Předchozí (373)  Strana:374  Další (375) |
|
|||
Zberník, a, m., der Faltenmacher. Slov.
Bern. Zberný, in Falten gelegt, gefaltet. Vz
Zber. Na Slov. Bern. — Z. lidé. Bart. 304. 39. Vz Zběřní. Zběřný = společný, gesammt, haufen-
weise. Jg. Zběrovati = osvoboditi, liberare. — koho.
Zběroval mě. Ž. wit. 114. 6. (123. 7.). Zberu, vz Zebrati.
Zběselosť, zběsilosť, zběsnělosť, i, f.
= běsnosť, die Wuth. Vz Sdl. Hrd. III. 44.—45. Zběselý, zběsilý, zběsnělý = běsný,
wüthig, toll. Č., Mus., Tabl. Zběsení, n., vz Zběseti.
Zběsený, n., vz Zběseti.
Zběseti, el, ení = běsným se státi, po-
minouti se, wüthig, toll werden. Jg. Zběsile, wüthend. Z. si počínati. Mus.
1880. 35. Zběsilec, lce, m., der Wüthende, Wüthe-
rich. Vytřeštil na děvče jako z. svůj zrak. Nitra VI. 309. Zběsilosť, i, f., vz Zběselosť.
Zběsilý, vz Zběselý.
Zběsiti, il, sen, ení = běsným učiniti,
wüthig, toll machen. Na Slov. — Z. se = vztéci se, toll werden. Na Slov. Bern. Zběsnělec, lce, m. = zběsnělý, zběsilec,
der Wüthiger. Zběsnělosť, vz Zběselosť.
Zběsnělý, vz Zběselý. Připálil ako z.
Mt. S. I. 101. Sem tam po lůžku sebou házela a jako z-lá si počínala. Kld. II. 111. Zběsnění, n., vz Zběsněti, das Wüthend-
werden. Bern. Zběsněný; -ěn, a, o, wüthend geworden,
wüthend. Zběsněti = zběseti. Bern.
Zbesnetý = zběsněný, zběsilý. Na Slov.
Jako z. pustil sa za ňou. Dbš. Sl. pov. I. 201. Zběsniti, il, ěn, ění = zběsiti. Nz. lk. —
Z. se = vztéci se. Tys. Nech zbesniem sa, ak čistú pravdu nehovorím. Dbš. Obyč. 45. Zběsnosť, i, f., die Hydrophobie.
Zběsný, wüthend, rasend. Bern.
Zbestvení, n., vz Zbestviti.
Zbestvený; -en, a. o, thierisch, wild,
bestialisch geworden. Na Ostrav. a ve Slez. Tc, — Z., närrisch, verliebt. Slez. Šd. — Z. = navyklý, gewohnt. Slez. Šd. Zbestviti, il, en, ení, zbestvovati, thie-
risch, wild, bestialisch machen. Na Mor. Tč. — se. Ten synek celý se zbestvil (on zbestvěl). Škd. — Z., närrisch sich verlie- ben. — Z., sich angewöhnen. Zběstvo, a, n. = tuláctví. Pro z. sem
i tamo toče sobú. Výb. I. 156. Zběšice, dle Budějovice, Gross-Zbieschitz,
ves u Bernardic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 175., 177. Zběšičky, Zbieschitzky o. Klein-Zbie-
schitz, ves u Bernardic. Zběšinka, y, f., místní jm. Arch. III.
494. Zbezbožněti, el, ění = bezbožným se státi,
gottlos werden. Sbor. uč. — kde. Mezi nimi by člověk z-žněl. Us. Tč. |
Zbezmocniti, il, ěn, ění, depotenziren.
Šm. Lépe: odmocniti, odmocňovati. Zbezpečení, zbezpečený, vz Zbezpe-
čiti. Zbezpečilosť, i, f. = bezpečenství, die
Sicherheit. V. Zbezpečilý = bezpečný, sicher. Gníd.
Zbezpečiti, il, en, ení; zbezpečovati =
ubezpečiti, versichern, sicher machen. V. — co čím: rukojemstvím, upsáním. Jg. — se nač. Lom. — co komu kde. V tomto provolání úplnú zbezpečuje každému bez- trestnosť. Lipa 84. Zbezperačeti, el, ení = bezperackým se
státi, unartig, hoffnungslos werden. Na Ostrav. Tč. Zbězství, n., zbězstvo, a, n., die Verban-
nung. Vz Zběh. Alx. BM. v. 231. (HP. 86.). Vyšed Kain z obcě a bydlil v zbězství na vzchod slunce. BO. Zbezvýmínečniti, il, ěn, ění = bezvý-
mínečným učiniti, absolut, unbedingt ma- chen. Mus. III. a. 86. Zbezzuběti, ěl, ění = bezzubým se státi,
zahnlos werden. Ros. Zběžati, vz Zběhnouti. Na Slov. Bern.
Zběžisvět, a, m. = tulák, der Landstrei-
cher. Aby nebyl z tebe z. Slez. Šd. Zběžitý, abseits laufend. Stolař mě udělal
pravítko na jednu stranu z-té (struh není rovný, zbíhá na jednu stranu níže). Slez. Šd. Zběžně = spěšně, povrchně, eilfertig,
obenhin, flüchtig, beiläufig, leichthin, ober- flächlich. Z. něco převážiti, spočítati. D. Z. něco přečísti, prohlédnouti. Us. Mluviti z. francouzsky. Hrts. Kdo z. nahrabuje, mnoho pohrabuje. Vz Nedbalosť. Lb. Zběžnosť, i, f. = povrchnosť, die Ober-
flächlichkeit. Zběžný = na pospěch činěný, povrchní,
flüchtig, oberflächlich, beiläufig, eilfertig. Z. správa, Zlob., počet. D. Z. náčrtek, po- hled, nástin, Us. Pdl., písmo, Mus. 1880. 536., skizza. ZČ. — Z. obilí (řídké, schütter), žně (nevydatné), unergiebig. Us. Jg. Zběžský = tulácký. — kde: na zemi.
Št. Zbiček, čka, m , vz Zbečník.
Zbičování, n., die Peitschung.
Zbičovaný, gepeitscht. Život vešken z-ný.
Výb. II. 24. — jak: až do krve. Us. Tělo až v úmor z-né. Kká. K sl. j. 169. Zbičovati, abgeisseln, abpeitschen. —
koho. Br. Jen chudou šlechtu vláda zbi- čuje a odře. Kká. Td. 290. Zbídačeti, el, ení, arm, armselig werden.
— kdy. Komu z mládí nestačí, ten na starosť z-čí. Mor. Tč. Zbídačilý, elend. Z. existence. Arbes.
Zbídačiti, il, en, ení = zbíditi, elend,
arm, armselig machen, abplagen; se, ver- armen, sich abplagen. 1646. Nách. 206. — co, koho. Ty neúrody celý kraj zbídačily. Us. Tč. Zbídený; -en, a, o, abgeplagt. Pomôžem
dcére tvojej z-nej. Slov. Ppk. II. 52. Zbíditi, il, zen, ení; zbídniti = bídným
učiniti, elend machen. O měst. bož. 28., Vrat. — koho čím: pracemi. |
||
|
|||
Předchozí (373)  Strana:374  Další (375) |