Odvriavať = odpovídati. Dieťa s plačom
odvriava. Slov. Zátur.

Odvrk, u, m. = odvrhnutí. Phľd. VI.
252.

Odvrtka, y, f., der Schraubenschlüssel,
rus. Mz. Mkl.

Odvržek, abjectio Ž. wit. 21. 7.

Odvrženec, nce, m, der Verworfene.
Bern.

Odvšelikad, von allen Seiten her. Bern.

Odvšelikial = odvšelikad, von allen
Seiten. Slov. Zátur.

Odvšudád = odevšud. V Krkonš Kb.

Odvydáváť sa = manželství zrušiti, die
Trauung lösen. Vydať sa je vydať, ale od-
vydávať! veru to len není chleba vypož-
čávať. SS. P. 426.

Odvykati čemu. O-kaj šeredné řeči. Št.
Kn. š. 112. — čeho. Nemože šohajek mi-
lenky odvyknúť. Brt. N. p. I. 315. Kterýž
hřiech človek obykne, toho na starosť ne-
odvykne. Sv. ruk. 157. — na čem = býti
s tím spokojen, na něčem přestati. Odvykám
na mouce, kterou jste přivezli. U Mešna.
Otm.

Odýchavičeti = dýchavičným se státi.
Arch. II. 440.

Odyněc, ňce, m. = kanec. Vký.

Odynkovati, antünchen. U Místka. Škd.

Odynsť = odejíti. Vz Odeňst.

Odyssea. Obsah její vz ve Vor. P. 160.
nn.

Odzákoniti koho = od zákona osvobo-
diti, dispensovati. Hrvát. Šd.

Odzátkovačka, y, f., der Stöpselzieher.
Wh., Dch.

Odzátkovati, den Stöpsel entfernen. Wh.

Odzbožniti, odzbožňovati. Ztráta zdravja,
múdri pravia, o-žňuje kniežata. Slov. Tč.

Odzbroj, e, m. = odzbrojení, die Ab-
rüstung. Čsk.

Odzbrojiti koho čím. Těmi slovy mě
o-jil. Hrts.

Odzdol = od zdola, von unten her. Hrvát.
Šd.

Odzdola, vz Odzdol. Us.

Odzdrav, u, m. = odpozdrav. Šd.

Odzdraviti komu, den Gruss erwiedern.
Hlč., Rgl.

Odzdvihnouti, wegheben. Odzdvihnu ti
sukňu a vyšvácám ti po holé řiti. Mor. Šd.,
Lpř.

Odzemek = tanec slovenských pastýřů
na salaši. Pokr., Dbš. Obyč. Vz Hajduko-
vati (dod.). Brt. N. p. III. str. LVI. Tan-
cujú o-mok. Sl. sp. 227, Mt. S. I. 58., 59.
Zaskočíme si náš o-mok. Orl. III. 354 —
O. = čásť pně od země. Brt. D. 240. — O.,
mka, m. = zdravý, jadrný chlapík. Ib.

Odzemí, vz Apogaeum, Stě. Zem. 162.

Odzemní vítr. Nz.

Odzemnosť, i, f = odzemí. Nz.

Odzgaň, ě, f., nadávka. Slov. Mt. S. I.
116., Dbš. Obyč. II. 37.

Odzírati, vz Odezírati.

Odzískati, abgewinnen. — co komu jak.
Tvrdoskalným vrchům s velikou prací sil-
nici o. Koll. III. 236.

Odznačiti, unterscheiden. Šm.

Odznačný, kennzeichnend. Když cizí

osoba o-čným pojmenováním nějakým nás
naznačuje. Zb.

Odznak spolkový. Us. Pdl.

Odzníti, zu Ende klingen. Odzněla řeč.
Č. Kn. š. 350.

Odznobiti komu. Byl vězen osm dní a
nocí, až jemu nohy o-ly. NB. Tč. 128.

Odznova = za nova, vom Anfang an.
Čo je o. zle spraveno, na to niet tak ľahko
majstra. Slov. Ev. šk. III. 247.

Odzpívati co kdy. Od půlnoci odzpě-
voval (kohout) hodiny. Němc. Ch. 1.

Odzrňovací síto. KP. V. 176.

Odzváněti, vz Odzvoniti.

Odzvati. Neb ti (chudí) neodzovú zasě,
laden ihrerseits nicht ein. Hus II. 361. Vz
Odezvati.

Odzvoniti. Už má o-no (umřel). Us.
Tkč. — co: klekání, Č., poledne. Sá. Od-
zvánělo 5 hodin. Us. — komu. Už pravdé
o-li. Zátur. Lykoris svým přítelkám o-la
(jich se zbavila). Č. Kn. š. 309. Ráji mému
o-li. Šml. Star. f.

Odzvučný = resonanční, Resonanz-. O.
dno nástroje hudebního, Lpř., Vch. Ar. 2.,
krov, der Schalldeckel des Souffleurloches.
Dch.

Odzvyčajiť si co = odvyknouti. Slez.
Šd

Odzyv, u, m. = ozev, ohlas. Slov. Phľd.
II. 398.

Odžaleť = oželeti. Vz Zpomenouti komu.

Odžalovati, die Klage vorbringen. —
z čeho. Když otžalují z dluhu. Kn. rož.
113.

Odžati co. Šlo děvča na trávu na širokú
mezu; ponejprv zažala, prsteček odžala. Sš.
P. 164.

Odžblunkávati. Ovocie i listie smutno
opadáva, po potoku vlnka brehy zanecháva,
s listím o-vá. Č. Čt. II. 167. — Phľd I.
1. 20.

Odžehnati se čeho. Jakoby se mne
všecko štěstí bylo o-lo Koll. IV. 284. Črta
sě o. muože. Výb. II. 38. Spíše čerta se
člověk o-hná, nežli kněžské msty. Prov.
Kšť. Nemohl jsem se ho o. Us. u Vysokého.
Pam. arch. XIV. 359.

Odženilý = ženatý, jenž se nějak od-
ženil (přiženil). Sá. Kř. a p.

Odželeti. Dosti jsem toho o-la. Dvors.

Odženštiti, entweiben. Šm.

Odžgan, a, m., der Nimmersatt. Slov. Ssk.

Odžíhavý prostředek, das Flammenschutz-
mittel. Rk.

Odžilek, lku, m. = odvětví žíly, der
Trumm, Ausläufer, Nebengang. Hř. 47., Šp
Rudovní o. = rudovník, der Erztrager. Hř.

Odžiti, odžívati. Ani zhynúť, ani o. ne-
mohl. Slov. N. Hlsk. IV. 108. Točí sa ako
mucha na jar, keď odžívá (o opilém). Sb.
sl. ps. I. 96.

Odžíti, vz Odžati.

Oedem, u, m. = nahromadění tekutiny
vodnaté z krve pocházející ve tkaních těla
lidského; hydrops = též nahromadění v du-
tinách již dříve bylých. Vz Slov. zdrav.

Oekonom-us, a, m. O. Jiří z Roudnice,
ev. kněz. 1622. Vz Jir. Ruk. II. 58., Jg.
H. 1. 604.