Předchozí (320)  Strana:321  Další (322) |
|
|||
321
|
|||
|
|||
Ďubka, ďupka, y, f., dírka, jamka. Sych.
— Skrýš, das Schlupfloch. D. — Ď ubkovaný,
grubig. Rostl. Dublon, u, m., vz Doublon.
Dubnák, a, m., doupnák, divoký holub
(veliký). D. Waldtaube. — Dubňák, zvíře, které se v dubnu narodilo. Na Mor. Mřk. Dubnice, e, f., druh okrouhlých bramborů.
Na Slov. 2. Borkový mlýn. Knoppermühle. Dubník, u, m., mlýn, kde se tluče dub
(Gerberlohe). Ms. 1567. Gerber-, Lohmühle. — D., Eichenwald. Rk.
Dubnový čas. Přízeň lidská, dubnové po-
časí. Kom. April-. Dubolistý. Rostl. List k dubovému listu
podobu mající. Duboliť, v Krkonoš. — po tichu vypra-
vovati, leise erzählen. Kb. Duhovec, vce, m., dubový kyj. Na tvrdo-
šijného dubovec. Prov. Eichenknüttel. Dubovina, y, f., dubina, doubrava. Eichen-
wald. Duboviště, ě, n., místo, kde duby rostou.
Th. — Dubovitý, k dubu podobný, Rostl., eichen-
artig. Duhovka, y, f., kotrč, Eichenschwamm.
D. — D., dubinka, Gallapfel. Reš. — D., hůl dubová. D. Dubovosť, i, f., hlouposť. Stockdummheit.
D. — Dubovství, n., hňupství, Tölpelei. D.
Dubový. Eichen-. D. strom (dub), les
(dubina, vz Dub), mélí, žalud, uhel, kulička n. kulka (na Slov. hálka; duběnka), drevo, kůra, kyj (duhovec), houba, mech, slova (hrozná), hlas (tlustý, drsnatý), člověk (hloupý), Jg., kmen, stůl, stolice. Šp. Jest dubového sluchu (= oslovských uší, kdo neslyší jemně). Jg. Věnec z dubového listie. Rkk. Na hrubou otázku odpověď dubová. Upomněti koho dubovými slovy. L. — Jg. Dúbrava, y, f. = doubrava, Rkk. Eichen-
wald. Dúbravina, y, f. = doubravina, Eichen-
wald. Dubrovnický, von Ragusa.
Dubrovník, a, m., mě. Ragusa v Dalmacii.
Důbrý = tučný, fett, gemästet. D. vůl. Us.
Ducatý = buclatý, tlustý. Líce d. Chč. 375.
Ducet, ctu, m., z fr. = dvanáct. Jg. Ducent.
Důcit, u, m., Gefühl. Úlohu s důcitem
zpívati. Šm. Ducmatý = duřmatý, tlustý, dick, paustig. Ducnouti, cnul a cl, utí, mit dem Kopfe
anstossen (v mluvě dětské). — čím do čeho: hlavou. Rk. Ďuče, ete, n., z děvče. Us. v Krkonš. Vz Ě.
Dučeja, dučeje, e, f., stč., průduch, dutí
vod, vodopád, proud. Mz. 149. Strömung, Wasserschleusse. Důčela, y, na Slov. = roura. Röhre. —
D. = píšťala. Pfeife. Č. Dučeti = dřepěti, hocken. Na Slov.
Dučka, y, f. D. = zvláštní druh skrčky
při tělocviku. Tš. Dud, a, dudek, dka, dudeček, čka, m.,
Jg., dedek, mutek, chocholoušek. Šp. Der Wiedehopf. Dud obecný, velký. Dudek dudá. |
Sp. D. dudká, Orb. pict. Ty dudku! (==
smrdíš jako dudek). Pk. Smrdí jako dudek. Smrdí dudkem. — D. = hlupec, Gimpel, Schöps, Einfaltspinsel. Mlč dudku borový. Stojí, dřepí jak dudek. Puch. Ne tu dudky loviti (zde neošidíš). — Dudky = peníze polské à 7½ kr. Gl. Geld. Jeho žena má dudky. Zlob. — Dedek (dědek) = stolice u koláře, Schneidebank. Us. Jg. Dudač, dudař, e, dudák, a, m., na vých.
Mor. gajdoš (Brt. ). Dudelsackpfeifer. Us. Dudař, e, m. Dudelsackmacher. Vz Dudač.
Dudařský. Sackpfeifer-.
Dudati, dudkati, dudávati = na dudy
hráti, dudeln. — abs. Dudek dudá. Šp. — kde. Dudák v hospodě, po světě dudá, Us. — o čem. Ani nedudati o něčem (ani ne-
mysliti). L. — nač: na dudy. Er. P. 8. — D. (o dětech) = ssáti, saugen. Us. Bolesl. Dudek, vz Dud.
Dudík, u, m., na Slov. = jelito, Blutwurst.
Plk. Dudkati = dudati.
Dudkovati = laškovati, tancovati, Possen
treiben. — kde, před kým. L. — D. = k službám býti, autwarten, zu Gebote stehen. — komu. U koho peníze, tomu všichni
dudkují. — D. = blázniti se, durditi se, vernarren. L. Dudko vitý, dudku podobný. D. ptáci. Krok.
Dudkový. D. chochol. Kom. Wiedehopf-. Dudky, pl., f., malé dudy. Kleine Sackpfeife. Dudlač, e, m., ein Dudler; 2. ein Brummer. Dudlačka, y, f. Eine Dudlerin; Brummerin. Dudlati, dudeln. — v co: d. v nástroj. L. — D. = bublati, murren. Koll.
Dudlavě, bublavě, murrend. Jg. Dudlavec, vce, m., ein Murrer. Dudlavosť, i, f., bublavosť, Brummerei. Jg. Dudlavý. D. strom = hohl, dutý. Na Slov., Jg. — D. = bublavý, murrend. Bern.
Dudlík, u, m., uzlík, Bündel. Us.
Dudy, gt. dud, pl., f., nebo gt. dudův,
pl., m., dudky, pl., f. D. z du (du-ji). Šf. Vz Mz. 28. Der Dudelsack, die Bock-, Sack- pfeife. Jg. Také: kejdy. Na vých. Mor. gajdy. Brt. Šel tudy, měl dudy, ani nezapískal. Prov., Jg. Jak dudy nadmeš, tak hrají. Vz stran přísloví: Tlachal. Č. Jak dudy oslaběl (= 1. nemocný, 2. když někdo najednou povol- ným učiněn). Vz Nemoc. Č. Dudy leží, když jich nenadmou. Dudy v měchy (v pytel i. e. dáti) = umlknouti. Hrály dudy u Pobudy, já jsem je slyšela atd. Píseň. Částky dud jsou: piskor, temlov, buk, gaidice (kejdice). Kollár. Dudy se skládají z koženého měchu a dře- věné roury mající podobu píšťaly. S. N. Duel, u, m., fr. z lat. duellum, souboj,
Zweikampf, Duell. Duetto, a, n., či duet, u, m., vlasky, dvojzpěv.
L., Rk. Das Duett, Gesang von zwei Stimmen. Duh, u, m., moc, síla, das Gedeihen.
Rostliny potravy k svému duhu potřebí mají. Jg. K duhu jíti, sloužiti, prospívati (=živiti, síliti, svědčiti, nähren, zusagen, gedeihen). Jde mu k duhu. Nepřišlo mi k duhu. Nechce mu to k duhu jíti. Us. Nejde mu to k duhu. Vz Mrzeti. Lb. Staří po obědě říkali: Dej Bůh, aby šlo k duhu. Kmp. Přeji, by šlo k duhu. Šm. |
||
|
|||
Předchozí (320)  Strana:321  Další (322) |