253

Obuvnický, ševcovský, Schuster-. Jg.
Obuvnictví, n., ševcovství, die Schusterei.

Jg.
Obuvník, a, m., švec, Schuster, m.

Obuzek, zku, m., síť o velikých okách,
das Spiegelnetz. Us. Dch.

Obúzeti, el, ení, vz Obuzovati.

Obuzník, a, m., der Schmäher. Gl. 186.
V starší době sluli tak vyběrači mýt a cla.
Vz Kn. dr. 137.

Obuzný, lající komu, očerňujíci ho. Z.
kap. 118., 121. Č.

Obuzovati, obúzeti, haněti, schmähen. —
koho čím. Žer. O. koho zlodějem. Kn. rož. 227.
Vz Obouzeti.

Obúzstvo, a, n., die falsche Beschuldigung
vor Gericht. Obúzstva se zpraviti. Kn. rož.
č. 227., Arch. I. 477. Obuzství, n., křivda,
nátisk. Ž. kap. 118., 134.

Obváděti, el, ěn, ění; obvésti, vedu, vedl,
en, ení, umführen; vz Obvoditi. O. svědky =
osvědčiti, durch Zeugen erweisen, darthun,
Zeugen vorführen; obdati, umgeben. Jg. —
co, koho: zálohy, Kom., škodu, Těš. zříz,;
koho okolo čeho. Us. — co čím, kým:
škodu svědky (dokázati). Pr. měst. Zahradu
zdí (obdati). Jg. Škodu lidmi hodnověrnými o.
Pr. měst., Vl. zř. 477. Něco dostatečně hod-
nými lidmi o. Sněm. 1609. To jsem obvodil
úředníky, Půh. ol. 1412., starožitnými lidmi.
Půh. 61. 1487. (Gl.). — Vš. — koho kudy,
herumführen. Obvedl mě po čtyřech úhlech
Sieni. BO.

Obvadnouti, abwelken. Tkadl.

Obval, u, m. = obal, Hülle, Umhüllung, f.

Jg.

Obvalený; obvalen, a, o, umgeben. — čím
pro co. Zadek pro sedání volnější kýtami
obvalený. Kom.

Obvaliti, il, en, ení; obvalovati = obaliti,
hüllen, umhüllen. Jg., Reg. zdr.

Obvar, u, m., obyč. odvar. Us. u Bydž.
Mý. Der Absud. Obvar z jehličí krev ředí.
Um. les.

Obvařiti, il, en, ení; obvařovati, abkochen.

— co: mléko, maso (trochu uvařiti); prase,
ruku, prádlo (= opařiti, abbrühen.) Jg.

Obvárka, y, f., das Abkochen. Rk.

Obvarovati, obmysliti, opatřiti, versehen,
verfahren, sicherstellen. Jg. — co. L.

Obvaz, u, m., der Verband. Rk.

Obvazadlo, a, n., vazadlo, obinadlo, die
Binde. O. k pouštění. Lk. O-a, das Verband-
zeug., Dch.

Obvázání, n., das Umbinden.

Obvázaný; obvázán, a, o, umgebunden. —
čím, vz Obvázati.

Obvázati, obváži, obvíži (zastr.), obvaz
a obvěž, al, án, ání, obvazovati, umbinden,
umwickeln, einbinden. Jg. — co: ránu, ruku,
nohu. Us. Provazové hříchův obvázali mne.
V. Raněného o. Rk.— co okolo čeho komu.
Obvaž si šátek okolo krku. Us. — co, se čím :
stromy slamou, D., se šátkem o. V. Žílufá-
čem. Lk. — co v co: úd zlámaný v dlahy. Lk.

— co kdy: ránu po operaci o. Ml.
Obvazek, zku, m., obvazadlo. O. jest

chirurgický, tudíž hlavně mechanicky činný
prostředek hojivý, který, sestávaje nejvíce
z látek měkkých a pružných, části chorobné

obyč. jen zevně přiložen jsa po delší dobu
zvolna a sám o sobě účinkuje. Vz S. N. O.
prozatímní, Nothverband, m. O. na žílu. Plk.
O. na temence (Fontanelle). Cn. O-ky, pl.,
Verbandzeug, n.

Obvaziště, ě, n., der Verbandplatz. Čsk.

Obvázka, y, 1, die Binde. — O., povázka,
melampyrum arvense, der Wachtel-, Kuh-
weitzen. Jg.

Obvazkář, e, m., der Bandagist. Rk.

Obvazovati; obvážiti, il, en, ení — po-
važovati, abwägen. — co. Ctib.

Obvedení, n. Besichtigung, Schätzung.
Mus.

Obvejčitý, eiförmig, oval O. list. Rostl.

Obveličiti, il, en, ení = zvelebiti, koho
čím. BO.

Obveliký, obvelký, ziemlich gross. Us.

Obvěnčiti, il, en, ení, umkränzen. Us.

Obvěnění, n., protivěno (ženichovo). O. =
to, co naproti věnu od ženy muži přinesenému
dává muž ženě své, die Morgengabe, Wider-
lege. Vz S. N. O věno se snešení státi má,
i také o obvěnění, kteréž panně třetinú výše
s jejím obyčejně se jmenuje. Kol 41., Pr.
měst. Vz Obvěniti.

Obvěněný; obvěněn, a, o, als Gegengift ge-
geben, verschrieben. O. summa, Faukn.,
statek. Pr. m.

Obvěniti, il, ěn, ění; obvěnovati = proti-
věnovati, vz Obvěnění. O., nevěstě nad věno
jistý dar dáti. Kat. 1084. Der Frau die Ge-
gengift geben. — co komu. Panně to o. má.
Pr. — co na čem. Jestli že jeden z man-
želův obvění zaslíbení na mohvitém zboží.
Pr. kut. — co, koho čím. Obvěním ji tře-
tinou výš. Faukn. Církev jako zvláštními
klenoty tím obvěnuje. Br. O. koho prstencem.
Kat. 1084. Zástup nebeských pak milostek
obvěnoval všelikou ho krásou. Sš. Bs. 48. —
co podlé čeho proti čemu. Kdož pannu
pojímá, ten třetinú výš vedlé práva zemského
má obvěniti proti tomu, což po panně jme-
nováno jest. Vš. 209.

Obvěsek, sku, m. Vorhang, m. Plk.

Obveselelý = obveselený, erfreut. Lex.
vet.

Obveselení, n., die Erfreuung, Ergötzung,
Ermunterung, Belustigung. Pro o. mysli. Us.
Své o. v Bohu míti. Kom.

Obveselený, -len, a, o, erfreut. O-ná mysl
něčím. D.

Obveseliti, il, en, ení; obveselovati, er-
freuen, fröhlich machen, erlustigen, ergötzen,
auf-, ermuntern, belustigen, erheitern, auf-
klären, aufwecken. V. — co, koho: lidi. V.
Potůčkové mysl obveselují. Troj. Divadla
zajisté obveselují. Kom. — koho, se čím.
Pass. 183. O. se honbou, hudbou. D. Obve-
selují se požíváním dobrého (kochají se). Kom.
Timť já tě obveselím, čehož na mně žádáš.
BN. Rač novou nás o. radostí. Nud. — kdy.
Po slzách a po pláči obveselíš a obraduješ.
BO.

Obveselování, n., vz Obveselení. Víno,
nápoj k obveselování smutných případný.
Kom.

Obvěsení, n., obvěšení das Umhängen,
etwas Umgehängtes (opona). V.