Předchozí (596)  Strana:597  Další (598) |
|
|||
597
|
|||
|
|||
P. zroutiti (poraziti). Sych., Šm. P. zapicho-
vati, družiti. Šp. Házeti přes kostěný plot (dáviti se). Vz Dávení. Č. Přes kostěný p. chléb házeti (= jísti). U Rychn. Málo platny ploty (zákony), přes které se leze. Č., Pk., Rb. Nehraď se plotem, ale přátely. Šp. Jest také z toho plotu kůl (z toho přátelstva, spolku). Jeden jak druhý jest z toho plotu kůl. Tekla se kopřiva plotu (napila se naše kráva z vaší louže = daleké příbuzenství.) Dotkla se šilhava plota (daleká rodina); Kol z toho plotu (niť z toho brda = spolu- viník). Mt. S. Ploty páliť a popol predávať. Mt. S. Po plote kolek (na otázku: Jste s tím člověkem spřízněn ? odpoví tázaný: Po plotě kolek, je-li přízeň ta daleka). Us. na Mor., Brt. P. přeskočiti, ausserehelich geschwängert werden. 1666. Gl. Chůvě, když ona do obory se projíždí a plot přeskakuje (= smilní), mléka ubývá. Vz Zhýralý. Jg., č. Brali míru podlé plotu (i. e. špatuou). U Rychn. Msk. Plotař, e, m., kdo ploty dělá. Veleš.
Plotec, tce, m., malý plot, Verzäunung,
f. Vz Plotek. Plotice, e, f., sepia, Dintenfisch, m. Vz
Frč. 262. — P., osminohá, octopus vulgaris, měkkýš. Schd. II. 535. — P., leuciscus ru- tilus, ryba. Frč. 288., Schd. II. 499. Plotek, tku, m., kleiner Zaun. Boč. Vz
Plot, Plotec. Plotičí, z plotice. P. kosť. Blackfischbein.
Techn. Plotišťák, u, m., čtyrkrejcarák. Us. u
Hradce Kr. Fr. Plotiště, ě, n., der Zaunplatz. Dch. —
P., Plotischt, ves u Kr. Hradce. PL., Tf. 331. Plotiti, il, cen, ení. — co: zahradu, zäu-
nen. Č. Plotna, plotnička, y, f., die Platte. P.
studená, teplá, rozpálená, horká, železná, měděná. Šp. Na plotně vařiti. P. hrázová (ve vysoké peci), das Schlackenblech. Techn. P. těžná, Förder-. Bc. Plotňák, u, m., hrnec nízký se širokým
dnem na plotnu. Us. Mý. Plotnář, e, m., kdo plotny dělá n. pro-
dává, der Plattner. Troj. Plotní, Zaun-. P. kůl, V., lať. Us. — P.,
Platten-. P. plech. Plotnice, e, m., anthericum, rostl. lilio-
vitá. Schd. II. 270. Plotníček, čka, m., střízlíček, der Zaun-
könig. Mor. Lpř., Mtl., Sd. Plotník, u, m., nebozez, der Zaunbohrer.
Us. Plotovina, y, f., proutí k plotu. Zaunge-
flecht, n. Us. Mtl. Plotový, Zaun-. P. tyč, kůl. Us.
Ploucek, cku, m., Seitenflasche, f. Vz
Plucek. Ploučnice, Plauschnitz, ves u Mimoně.
Plouh, vz Pluh.
Plouhati (zastr. pluhati); ploužiti, il, en,
ení; plouhávati. P. od pluh, рlugъ, koř. plu (plu-ji, plouti po zemi, jako po moři se pluje). Schl. — P. = vléci, vláčeti, táhnouti, schleppen; v něčem choditi; na Slov. nešva- řiti, verunreinigen. — co: obilí, trávu (v ní choditi, po ní šlapati, niedertreten). Us. Dříví domů p. = tahati. Us. — čím: šatem (vléci |
jej, schlumpen). — co kudy: dřevo po
pasece. Um. les. Když se divá žížala po Moravě plouhala. Sš. Bs. 23. — se = cárati se, táhnouti se, plaziti se, vléci se, sich schleppen, schlumpen. Jg. Co se darmo plouhá (ze dveří do dveří chodí)? V. — se kde. Dobytek se v trávě, v obilí plouhá. Us. A lid se v něm (bludu tom) jako v vodě plouhá. Sš. Bs. 203. — se za kým. Plouhá se za mnou pořád jako ocásek. Us. — se s kým, s čím = táhati se, sich abgeben, sich herum- schleppen mit etwas. Na Slov. Plk. Plouhavý, schleppend. P. sloh. Na Slov.
Vz Plíhavý. Plouhota, y, f., regnerische Zeit, Un-
wetter, n. U Оlom. Sd. Plouko, lépe: plavko, vz Plavek.
Ploušnice, Plauschnitz, ves u Lomnice
v Jičínsku. PL. Ploutev, vz Plýtva.
1. Plouti, pluji (zastr. plyji), pluj, -je (íc),
(ploul) plul, utí; plynouti, nul, utí; plo- vati, plovám n. plovu n. plavám; plývati, plovávati. Strany časování vz Bíti. P., koř. plu, skr. plu, lat. fluo, pluit, řec. ліеы z koř. niv, lit. plaú-ju, plov-iau, strněm. flewiu, flaw-jan. Schl., Fk. 130. Cf. Gb. Hl. 141., 142., 143., 145. — P. = téci, líti se, rozplývati se, fliessen, rinnen; po vodě se nésti, schwim- men; jeti po vodě, schiffen. Jg. — abs. Plyne voda, Jel., čas, řeč. Us. Vodní živo- čichové plovají. Kom. Uč ty rybu plovati. Ros. Jakoby plynul (vše koná se zdarem, šťastně). Č., Ros. Člověk, kůň, pes plove. Us. Plove jako zednická tříska. Us. Msk. Až ten kameň bude plyvať. Vz Nikdy. Mt. S. Moře plove, fliesst. Výb. 1. 287. — komu odkud (z čeho, od čeho). Plynou mu slzy z očí. L. Plynou mu sladká slova z huby, z úst. Plk., Smrž. Plyne (mu) z toho (vy- plývá, vypadá, jde, vychází, následuje). Jg. Ze zlého života plynou takové ohavnosti. Scip. bezž. Z něhožto všecky věci milosti božské plovú. Chč. 612. Jak z předešlého plyne. Ht. Obr. 21. Třeva z jeho sv. života plyvachu. Pass. 795., BO. Potom jde a plyne jedna slepota z druhé. Reš. Poznání vůle boží člověkovi ze zjevení plyne. Sš. J. 74. Plyne mu řeč jako voda. Jg. Štěstí mu samo plyne. Ros. — kde (mezi čím). Lodě v moři plují. Štelc. V této zemi mléko plove. St. skl. — Plk. P. v chudobě, Reš., v krvi, Us., v sl- zích. D. Skvostní pokrmové v tuku u nich plovou. Chč. 375. Loď plave mezi skalami. Us. — po čem, kudy kam.Krev po kopí plyne. St. skl. P. po vodě. Štelc. Jinak se pluje po moři a jinak po řekách. Pk. P. po moři k božiemu rovu. Alx. 1107. Když jsem plynul po Dunaji k zelenému háji. Er. P. 177. Po řece. Er. P. 216. Po vodě plynuly (pen- tličky). Er. P. 166. Plyve jabko po vodě, kdo ho chytí, toho budě. Ů Opav. Klš. Po vodě k děvě kytice plyje. Rkk. 60. P. k břehu. Troj. — kam (nač). Pluje-li krev na máz- dřici prsní. Ras. Na zem, Br., na vysoké moře p. Troj. Voda plyne na mlýn. —(komu) přes co. Vlasy jí plynou přes ramena. L. P. přes potok, Us., přes moře. Plk., BO., Ml. Už mé milé vlásky plujou přes oblásky. Er. P. 493. — kam (proti čemu). Darmo (těžko) |
||
|
|||
Předchozí (596)  Strana:597  Další (598) |