Předchozí (360)  Strana:361  Další (362) |
|
|||
361
|
|||
|
|||
Umírající, der Sterbende. U. v pánu.
Us., BR. II. 872. Umírák, u, m. = hrnec. Kam jdeš s ta-
kovým u-kem? U Solnice. Fch. Umírání, n., das Sterben. Má se k u.,
liegt im Sterben. Er. P. 477. a., 478. a. O to jenom prosím, při mém umíráňó rozži svíčku. Sš. P. 231. Umírati, vz Umříti.
Umíravý = umírající, sterbend. Reš.
Umírazko, a, n., Umírazka, y, f., něm.
Unrutz, ves u Mor. Třebové. PL. 1. Umířiti, il, en, ení = smířiti, spoko-
jiti, befriedigen, begütigen, beruhigen, ver- söhnen. — koho = nepřítele. Jg., Pal. Dj. I. 2. 322. — čím: dary. — se s kým. St. skl., Alx. 1103. 2. Umířiti = umírniti, mässigen. Umí-
řené pásmo země. Puch. 3. Umířiti, il, ení, zielen. — si na koho.
Dobře si na něho u-řil, hat wohl gezielt, gut getroffen. Šd. Umírnění, n., Mässigung.
Umírněnosť, i, f., die Mässigung, Mass-
haltung. Vzájemná u., gegenseitige Mäs- sigung. Dch. Umírněný; -ěn, a, o, gemässigt, mass-
haltend. Rozčilení ustupuje mysli u-né. Us. Dch. Umírniti, il, ěn, ění; umirňovati, mässigen.
— co (komu): trest. Rk. Čas všecko umírní.
Us. Tč. Umísiti, il, sen, ení; umíšeti, el, en, ení;
umíchati, uměšovati, durchmischen, durch- rühren, durchkneten. — co. Tu jest umiesil pýchu. Hus II. 91. — co kde. Těsto na chléb v díži dobře u. Us. — koho v co. Prvá věc jest, aby jiného člověk v zpověď neuměšoval. Št. Umísnouti, sl, ut, utí, umisovati = zmen-
šiti se, uleviti, nachlassen, erlöschen. — abs. Oheň umis!. Rk. Už to umíslo (uhaslo). — kde. Oheň v peci umísl (uhasl). U Klatov. Kd. Už venku umisuje (= přestává pršeti). Ib. Kd. U Brna. Lg. Vz Mísati. Umístění, n., die Placirung, v bot. =
místo, jež údové vněšní z ohledu na osu, nebo dílové v ohledu na úd, jemuž přiná- ležejí, zaujímají. Vz Rst. 511.. Kk. 25. Umístěný; -ěn, a, o, gelegen. Rst. 511.
Umístiti, vz Uměstiti.
Umístniti, il, ěn, ění, placiren, Platz an-
weisen. — koho, se v čem. Us. Lépe: umístiti, od místo. Cf. sídlo — usídliti. Brs. 249. Umistrovati, ausmeistern, als Meister
(Kenner) durchführen. Však on to nějak umistruje. Na Ostrav. Tč. Umišati = umíchati, mischen. — co:
dobrou mišaninu tabáku. Na Ostrav. Tč. Úmišek, šku, m. = umíšení, die Bei-
mischung, der Zusatz. Na Mor. MM. Umítání, n. U. něčeho v mysl. BR. II.
59. b. Umítati, vz Umésti.
Umíti se, uměji se, ěl, ění = míti se
kam, vkrásti se kam, sich wohin einstehlen. — se komu kam. Uměl se (umíl se, Us. )
mi do hrachu na lusky. Us. |
Umízeti, nach und nach schwinden. —
abs. Mladosť umízá (mizí) a smrť pobízá. Mor. Tč. Umjačgať = umačkati. Na Ostrav. Tč.
Umjaknúti = uměknouti, weich werden;
umoknouti, nass werden. U Uh. Hradiště. Tč. Umjantati, verfitzen. Na Ostrav. Tč.
Umka, vz Uměna.
Umklivý = umykající, prudký, weg-
rückend, flink, schnell. L. Umknouti, kl, ut, utí; umykati = uchy-
liti, usunouti, schnell entziehen, wegrücken, wegschieben, wegnehmen, entrücken, L.; na Slov. = smykati, táhati, viel o. lange rupten, zupfen, necken, beunruhigen, hin und her reissen, Bern.; u. a u. se = rychle ujíti, ustoupiti, weichen, ausweichen, ent- schlüpfen, davongehen. — abs. Umkni (= uhni). Us. Pk. To neumkne a neumkne, radši se bude vadiť. Slez. Šd. Kdyby pán Bůh hodnej vody ráčil dať, co by mohly naše putě (pltě) umykať. Sš. P. 525. — co. Počkej, já to umknu (= odstrčím). Slez. Šd. Když trefí na kosa kos, jeden z nich umyká nos. Č. M. 92. — komu. Umklo mu, umklo se mu, schlug fehl, es gelang nicht. Mor. a Slez. Sd., Šd. Umklo se mu u samé huby. Šd. — (co) s čím. Někomu ruku u. Us. Aby jim s křížem neumkl Kristus (neušel). Br. — (čím) kam. Had do křoví umkl. Ráj. Moře do hlubiny umyká odtokem. Ráj. Nemoha uhájiti postavení svého musel u. na stranu. Pal. IV. 2. 362. — komu odkud. Nechtěl mu u. z lavice.
Slez. Šd. — před čím. Umykal hlavy před kulemi. L. — se. Když podával ruky předním osobám, Zdeněk ze Stemberka uniknuv se řekl, že nedá ruky kacíři. Pal. Dj. IV. 2. 489. Věčnosť stojí na místě a život sa umyká vždy. Na Slov. Tč. — se s kým = žertovati, scherzen, necken. Na Slov. Bern. Úmlaď, i, f. = mladá tráva po orání
rostoucí, junges Gras. U Třeb. Hnáti do- bytek na ú. Us. Umladiti se, il, zen, ení, umlazovati
se = pohrávati jako mládenec, Muthwillen treiben wie junge Leute. Jg. Umladnouti, dnul a dl, utí, umladovati,
sich verjüngen. — abs. Ten člověk umla- duje, je však zdráv. Na Ostrav. Tč. — po čem oč. Po té stravě umladl o 5 let. Ib. Umlaskati, abschnalzen, abküssen. Máslo
lyžkou (máselnou lžicí) = ubiti. Na Ostrav. Tč. Umlášek, ška, m., osob. jm. Mor. Šd.
Úmlat, u, m., Gedresche, n. L.
Umlátiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění);
umlacovati = mlácením utlouci; vymlátiti, weg-, ab -, ausdreschen; zmlátiti, gut dreschen, zusammendreschen; ubiti, abdreschen, ab- prügeln, zu Tode prügeln. — co. Sešlapáno obilí na poli, jakby je umlátil. Jg. — čeho: žita, obilí do mlýna (částku). Us. Šd. — koho (ubiti). Us. Šohaj, jemuž jest káčera u., má zavázané oči, an ho gajdoš vodí. Sš. P. 769. — co odkud kde čím: klasy od slámy (cepem). Jg. — co: zámky u dveří. — se kde (= střásti se); na cestě, na voze,
fahrend abgebeutelt werden. Us. Jg. 234
|
||
|
|||
Předchozí (360)  Strana:361  Další (362) |