum. V MV.
nepravá glossa. Pa. Člověk j-ti podoben; Všecka j. Ž. wit. 143. 4.; 38. 6. V j-tech svých. Ž. wit. Deut. 21. Aby nejmenoval jméne jeho v j. Hrad. 118. b. Ješuta, y, m., os. jm. Šd.
Ješutenství, n., vanitas. Neuzře j. Ž.
wit. 118. 37. — Pass. 384. Ješutně = marně. Ktož j. Boha vzývá.
Hr. rk. 273. Vše se j. děje. Alx. |
í Ješutnosť. Vzdvihni kámen j-sti od tvého
j srdečka dveří. Hr. rk. 139. Pan Opatrný klade do textu žádosť m.: kámen. Ješutný, vanus. V MV. nepravá glossa. Pa. J. chvály, Pass. 451., zdraví člověčí. Žk. 91. a. J-tni syni člověčí. Ž. wit. 61. 10. Jetaiba, y, f. = kurbaryl obecný, hyme-
naea Courbaril, Rostl. Rstp. 461. Jetel, jetelík. Mkl. Etym. 41. Na Polič-
sku, v Plzeňsku: jetel, e, f. Kšá., Prk. Cf. Jatelina, Jetelina, Dětelina, Kuničina, Kun- čina, Ščudlovina, Ščudlek, Šcudlina (mor.). Dětel polní či kyselý n. zaječí = šťavel ky- selí), oxalis acetosella. Rstp. 262. J. kozí (čilimník, štědřenec), laburnum vulgare, der Bohnenbaum. Ib. 355. Luční j. (červený, paličkovatý, jetelina, sturek, koničina), tri- folium pratense, der Klee. Ib. 364. J. vodní (trojlistník, třílistník, j. horký, trojice vodní, trojan vodní, bobrek, vachta trojlistá), meny- anthes, der Bitterklee. Ib. 1082. J. žlutý, medicago lupulina; švédský, trifolium hy- bridum ; červený (štýrský), t. pratense; bílý, t. repens; růžový či nachový či letní, t. incarnatum; černý (šťavel), oxalis tropae- oloides. Us. Pdl., Sl. les., Rt., Dlj. 48. J. sečný, der Mähklee. Šp. — Cf. Slb. 542., Čl. 29., Čl. Kv. 380., Schd. II. 310., FB. 103., KP. III. 261., Sbtk. Rostl. 40., 270.— 273., Kk. 255., 177., Kram. Slov., Rosc. 131., 167., S. N., Mllr. 68., 75., 107. Jeteleť, i, f., der Kleeblattzug, Zierathen
in Gestalt von Kleeblättern. Šm. Jetelice = vítečník, janofit, janovec me-
tlatý, corema, der Besenginster. Rstp. 353. Jetelík, u, m., vz Jetel. J. housenkovitý,
scorpirius vermiculatus. Dlj. 52. Jetelina černá, modrá. Slb. 525., 533. —
Koll. Zp. I. 296. Vz Ďatalina, Čtverolisrá j. nalezená před Jiřím znamená štěstí. Kld. Vyšívání na jetelinku na Mor. Jetelinisko, a, n. = jeteliště. Zlínsky.
Brt. Jetelisko, a, n., das Kleefeld ; schlechter
Klee. Šm, Jetelka, y, f., sam. u Libně. — J. =
jetel, der Klee. Rk. Jetelnisko, a, n. = jeteliště. Olom. Sd.
Jetelovka, y, f., euclidia. J. menší, větší,
motýl. Kk. Mot. 247. Jetelový. J. pastva. Sk. Cesta je zarůstlá
travou j-vou, abych nemob za svou mjilou. Sš. P. 659. Jetěně (Dětaň), Gödesin, ves v Žatecku.
Blk. Kfsk. 86. Jetenovice, dle Budějovice, Jetenowitz,
ves u Horažďovic. Jeter. Kom. Orb.
Jetětice, dle Budějovice, Jetietiz, ves
u Bernardic. Blk. Kfsk. 649., 650. Jetev. Mkl. Etym. 387.
Jeti. O tvarech vz Bž. 209., List. filol.
1883. 112., 1878. 203., Mkl. Etym. 78. O tva- rech na Dolní Bečvě vz List. filol. 1887. 384. Slovesa tohoto také u Březové na Mor. nemají: Šiéł s vozom n. na voze. Vjézol sa na voze. Osv. 1884. 59. Brt. — abs. Jel, ani se neohledl. Us. Obrať a také pojedeš, umgekehrt ist auch gefahren. Dch. — na 400*
|
||
|
|||
Předchozí (514)  Strana:515  Další (516) |