1023

Boduňa, ě, f., stössige Kuh. Slov. Loos.

Bodušínský, ého, m., os. jm. Šd.

Bodůvka, y, f., ves při Váhu na Slov.
Šd.

Body, pl., m., samota u Tišnova.

Bodzigan, u, m. = busdykan. Slov. Hdž.
Čít. XII.

Boerové, rolníci v osadách na mysu Do-
bré Naděje v Africe původu hollandského.
Vz S. N.

Boëthi-us, a, m. Vz S. N., Sbn. 136.,
187., 405.

Bogádi Jan z Baraně. 1726.—1806. Vz
Jg. H. 1. 536., Jir. Ruk. I. 86.

Bogar, a, m. = chroust. Slov. Němc. IV.
314. — B., os. jm. na Vsacku. Vck.

Bogdál, a, m. = čáp, bocan. Mor. a slov.
Brt., Šd., Bern.

Bogdálí = čapí, Storch-. Vz Bogdál. B.
nos, rostl. Mor. Hrb.

Bogdan, a, m. = bogdál. Slov. Rr. Sb.
Bogdány, dle Dolany, jm. místa v Uhřích.
Šd.

Boginka, y, f., vz Chamona, Sbtk. Rostl.
295.

Bogumín, vz Bohumín.

Bohabázeň, zně, f., die Gottesfurcht. Ziak.

Bobabázlivý = bohabojný. Šm.

Bohabijství, n. Veliký počet z nich se
bezmála nepřiúčastnil zbrodně té, b-ství. Sš.
Sk. 29.

Bohaboj, e, m., Timotheus. Šd.

Bohabojenství, n. = bohabojnosť . Ž. wit.

Bohacení, n., die Bereicherung. Sm.

Bohač, e, f. = bohatí, die Reichen. Slov.
Ssk.

Boháč. Dycky sa bohatý duje, že dobré
vínečko pije; počkaj, boháču, šak ti vyskáčú
ty dukáty z truhle. Sš. P. 525. Lepší chudý
v pořádnosti, nežli b. v hanebnosti. Dch.
Skoupý b. jako jeho skříně ; ač v ní zlato,
přece v koutě stává. Hkš. B. jídá, kdy chce,
a chudý, kdy může; Kdyby nebylo oráče,
nebylo by boháče. Bž. B. zřídka spravedliv,
buď sám, buď předek jeho. Lpř. B. skoupý
je velmi hloupý. Slov. Tč. — B., os. jm.
B. Tom., ryjec v 18. stol.; B. Jan, lékař a
prof., † 1768. Vz S. N.

Bohačedí, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bohačka. Hoc bys' ma vzal, mňa tvoja
mať nepríme do domu, tá b. velkú hľadá,
hrdú ešte k tomu. Sb. sl. ps. II. 1. 72.

Bohadle. Protož rač b. mysliti na jinou
cestu. Pal. Děj. IV. 1. 97.

Bohakyně, ě, f. = bohačka, lépe: bo-
hatkyně. U N. Kdyně. Rgl.

Bohamilovný, gottliebend. Šm.

Bohánka, y, f., ves u Hořic. Vz Blk.
Kfsk. 707 , Sdl. Hrd. II. 275.

Bohaprázdnosť, i, f., die Gottlosigkeit,
Verruchtheit, der Frevel. Šm.

Bohaprázdný skutek. Dch., Msn. Or.
112.

Bohapustý = bohaprázdný. B. soldateska.
Hdk.

Bohár (bohař), a, m., der Bigotte. Ssk.,
Loos.

Bohárna, y, f. = božnice. Ks.

Boharodný, gottgebärend. B. matka. Hrbň.
Jsk.

Boharyně, ě, f., ves u Nechanic Sdl.
Hrd. I. 66., 71., 127., 147., Tk. III. 190.,
IV. 163., V. 220., Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk.
219., 413., 1071.

Boharynka, y, m., os. jm. Slavoň řečený
B. z Choltic. Arch. I. 247., III. 483.

Bohatá, é, f., ves v Plzeňsku. Blk. Kfsk.
330.

Bohatě, komp. bohatěji. B. něco nadati.
Mus. 1880. 236. B. illustrované dílo, nadaná
akademie, nadaný člověk. Us. Pdl.

Bohatec. Sv. ruk. 146. Vizme, zdali ne-
pilnějé klanieme se b-cóm nežli pánu Bohu ;
Lkajte již, b-ci; B. tento hřešil jest lakotú:
Nemilosrdný b. mievá obecně nemilosrdné
sluhy. Hus I. 64., II. 18., 240., 242.

Bohatěti. — čím: ctnostmi, penězi. Ler.

— jak: od pěti ke čtyřem. Vz Hospodařiti.

— odkud. Nežádej si b. z cuzého, ať ne-
ztratíš svojího. Tč. exc.

Bohatíce, e, f., die Reiche. Protož ne-
mají výmluvy bohatci a b. řkúce . . . Hus
II. 239.

Bohatitel, e, m., der Bereicherer. Šm.

Bohatiti. — co komu. Račiž jim ty
sejpky sám pán Bůh b. Brt. P. 133. —
koho (čím). B-tí své přátely. Hus I. 441.
Kněží hřešie, když přátely své nadáním
bohatí. Hus I. 441,

Bohatkyně, ě, f., die Reiche. Šm.

Bohatnutí, n., das Reichwerden. Us. Pdl.

Bohatosť B. písemnictví, J. Lpř., látky,
myšlének, Us. Pdl., jazyka. Dk.

Bohatskosť, i, f., die Chevalerie. Slov.
Ssk.

Bohatství, Ž. wit. 214., 36. 3, 118. 14.,
bohatstvo. Alx. V. y. 1241. Národní b., der
Nationalreichthum, Šp., přírody, der Natur-
reichthum. Sl. les. B. nespočívá na mnohosti
majetku, nýbrž ve skrovnosti potřeb. Exc.
B. jazyka. Vz Jg. Slnosť. 7., 22. Nad literné
umení většího b-stva není. Slov. Tč. Ne
každý ten šťastný, čo b-stvom vládá. Koll.
Zp. I. 341. Pan Ježíš je na nebe, má b-stvo
dla (pro) mne. Sš. P. 388. Kdo b. shromaž-
ďuje a nic dobrého jím nepůsobí, ten pro
jiné ho spoří a sám hřích tropí. Us. Velké
b., těžká nemoc a raněné svědomí utajiti se
nedají; Nic sobě nezakládej na velikém b.
Bž. B. tu vlastnosť má, že z moudrého
hrupce dělá. Tč. exc. Z b. nejde tak velké
potěšení jako žalosť pochází z jeho potra-
cení; Život b. dává a smrť vše odnímá.
Hkš., Lpř. B. nyní panuje, ctnosť mu ustu-
puje. Hkš.

Bohatstvo, a, n. = bohatství.

Bohatý, od bogB. Vz Mkl. Etym. 16.
Bohatější. BO., Hus III. 107., Sv. ruk. 145.
Stran odvození a významu vz Gl. 384. ve
článku Zboží. Bohatý boháč. Km. B. hoj-
nosť. Dk. P. I. Čím kdo víc b-tý, více je
zaujatý. Slov. Tč. Žiadal som si bohatým
byť, prestal som jiesť, prestal som piť, babku
k babce som přitiskal, predsa som len biedu
vískal. Sl. spv. II. 73. Jest bohatá: vzadu
má větrník, s předu má vodní mlýn a při
tým les kúsek. Slez. Tč. Kdyby b-tí okol-
nosti chudých, jak se patří, věděli nebo cí-
tili, lépe by jim pomáhali. Exc. Děvečka
vyšije, šohajek vymlátí, ach Bože — ti budou