Předchozí (433)  Strana:434  Další (435) |
|
|||
434
|
|||
|
|||
přináležitém. Sedl. Rychn. 41 — jak dlouho.
Chovaj mi ju šest let v domu, sedmý ju daj
leda komu. Sš. P. 131. Chovej mi to dítko na chvilku (podrž). Us. Tč. Aby ty koně za tři měsíce na svůj náklad chovali. Skl. 649. Ch. vola do zrostu. Sdl. Hr. I. 17. - nač. Vz předcházející Ktož chová na to lidi. Št. Kn. š. 155. — se s čím. Již dlouho se s tou nohou chovám (mne bolí). U Rychn. Črk. — se ke komu jak: protivně, Osv., nepřátelsky. Lpř. K starším zdvořile se ch. Us. Látky, které k silným kyselinám zása- dité, k zásadám kysele se chovají. Mj. 26. Lhostejně k literatuře se cho\ati. Us. Pdl. — co, čeho, se jak (proti komu). Ur - putně proti někomu se ch. Us., Osv. Chová se totiž povrch svalu positivně, pRŮřez ne- gativně. Osv. I. 482. Ch. se trpně, Dk., pá novitě, J. Lpř, hrdě. Št. Kn. š. Dítě těžce ch. (vychovávati). Sš. P. 578. Ch. něeo v či- stotě, se dle předpisu. Us. Pdl Sami život svuoj rozkošně chovají. Jel. Enc. m. 64. Toho drahého poklada pilně chovaj; Když chováš čistě své tělo. Smil v. 1875., 1888. Chovaj tvrdě moja slova. Alx. Anth. I. 3. vd. 35. Konšel tajnosť rady chovej pod ztracením hrdla. Anth. II. 166. Buoh vše dobrotivě chová; Chovaje života v zdravie; Svého srdce čistě ch. Št. Kn. š. — co, čeho, se komu. Ale si ja chovám čiernu vlastovičku. Ht. Sl. ml. 256. Pověz mně, mamulko, kemu mia chováš a kemu mia dáš?; Ptám se ći ja, ma mila, jak si se mi chovala? a jesli si keru noc při sobě koho měla. Sš. P. 405., 577. Zda jie komu cho- váte? Výb. II. 31. Ten jest lidem jich věci choval. NB. Tč. 178. Aby se čisté jinoch své choti (nevěstě) choval od všelikého smilstva. Št. Kn. š. 62. Ch-li mně osidla, abscondere. Ž. wit. 34. 7. — o čem (jak). Jsouc chováni o tenkých skývách. Ehr. 31. Drahný čas o chlebě a vodě chován byl. Kn. — kdy. Ch. rodiče v starosti. Us. Před dávnými věky šumavské skály ch-ly v sobě zlato. Mour. Když jsem (tě) mladým (ještě mladého) ch-la. Bož. umuč. v. 234. Chovatlivosť. Pozdní ch. na dně. Č. M.
432 Chovatlivý čeho. Svého pilná a ch-vá
žena. Reš. Chovjeslo, a, n. == chvojeslo. Slov. Ssk.
Chovořice, míst. jm. Tf. Odp. 307.
Chozíř, e, m., der Hausirer. Mtl.
Chozirozi, větev Slovanů ruských. Vz
Šf. Strž. II. 653. Chožov, a, m., Koschow, ves u Lomnice
v Jičín. Chrabat, 1798. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 570.,
Jir. Ruk. I. 296. Chraberce, Chrabřetz, ves u Loun. Tk.
I. 79., Klk. Kfsk. 1325. Chrabr, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.,
Sbn. 92 Chrabrosť Slovanů je světoznáma. Kram.
Vlasten. nov. 1792. Vz Světz. 1880 563. Ch. v MV. nepravá glossa. Pa. — Paul. Bes. 1. 44., 128, 199. (Slov.). Chrabry, míst. jm. Vz Tk. I. 47.
Chrabrý. V nekrologu podlažickém r. 1227.
(B. Dudík. Forschungen in Schweden. Brünn |
1852. str. 425.). Cf. Mkl. Etym. 89. Zacho-
valo se v os. jm. Chrabr, Chraber a v míst- ních jm. Chraberce, Chrabrčice, Chrabry. Bdl. Chrabustí,n.,enicusoleraceus,derWiesen-
kohl. Chřada, y, f., strč., der Schwund (nemoc,
od chřadnouti). Chřadlý, schwindend, welk, darbend, tabe-
scens. Dch. Ch. srdce. BO. Chřadnouti, vz Mz. v List. filol. VIII.
2., Mkl. Etym. 90. — abs. Matery chřadly. BO. — jak. Chřadnu jako tráva. Dch. — čím: strachem, Krist. 84. a., závistí. Št. K. š. 93.,183. — proč. Až chřadl pro tu mi- lost. Št. Kn. š. 39. - po čem. Srdce po tvej milosti chřadne. Rúd. 26. a. — v čem. Aby chřadl v tuhách světských v kakés rozpači. Št. Kn. š. 50. Chřadnutí = scházení lidského ústrojí
buď nedostatkem anebo stářím. Vz Slov. zdrav., S. N. Chrachotati = chrochtiti. Slov. Bern.
Chrachotavosť, i, f. = chrochtavosť. Slov.
Bern. Chrachotavý = chroehtavý. Slov. Bern.
Chráchotiny, pl., f., der Auswurf, Spei-
chel ; der Froschlaich, die Froscheier. Slov. Ssk. Chrachtil = kdo se jen dře a praničeho
si nepřeje, ani mezi sousedy nevychází. Mor. Knrz. Chrchtiti = mozolně vydobývati. Mor.
Knrz. Chrák, u, m. = hlen, der Schleim. Slov.
Bern Chrákač, e, m. = chrkač, der Blutspeier.
Slov. Bern. Chrákot, u, m., das Geräusper. Slov.
Loos. Chrám — kostel. Chrámy, fana. V MV.
nepravá glossa. Pa. Vz Mz. v List. filol. VII. 224. Ch. klášterský, kapitulní, biskup- ský, proboštský, děkanský, stejnolodní, Hal- lenkirche, NA. 54 , 55., 64., gotický jedno-, dvoj-, troj-, pěti-, stejnolodní, Method VI. 102., 115., 116., 138., VII. 18., jeskynný brahmanský, budhistický, KP. I. 107., 106., modlebný, delubrum. BO. O ch. římských a řeckých vz Vlšk. 496. Ch. japanské, cey- lonské. Vz Vega II. 241., 312. Nelítejte, vrány, na vysoké chrámy. Bž. exc. Ch. vy- zdvihnouti (postaviti). Bavor. Post. 1. 186. Chrámač, e, m. = chromec. Slov. Bern.
Chrámala, y, m. = chráma. Mor. Šd.
Chrámati, lahm gehen, lahm sein, hin-
ken. Na jednu nohu ch. U Příbora. Tč. U Brusp. Mtl. — Polož ve slov. za: Chráma. Chrámavosť, i, f. = chromosť. Slov. Bern.
Chrámavý = chromý. Slov. Bern.
Curambož, e, Kamposch, sam. u Sobě-
slavě. Chrámce, Krametz, ves u Bíliny. Blk.
Kfsk. 453. Chrámec, vz Chrám.
Chramečný, mlýn u Vyzovic.
Chrámek, vz Chrám.
Chrámiště. Největší ch. v Indii má po-
dobu podkovy. Koll. St. 37. — Ch., Chra- mischt, ves u Dobříše. |
||
|
|||
Předchozí (433)  Strana:434  Další (435) |