Předchozí (746)  Strana:747  Další (748) |
|
|||
747
|
|||
|
|||
říž praví, že na mši stvořují tělo božie.
Hus II. 377. — co nač. Bůh v zemi ko- ření lidem na užitek stvořil; Bůh mja na to stvořil, abych jemu slúžil. Sš. P. 1tí., 61. — co s kým. Nechť vezme všechny tovařiše své na pomoc a stvoří s nimi jednu hnidu a tehdyť jim vyznám, žeť jsú stvořitelé. Hus III. 273. -- co komu. Však jest Buoh ko- zám královstvie nebeského nestvořil. Hus I. 86. Stvozehraze, Tvrzehraz, e, f., Durchlass,
ves u Znojma. PL. Stvrdění, n. = stvrzení, constipatio, zastr.
Veleš. Stvrděti = stvrdnouti. Lom.
Stvrditel, e, m., der Befestiger. Fil. zám.
Stvrditi, stvrď, -dě (íc), il, zen, ení (na
Slov. děn, dění); stvrzovati = tvrdým uči- niti, upevniti, härten, hart machen, befesti- gen. Jg. — co, koho: biskupa (upevniti). Martina. On to stvrdil (= s určitostí, s ji- stotou pravil, ujišťoval). Stach. Král ráčil jest všecka práva s. hornikuom. Dač. I.125. S. pokoj, něčí vóli, křivú kletbu. Hus I. 100., III. 126., 230. — co čím (kde). Prkna hřebíky s. (upevniti). Kom. Ve své řeči po- volání pohanů Petrem osvědčené výrokem prorockým stvrzuje. Sš. Sk. 180. S. co dskami. Václ. I. Tou svorností Turci věci své stvrdili. V. Něco svým podpisem s. V. Něco důvody s. Svou výpověď přísahou s. — co koho v čem, kde. Něčí nedostatky pochlebováním v něm s. V. Někoho u víře s. Eus. S. někoho v jeho vieře, u vieře, Hus I. 321., II. 178., Dr. v. 32., v jeho vuoli. Hus III. 167. — koho k čemu = potvrditi, bestätigen: k faře, k biskupstvie, k obroku. Hus I. 400., 344. — koho zač. Aby je za svaté s-li. Hus II. 183. — jak. Aby kom- paktata stvrzena byla miestem i časem podlé rčenie jich. Let. 122. — koho na co: na úřad. Cf. Stvrzení. — se. Roh se s-dí = stvrdne. Db. Stvrdí se jako kovářovy na- kovadlen. BO. Stvrdlina, y, f., die Verhärtung. Tab. d.
45., Us. Stvrdlosť, i, f., die Härte. Vz Ztvrdlina.
Stvrdlý, hart geworden. S. kůže na ru-
kou (mozol). V. Stvrdnouti, dnul a dl, utí, hart werden,
verhärten. — abs. Chléb stvrdí. Již stvrdí (= zemřel). Na morav. Drahansku. Hý. — čím: ledem s-nouti. V. A mnohý strachem stvrdnul. Exc. Stvrdnutí, n., die Verhärtung. S. kůže. Šp.
Stvrzení, n., die Erhärtung, Bestätigung.
Kšaft pro obstávku v čase právním k s. přijíti nemůže. Pr. měst. S. zákona. J. tr. S. volby poslance, die Verifikation. — čeho čím: písma podpisem (Jg.). — koho nač: na úřad (Jg.) — k čemu. S. k biskupstvie neb k faře nemá kupováno býti. Hus I. 477. — S. = obloha, firmamentum, das Fir- mament. Na s-zení nebeském; Vody, ježto biechu pod s-ním. BO. Stvrzený; stvrzen, a, o = mocný, er-
härtet, bestätigt. Stvrzovati, vz Stvrditi.
Stvúci m. stviaci sě. Stúpi kněžna v běle
stvúci řizě. LS. v. 47. |
Stvúčesť, i, f. = stkvělosť, zastr. Ms.
Stvůra, y, f. = stvor, stvoření, das Ge-
schöpf. S. = velryb, Ob. pan., slon. Hlas. Naplnilo hlubokost' mořskou s-rami rybnými. Kanc. se. Štěpána. — S. == zlé, špatné dílo, výmyslek, die Kreatur, das Machwerk. Pe- kelná s. Scip. Divné s-ry; bídná s. Dch. S-ro zpichřelá! Morsche Kreatur! Dch. — S. = dílo řemeslnické, das Fabrikat. Zlob. Stvůrnosť, i, f. = sličnosť, die Förm-
lichkeit, Künstlichkeit, Wohlgestaltheit. Jg. Stvůrný = sličný, řemeslný, förmlich,
künstlich, kunstreich. Což stvůrně uděláno. V. S. hnůj. Koubl. — S. = výtvarný. Vký. -stý. Přijímá ve složení gt. základních
číslovek: dvoustý, třístý, čtyřstý, pětístý. Stý = kdo má jiných 99 před sebou, der
hundertste. Sotva stý najíti by se mohl. Jg. — S. = sto obsahující. Co prospěje člověku, by byl živ do stého věku. V. A jiné (siemě) padlo v zemi dobrú a uči- nilo užirek stý, hundertfach. Hus II. 70. Stybati, na Slov. = sbírati, stykati,
knüpfen, binden. — co: ovoce. Us. Styber, bru, m., der Stüber, eine nieder-
ländische Münze, deren 20 auf einen Gulden gingen. Gl. 325. Dvacet malých chlebů za 25 stybrů. Žer. L. I. 82. Stýblo, vz Stéblo. — S., a, m., osob.jm.
Vz O. Stič, i, f., illapicum (obilí), zastr. Rozk.
Styčiti (m. vztyčiti), il, en, ení = narov-
nati, zpřímiti (jako tyčka), aufrichten, auf- hissen, tyčkami opatřiti, stengeln (den Wein- garten usw.). Jg. — co: vinici. Reš., Ros.— se od čeho: od stolu (vstáti). Štelc. — se. V. Styčně. Aby jemu bez prodlení s. v zná-
mosť uvozovali. Listina z 14./11 1618. Styčnosť, i, f., dotýkání (se), die Be-
rührung, Fühlung, Tangirung. Nz. S. s ně- kým udržovati, míti; s-ti hledati, s něčím nabyti; něco s něčím ve s. přivésti; s ně- čím ve s-ti býti. Us. Dch. S nikým jsem ve s. neprišiel; S. paraboly u sv. Lukáše s pa- rabolou sv. Matouše nemalá jest; Vejíti s kým toliko v přechodnou s.; Země pode Hříchem jsoucí nebyla hodna s-sti s nebem; A tudy s celým světem ve s. přicházejí. Sš. II. 16., L. 182., J. 15., 37., Sk. 149. (Hý.). Styčný = stýkající se okolkem. S. čára,
die Tangente, Rk., plocha, die Anschluss-, Stossfläche, Berührungsfläche. Bc, Nz. S. spára, die Stossfuge. Nz. S. samohlásky. Bž. 53. Styd, u, m. = stud. Měj s. v očoch a s.
ve svojém chování. Slov. Tč. Kdo nemá s. v očoch, necnostlivě žije. Ib. Tč. Stydati se = styděti se. Us. na Policku.
Kšá. Stydatosť, i, f. = stydlivost. Jg.
Stydatý = stydlivý. Ros. — S., Scham-.
S. údy, hanba. BO. Stydce = nečistě, mrzce, schändlich. Jg.
Styděti se, stydím (zastr. styzu), styď,
-dě (íc), ěl, ění; stydívati se. S., cf. stud. Vz Gb. Hl. 145. Strsl. styděti se, erubescere, davon studъ, pudor; rus. prostygnutb a pol. stygnąć vergleicht J. Schmidt Indog. Vo- kalis. I. 178. mit lit. stugti, steif werden, |
||
|
|||
Předchozí (746)  Strana:747  Další (748) |