Předchozí (933)  Strana:934  Další (935) |
|
|||
934
|
|||
|
|||
I. 174., 309., 286. M. šenk, poselství, po-
třeba, pomocník, nepřítel, přikázané, ko- morník, úmluva, úředník, vyznání. Půh. I. 131., 171., 201., 252., 343., II. 14., 39., 57., 115. Markrabka, y, f. = hruška máslovka.
Rstp. 516. — M, Markrawka, osada u Mo- helnice. Markravě = markrabě. Půh. II. 236.
Markscheider, vz Odměsitel.
Markútný = nemilý, nepříjemný. To
mi bylo tak m-tné. Na Vsacku. Vck. Vz Markotný. Markův mlýn u Libáně.
Markvarce, Markwaretz, ves u Loun,
u Dačic a u Pelhřimova. Od Markvarta. Pal. Rdh. I. 132., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl. Markvart, a, m., os. jm. Tk. IV. 709 ,
Blk. Kfsk. 1361., Sdl. Hr. III. 131., IV. 309., V. 363., Výb. II. 308., Rk. Sl., S. N., Výb. II. 385., Výb. II. 803.
Markvartice, dle Budějovice, Markwar-
titz, ves u Chotěboře, u Sobotky a u Že- letavy. Od Markvarta. Pal. Rdh. I. 133. Cf. Blk. Kfsk. 1361., Sdl. Hr. L 202., III. 304., Rk. Sl. — M., Markersbach, ves v Sasích. Pal. Rdh. II. 413. Markýs, vz Markýz.
Markyta, y, f. = hájovna. Ěvn. 140.
Markytáni římští. Vz Vlšk. 430.
Marie, e, m. M. Jak. 1714. Vz Jir. Ruk.
II. 10.
Marmelada, z fr. marmelad. List. fil.X.
62. Marmelos, u, m., aegle, ein citronartiges
Gewächs. Marmočiť sa. Len sa mi to tak marmočí
pred očima (hemží, nevidím dobře). Slov. Rr. Sb. Marmor, u, m. = mramor. Bž. 43.
Marna, y, m. = marnotratník. U Stu-
dence v Chotěb. Neud. Marnica dětí, die Kindesmörderin. Slov.
Sb. sl. ps. II. 1. 97. Marnice, e, f. = bouda na máry. Brt.
D. 229. Marnič, e, m. = marník. Poď m-če dom
spat, zanech mladých děvčat, šaks mě vidél starú babu, měl jsi si mé nebrat. Sš. P. 667. Márnik = marnotratník, mrhač. Slov.
Otec sbiera, syn m. sa vyškiera. Zátur L'ahkomyslník a m. N. Hlsk. XIV. 116. Ňaňo (otec) škvárnik, Jano (syn) m. (otec dráč, syn m.). Zátur. Marniti. Nemarni, synečku, abys nepro-
marnil, co tobě tvůj staré otec nashromáž- dil. Sš. P. 534. — co. Noci moje, noci, ved som vás marnéval, keď som lecikomu diev- čatko vartoval. Sl. ps. 287. Cf. Mkl. Etym. 184. — co čím: statek pitím. Us. Marnivý baží po chvále. Us. Bž.
Marno = marně. Ev. Šk. III. 93., Sš.
III. 4., Loo8.
Marnočin, u, m., eine eitle That. Šm.
Marňóčký = marný. M. člověk. Mor.
Neor. Marnohravý. Pletka mu vždy v m-vém
mozku ňáka vyroste. Ntr. V. 4. |
Marnochlubný, ambitiosus. 15. stol.
Marnomluveuí. Hus I. 121., Krnd. 39.
Marnomluvka, y, f. = marnomluvný.
Lpř. Sl. I. 34. Marnomyslnosť, i, f., die Eitelkeit. Ně-
mecká národní m. Koll. III. 134. Marnomyslný. M. tužby. Ntr. V. 97.
Marnořečný = marnomluvný. Lpř. Sl.
1. 34. Marnořeký = marnořečný. Vký.
Marnoslavce, e, m. Sš. II. 64. Vz Mar-
noslavný. Marnoslavný = žádostivý marné slávy.
Nebuďme m-ni. Sš. II. 59., 64. Marnosť = prázdnosť. Mladosť, moja
mladosť, vyšla's mi na m Sš. P. 402., Šl. ps. 119. -- M. = daremnosť atd. Sčedrosť mírná jest upřímná, ščedrosť k marnosti nemá vzácnosti. Mor. Tč. M. věcí vezdej- ších. Mž. 126. M. světská. Er. P. 513. Ne- hleď na marnosti světa, sic bude brzy po tobě veta. Slez. Tč. Protož hudci, pištci a kejkléři počnúc svú marností těšiti lid. Št. Kn. š. 171. — M. = náklonnost atd. Nej- větší překážka moudrosti jest m. lidská. Sb. uč. Vz Šedivěti. Marnotratce (ne: marnotrátce). Hus II.
300. M se domníval, že nemůže penězům ani na dno přijíti. Dcb. Marnotratenství, n. Koll. III. 184.
Marnotratkyně, ě, f., die Verschwen-
derin. Šm. Marnotratně, verschwenderisch. Dk.
Marnotratnost' jako rozeschlá nádoba:
jedním koncem liješ a desíti teče. Hkš. Marnotratný čím. Jsou však rtové je-
jich přeobratní proti Bohu vzdorem m-tní. Sš. Bs. 203. Marnucha, y, f., celsia, die Celsie, rostl.
M. stopkatá, c. areturus. Rstp. 1138. Marný = daremný. Cf. Cikán, Dříví,
Ječmínek, Kornár, Kůže, Mák, Oheň, Říčice, Sisyfův, Snop, Žabí, Žito. — v čem. Byl prorok marný v řeči a v skutcích. Anth. I. 80. — M-, márný = hubený, churavý, neduživý, slabý. Mor. Neor., Knrz., Brt. Mtc. 1878. 36., Mkl. Etym. 429. Včera jsem byl m. U Chroustova u Miletína. Tbnk. M. vysvědčení = špatné. Mor. Rgl. — M. = malý. Tu chytil svoju valašku, tie hlavy mu poodtínal a na m. kusy rozsekal. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 101. Us. u ČT. Tkč. Mařoch, a, m. = mařitel, kazič. Mor.
Brt. D. — M. = Mařák. Jaké obyčeje se zachovávají, když se topí. M. Opav. týd. 1889. č. 2. Marokkanka, y, f. = marokkanská usně.
Šp. Marolist. Cf. Rstp. 902.
Maronité = zbytkové monothletův v ho-
rách libanských. Šmb. S. I. 373. Marony. Cf. Rstp. 1394., Schd. II. 275.
Maroslíva, y, f., eine Art Frühpflaumen.
Slov. Šm. Maroš = psí jm. Dch. — M., Marisus,
řeka v Sedmihradsku. Maróthy Jan, Slovák. Jg. H. 1. 597.
Marotka, y, m., os. jm. Arch. IV. 379.
Marotta, y, f., vz Marotte.
Marovec, vce, m., os. jm. D. ol. II. 183.
|
||
|
|||
Předchozí (933)  Strana:934  Další (935) |