272

Patyč. Popadnuv p., zaťal v mäkkú pažiť,
i vyrýval prsť kyprú náramne, Phľd. XIII. 11.

Patyčie. Oheň stúclmul; p. začalo černeť,
pukať, kriviť sa, Phľd. XI. 286.

Paučina. Cf. Dob. Dur. 370.

Paučník, u, m. = nejjemnější šlojíř hed-
vábrný. Wtr. Krj. 1. 48., 106. Vz Hedbávník
(3. dod.).

Pauk. O pův. cf. Dob. Dur. 373., 377.

Paulík, a,, m., z Paulus. V Kosm. Mus.
1894. 117.

Paumení, n. NZ. VI. 25.

Pauz, vz Pavuz.

Pauzovat = pauzem (pavuzou) jůru při-
tahovati. Slov. Brt. D. II. 361.

Páv = holub, columba laticaudata. Ott. XL
511. I).

Pávčie, eriophorum, rostl. Phľď. 1893. 463.

Pavec, vce, m., vz násl. Pavel.

Pavek, vka, m., vz násl. Pavel.

Pavel. Odtud: Pavelík, Pavelka, Pavelec,
Pavelčák; Pavlík, Pavliček, Pavla, Pavlák,
Pavlas, Pavlásek, Pavlát, Pavlenka, Pavliš,
Pavliska, Pavcliš, Pavlišta, Pavlorek, Pavlou-
sek, Pavluska, Pavlous, Pavlovic, Pavlů; Pa-
vek, Packa, Pavec, Pavíček, Paveska; Pašek,
Paška, Pašta, Pášma?, Pala, Pála, Palek,
Palík, Palka, Paleček, Paliček, Paláček, Pa-
lánek, Palas, Palásek, Palat, Palouch, Palouš,
Palda, Paldera. Kbrl. Sp. 18. (9.). Cf. Kotk.
28. Keď je na deň obrácení sv. Pavla hmla
na zemi rozprestretá, bude ľud mrieť; leží-li
po horách, tož panstvo. Phľd. 1894. 714.

Pavelčák, a, m., vz předcház. Pavel.

Pavelec, lce, m., vz předcház. Pavel.

Pavelík, a, 111., vz predcház. Pavel.

Pavelka, y, m., vz předcház. Pavel.

Paveň, vně. f. Aj klbásy nakrájela na p.
Phľd. 1894. 678. (1892. 260., 1893. 317.).

Paveska, y, m., vz předcház. Pavel.

Paveza (pavíza) = veliký štít obdélníkový,
dole zašpičatělý, vypouklý a uprostřed s rý-
hou povystouplou, povydanou. Wtr. Krj. I.
266., 606.

Pavíček, cka, m., vz předcház. Pavel.

Pavíza, vz Pavéza (3. dod.).

Pavka, y, m., vz předcház. Pavel.

Pávko, a, n. = paví péro. Slov. Jirt. D.
II. 361.

Pavla, y, m., vz předcház. Pavel.

Pavlač. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 46..

Pavlač a, e, f. = záha (nemoc), aphten.
Hojení jí. Vz Mtc. XVIII. 214.

Pavlák, a, m., vz předcház. Pavel.

Pavlaka, ML. 42. b., povlaka. 01. Prov.
31. 22., byssus. Gb. U. ml. 1. 23(J. Obláčel se
v pavlaky (purpura). Ev. seit. 2(5. Luc. 16.
19. (Mnč.).

Pavlas, a, m., vz předcház. Pavel. — P-sy
= falešné vlasy. NZ. IV. 444.

Pavlásek, ska, 111., vz předcház. Pavel.

Pavlát, a, m., vz předcház. Pavel.

Pavlenka, y, m., vz předcház. Pavel.

Pavlíček, čka, m., vz předcház. Pavel.

Pavlík, a, m., vz předcház. Pavel.

Pavlis, a, m., vz předcház. Pavel.

Pavliska, y, m., vz předcház. Pavel.

Pavliš, e, m., vz předcház. Pavel.

Pavlišta, y, m., vz předcház. Pavel.

Pavlorek, rka, m., vz předcház. Pavel.

Pavlousek, ska, m., vz předcház. Pavel.

Pavlouš, e, m., vz předcház. Pavel.

Pavlovic, e, m., vz předcház. Pavel.

Pavlů, vz U a předcház. Pavel.

Pavluska, y, m., vz předcház. Pavel.

Pavouček, čku, m. = kolovrat o třech no-
žičkách. CT. Tkč.

Pavouk. Pavúk m. paúk, v přisuto. Gb.
H. ml. I. 438. Žije si jako pavúk. Slov. Nov.
Př. 624. Čaká ako pavúk v dziere na muchu.
Phľd. XII. 697. Pavouk nehledí než od které-
koli věci jed bráti a jiným udati (o zlých li-
dech). Bi. Gr.. 309. Zhřívá-li se p. v lednu
na slunci, v březnu přikrývá sedlákům klo-
bouky. Vck. Val. I. 162.

Piivování. P. hor. Cf. Arch. XI. 461.

Pávovička = dýchánek (svítek). Kunšt.
Brt. 1). II. 473.

Pavučí. P. trup. Světz. 1895. 10.

Pavučina, y, f.= mříže re trestnici (v zlo-
dějské řeči).

Pavučinkování plen (druh vyšívání). Čes.
1. V. 227.

Pavučník, u, m. = nejjemnější hedvábná
látka na roubky, jež po něm slují paučníky.
Wtr. Krj. I. 366.

Pavuz. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 48.,
82. Jinak: pavuza, pauz, póz, púz, póza, pa-
buza, pabza, Brt. D. II. 445., pavza. 231.

Pavza, y, f. = pavuz. Kunšt. Brt. D. II.
231.

Pavznět, u, m. Nár. list. 1895. č. 329.
lenili.

Paytlík, u, m., něj. pekařské pečivo. 1444.
Arch. XIV. 443.

Pazár Ondr., slov. spis. a ev. far. 1791.
Phľd. 1895. 354.

Pazderačka, y, f. = žena z pazderny.
Kld. IV. 233.

Pazderák, pazdemík, a, m. Kld. IV. 233.,
234.

Pazderecký = obyvatel pazderny. N. mě-
sto na Mor. Čes. 1. V. l8l.

Pazderka. Jeho postavení atd. Vz NZ.
II. 560. P. s pazderákem. Duf. 56.

Pazděrovský potok na Frýdecku. Věst.
op. 1893. 11.

Pazdýrko. Matka včel po spraši snáší
p-ka do buněk, z nichž se líhnou červy. ČT.
Tkč.

Pazlat v 2. dod. oprav v: pazlať = rouška,
praporec na kopí zavěšený.

Paznehet m. staršího paznohet. O tvarech
cf. Gb. II. ml. I. 161., 240. Cf. Pazneht.

Pazneht, strč. paznohet. O pův. slova cf.
Gb. II. ml. I. 84. Pazneht. Háj. Herb. 233.
b., 234. a. Paznoht. Háj. Herb. 351. b., 233.
b. Cf. List. fil. 1896. 159.

Pazník, u, m., Falzhobel; p. útorový (dráž-
nik), Binderfalzhobel, m. Ott, XI. 418., 421. b.

Paznoht. Cf. předcház. Paznehet, Paz-
neht. — P. = prst. Cf. Pazour. Přigňabit
p-htem tabák ve fajce. Val. Brt. D. II. 313.

Paznot m. paznoht, h odsuto. Dšk. Jihč.
I. 33.

Pazole m. fazole. Laš. Brt. D. I. 109.

Pazouratý, pazúratý. Phľd. 1894. 323.

Pazúr, a, m. = pes. Ve šviháčině. Brt. D.
II. 520.

Pazurky oprav v: pazúrky. P., rostl., vz