1088

a k věrnému právu na odpovídatele; Pán
B. nemoc naň dopustil; A o to se dávám
k Bohu před věrným právem, čím mám o to
s niem rozdělen býti; Bůh ví, že jsem ji-
ného pána nehledal; B. smrť naň dopustil;
B. dej dobré jitro. NB. Tč. 3., 12., 65., 103.,
147., 198. Toho B. Nedej!; Jehož B. ostřež.
1477., 1482. (Listy hraď.). Sedá mi v mém
dědictví bez Boha a bez práva; Když by
B. otce neuchoval. Půh. I. 194., 300. Pokloni
se Bohom. Rkk. Otec všech nás B. jest. Gh.
Pohan k svým bohuom biežal; Bohu sě
modléc; Jeden B. nade všemi námi. Pass.
14. stol. Jeden B., jeden byt, jedna podstata;
Dáti komu z milosrdenstvie almužny pro
pána Boha; Což kto miluje více než Boha,
ten to za boha má. Hus I. 12., 423., II. 23.
B. otec, B. syn, B. duch svatý; avšak ne
třie bozi, ale jeden jest Buoh; To je v boze.
Št. Kn. š. 14., 62. Ať ho pan Bůh sondí;
Odpusť mu pán B.; Jest u Boha, u pána
Boha; Ať mu tam pán B. jako on jiným
(o mrtvém). Tkč. Každý o sebe, B. o všecky
(se stará). Šd. Člověk píše, pán B. maže.
U Litomyšle. Bda. B. vidí a řídí; B. poráží
i obdaří; Kdo se Boha spustí, toho B. opustí.
Tč. exc. Boha vzývej, sám ruky přidej ; Bába
přede, B. jí nitku vede; B. napřed a já za
ním; Polekej, Bože, jenom nezahub; Člověk
tak, B. jinak; Chval Boha jak moha. Šb.
uč. Lékař léčí, B. uzdravuje; Kdo Bohu
slouží, dobrého má hospodáře; B. dal den,
B. dá i pokrm; Pán B. řídí noc i den; Kdo
s Bohem počínává, ten všeho dokonává;
Bez Boha ani přes práh noha. Bž. exc. Ani
pán B. se všem nezachová. Lpř. B. je starý
davatel, divotvorce; B. nespává, neopouští.
Km. Boh není povodec, ale pomstvitel zlého,
každému odplatí, co učinil dobrého; Keď
Boh chce, stať sa može; Byť bys sa skryl
v tajném meste, B. přítomný jest zajisté;
oči jeho ani noc zastíniti nemá moc; Komu
pán B. nedá, kováč nenakuje; Služ Bohu,
nechaj svet, keď chceš ščastlive zemret;
Boha svého zjevně cti, neb on jest hoden
zjevnej počesti; Kdo Boha miluje, teho svet
sužuje; Kdo sa Boha drží, teho má svet
v kríži; Kdo Boha v pamati má, na teho
též Bóh pamatá; S Bohem začatú vec koru-
nuje ščastný konec. Bern. — Na str. 107. a.
ř. sh. 28. přidej: Jiný výklad. Při sám Bůh
= při sama Boha (sám Bůh starý akkus.,
cf. pro Bůh), jestiť předložka při akkusa-
tivná (nikoli lokalné při) a zastupuje starou
předložku pře, kteráž srovnávajíc se s oby-
čejnějším nyní pro s akkusativern se pojí.
Cf. Ach pře Boha. Nech mě pře tě zabijú.
Kra. Cf. Pře, 1. (konec). Ib. ř. zd. 6. vynech:
Boj se — vidí. Strany přísloví vz ještě:
Olovo, Pomoc, Pomoci, Spustiti se čeho, se
nač, Státi v čem, Víra, Vítězství.

Bůhonice, ves v Budějovsku. Vz Blk.
Kfsk. 1241.

Bůhzdař. Vemte si ty peníze pro b.
(à l'aventure, für alle möglichen Fälle). Us.
Vk. Cf. Šfk. Stržit. 250.

Buch. B. kladiv. Čch. L. k. 72. — Kovář
dycky buch! buch! dělá dycky na dluh,
toho nechci. Sš. P. 482.

Bůch. Bůch masa sú ukradli. Pč. 4.

Bucha, y, f., gt. pl. búch = blecha, der
Floh. Nacecaná b. menej ščípe. Slov. Rr.
Sb.

Bucháček Řehoř. Vz Blk. Kfsk. 1093.

Buchačka, y, f. = bouchačka. Slov. Ssk.
— B. = brebentilka. Bern.

Buchačna, y, f., die Pocherin, Schlägerin;
die Knallbüchse. Slov. Loos.

Buchačný, lärmend, polterhaft; klatsch-
haft. Šm., Loos., Bern.

Buchal, a, m., os. jm. Mus. 1880. 249. —
B. = buchač.

Buchala, y, m. = tlučhuba. Ostrav. Tč.

Buchanec, nce, m. = rána do zad, ein
Rückenschlag. Dal mu b. Mor. Brt. D. U N.
Kdyně. Rgl. Cf. Buchta, Buchnát.

Buchanka, y, f. B-ky, cyclopidae = klano-
nožci volní, korýši sladkovodní bez srdce.
B. zoubkovaná, cyclops serrulatus, krátko-
rohá, c. brevicornis, studňová, c. bicuspi-
datus. Vz Frč. 89., Brm. IV. 2. 57.

Buchar = kladivo pohybované parou nebo
vodou, der Maschinenhammer, Včř. Z. II.
10., parní b., ib. I. 5., Šim. 146., s tlapadlem,
der Tritthammer, pérový, Federhammer, třecí,
Friktions-, Věř. Z. II. 18., zpruhový. Zpr.
arch. XI. 41. B., der Hammerkopf. Nz. —
B. = břidlicová tabulka na psaní. U Sku-
hrova. a Haber. Semr. — B. = nechutná
buchta. Na Zlínsku. Brt. — B., a, m. =
tlustý, silný člověk. U N. Kdyně. Rgl.

Buchárna = stoupy, mlýn puchovní, pu-
chéř. Km. II. nový běh 206.

Bucharsko, a, n., Bochara, Bokhara, y,
f., die Bucharei, říše ve vnitřní Asii. Vz
S. N.

Buchat = bouchati. — sa = bíti se v prsa.
Mor. Brt. D. 201., Bern. — jak. Tak to
hrozně buchlo. Sš. P. 704. Tak ho buchnem
po chrbáte, že mu hlava sletí k pjatě. Sl.
spv. 34. — kde nač. Cosi tam na dveře
v síni buchá. Ib. 13. — čím. Bude tebe
kyjem buchac. Ib. 706.

Buchavečný. B. dmychadlo (d. buchav-
kou), das Knallgasgebläse. Vz Buchavka.
Sl. les.

Buchavka, y, f. = třaskavý plyn, das
Knallgas. Vz Buchavečný. Sl. les.

Buchec, chce, m., der Puff, Schlag. Cf.
Puch. Dch.

Buchek, chka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
118.

Bucher, chra, m., dvě samoty u Klatov.

Bucherka, y, f., také Pucharky, ves u
Budějovic.

Buchetka, y. f. = buchtička. Vz Buchta.
Mor. Brt. D., Nl.

Buchlov, a, m., Buchlau, zámek u Uher.
Hradiště. Vz S. N., Žer. Záp. I. 147. O pů-
vodu jména vz v Časop. olom. musea 1886.
43. Kdo má zlou ženu, veď ji na pouť do
Buchlova (vybij jí). Km. — B., pole v Ho-
vězí u Vsetína. Vck.

Buchlovati koho = tlouci. U Úpice.
Kod.

Buchlovice, dle Budějovice, Buchlowitz,
městečko u Uher. Hradiště. PL. Vz S. N.

Buchnát, u, m. = buchanec. Slov. Do-
stávajú po chrbáte b-ty. Dbš. Obyč. 143.,
Dbš. 81. pov. I. 79., Rr. Sb.