249

vatel, vdova, muž, V., žena. Us. Potom již
obstarožní ženu pojal Otakar. V. Člověk věku
obstarožitného. Ler., Us. u Rychn.

Obstarý, ältlich. O. tatíček. Mor. pís. 118.
Zb.

Obstáti, obstojím, ál, ání; obstávati =
okolo státi, umstehen ; nebýti dopadenu, be-
stehen, beständig u. sicher bleiben; vydr-
žeti, aushalten, bestehen; nebýti odstrčenu,
befunden werden, bestehen. — abs. Obsto-
jicí. D. Naši obstáli. Ros. On všude obstojí.
Tak bychom neobstály. Ros. Zpívej, co umíš;
jez, co máš; mluv. co víš; dělej (dej), cos
povinen, tak obstojíš. Prov, Jg., Lb. Ať
hledí sám, jak obstojí. Dch. — koho, co.
Jej obstáli jonáci. Plk. — před kým. To
před vojáky obstálo. Jg. — v čem. V té
díře obstál. Ros. O. ve zkoušce. Rk., Ml. —
čím. Nemůže tam zimou obstáti. Všude
svým zbožím obstál. Us. — s kým. Ne-
mohu s nim obstáti. D. — mezi kým. Mezi
všemi nejlépe obstál (v zkoušení). Ros. —
při čem : při zkoušce. Rk., Ml. — s adv.
Dobře o. Šm. Můžete pohodlně obstáti. Plk.

— podlé čeho: Důkaz podlé zákonu ne-
obstojí. Řd. — bez čeho, lépe: býti, trvati
bez čeho. Rs.

Obstava, y, f., obstávka, obstavek, vku,
m., Einspruch, m. Že ona dluhu tomu při ob-
stávce odepřela jest. Schön. O. vyzdvižena jest.
Schön. Ty o-ky šly původem krále Sigmunda.
Mus. — O. je prozatímní pojištění, jímžto
věřitel věci movité dlužníkovi náležité zajati
(obstaviti) může, než ještě rozsudku dobyl,
avšak jen tehdáž, když dlužník dostatečných
prostředků k placení nemá. Vz více v S. N.,
Gl. 185. Pfändung, f., Beschlag, m., Verbot,
n. Něco z obstávky propustiti. J. tr. Přede-
psání o-ky; žádati za o ku. Šp. Vz Přípo-
věď. Kb. str. 269.

Obstávati, vz Obstáti.

Obstavce, e, m., der Auspfänder. Zř. těš.

Obstavek, vz Obstava.

Obstavení, n., Anhaltung, f., jest v trest-
ním právě tolik co zdržení, zadržení (osoby).
- Vz S. N. Zadržení věci, zabavení, die Be-
schlagnahme. S. N.

Obstavený. O. lov, honba, die Kessel-,
Zaunjagd, na obstavišti. Šp.

Obstavěti, 3. os. pl. vějí, ěl, ěn, ění;
obstaviti, il, en, ení; odstavovati = okolo
stavěti, umstellen, umgeben; zatknouti, do
vězení dáti, verarrestiren, in Beschlag neh-
men. Jg. — co čím: stůl stolicemi, D., les
tenaty, někoho sítěmi. Šm. Slova ta závor-
kou obstavují. Sš. L. 42. — co komu. Ob-
stavili nám ty věci, Har., statky (zabavili).
Apol. Sousedu dílo nějaké o. Jg. Někomu
peníze o. Tov. Jestliže by nezaplatil, tehdy
aby jeho věci věřitel mohl o. Vác. XIII. -
koho. Zběhlé poddané na gruntech N. se
zdržující obstavovati a do vezení bráti dal
(= arrestiren, zatknouti). Žer. — koho pro
co (kde). Aby kupci v království žádným
způsobem obstavováni pro dluhy nebyli. V.
Jistec můž dlužníka v každém právě pro
dluh obstaviti. Pr. kut. Lidi poddané bude
moci pro touž pokutu obstavovati. Zř. F. I.

— co s kým. Osoby podezřelé i s věcmi
obstavili. Brikc. — koho před kým: před

soudcem. Jg. — co k čemu. K uhražení
škody zboží o. Ml.

Obstaviště, ě, n., místo při honbě plach-
tami zatažené. Šp.

Obstaviti, vz Obstavěti.

Obstávka, vz Obstava.

Obstavné, ého, n., sazba dvou penízů při
oznámení obstávky. Vz více v Gl. 186.

Obstavný, Pfändungs-. Schön. exe.

Obstěra, y, f., opona, der Um-, Fürhang.

Obstih, u, m., obstihnutí, objeti, obvod,
rozsah, rozsáhlost', das Zusammenfassen, die
Umfassung, Ausdehnung. Nyní o-hem krát-
kým něčeho o pacholetství Janově dotýká,
kurz subsummirend. Sš. L. 30. Abilinská
tetrarchie byla mnohem těsnějšího o-hu a
objemu. Sš. L. 49. O. vší nepravosti. Sš. O.
159.; Sš. Zj. 498., 421., 458.; Sš. II. 134.,
70; Sš. Zj. 480., 482.; Sš. O. 148.

Obstihnouti, hnul a hl, ut a žen, utí a
žení = obsáhnouti, umfassen. — co v čem.
On to v tom obstihl. Pr. měst. — O., ob-
kročiti, beschreiten. Th.

Obstíniti, il, ěn, ění, umschatten. — co
čím. Bůh duše svým skrytým nadchnutím
obstínil. Hlas. — Boč. exc.

Obstinný, vůkol stínící, umschattig. D.

Obstírati, vz Obestříti.

Obstoj, e, m., obstání. Zum Bestehen.
Koupil na obstoj (obstojně). Us. u Kunv.
Msk. Mouka ta je na o. Us. u Rychn. —
Šm., Pl.

Obstojnosť, i, f., platnosť, Gültigkeit. O.
příčiny. — O., okoličnosť, případnosť, der
Umstand. D. — O., levnosť, die Leidentlich-
keit. Us.

Obstojný, platný, gültig. O. příčina. D.
O-nou omluvou se vysekal. Sych. — O., co
obstojí, projde, leidentlich. O. cena (dosti
levna). Za o-ný peníz. Obstojně jsme tam
pochodili. Sych. Ob-né děti (zaopatřené). Us.
O. stav, erträglicher Zustand; o-ným způ-
sobem, in plausibler Weise. Dch. — v čem:
ve zkoušce, Šm., Dch., lépe: obstálý.

Obstoupení, n., die Umringung, Beren-
nung. D.

Obstoupiti, stup, pil, en, ení; obstupo-
vati, umschreiten, umringen. Co obstupuješ
(bez práce přecházíš, warum stehst du müssig
da) ? Us. — co, koho. Obstupte mne. O. stůl,
město. D. Obstupuje nás odevšad strach.
Kom. Obstoupila ho hrůza. Sych., Kda. Hróza
bieše jeho obstúpila. ZN. Obstoupili je. Br. —
čím. Obstoupil město vojskem. — okolo n.
vůkol čeho. Ben., Rk. O. okolo dveří. Er.
P. 504.

Obstřebati, obstřebám a obstřebi, um-
schlürfen. — se = nastřebati se, sich an-
schlürfen, antrinken. — se čeho. Obstřebal
se vody jako srna. Prov. na Slov. Jg.

Obstřih, u, m., der Abschnitt. Šp.

Obstrkati, vůkol strkati. D.

Obstrukce, e, f., z lat., o. života, zácpa,
Obstruktion, Verstopfung, Hartleibigkeit. Rk.
Vz S. N.

Obstupovati, vz Obstoupiti.

Obsuchu, 3. os. praet verbi obsouti = ob-
sypati. Výb. I.

Obsušiti, vz Osušiti.