Předchozí (1043)  Strana:1044  Další (1045) |
|
|||
1044
|
|||
|
|||
Přikrydlo, a, n., vl. příkrov, anť příkrov
archy úmluvy sloul slitovnicí (Hý.), pro- pitiatorium, slitovnice. Mm. ex. 31. Přikrytě, tajně, verdeckt, heimlich. V.
Přikryti, kryji, kryj. kryje (íc), yl, yt,
ytí; přikrývati, í»e-, zu-, über- verdecken.— co, koho: strechu, D., stul. Us. Sníh osení přikrývá. Kom. Nedostatky svých otců při- krývali. V. Nejprve svou stříšku sluší při- kryti. Prov. A já ti udělám dénko přikrývat tvoje srdénko. Sš. P. 291. Ty každého při- krýváš (na každém něco vidíš). Němc. Ten ho přikryl, der hat ihn zugedeckt, šp. m.: ten mu nasolil, dal; ten mu vyplatil; ten mu vyčesal (laciné z libového); ten ho ťal do živého; ten mu vybil, natloukl a p. — se. Víc nenatahuj, než se můžeš přikryti. Pk. — co, koho, se čím. Přikryvadly a peřinami se přikrýváme. Kom., Er., P. 318. P. se pláštěm. D. Přikrývají se pláštěm obecného dobrého, svobod, poctivosti. Kom. A při- kryjí to přistřením z koží jezevčích. Br. Kdo přikrývá (verbirgt) nenávisť rty lživými, lir. P. krovy křídlící. Let. 299. Počechu stoly ubrusy přikrývati. Pass. 615. Nepři- krývejte se v takových věcech svým sy- nem. Arch. 1. 125. Ale Rokycan komží na hlavu přikrýval vězné a tak je vodil do šatlavy. Let. 73. — co komu: si tvář. V. Přikrytí, n. =přikrývání, das Be-, Ver-
decken, die Bedeckung. Roucho ku přikrytí (ku přikrývání). Kom. J. 509. — P., čím co přikryto, příkrov, die Decke, Bedeckung. P. hlavy (klobouk atd.). V. Věříme, že jest tělo syna božieho v té svátosti ač v pri- krytí. Št. N. 322. A přikryjí jej p-tím z koží jezevčích. Br-. — Kat. 1847. — P., zámysl, der Vorwand, Schein, die Decke. Pod při- krytím (pod pokličkou, zámyslem). V. Pod přikrytím náboženství zaháleli. V. Přikrytosť, i, f., das Bedecktsein. Jg. —
P. =pokrytosť, die Heuchelei. L. Přikrytý; přikryl, a, o, gedeckt, zuge-
deckt, bedeckt, verdeckt. P. vůz, Us., řeč (temná) Jel. — čím. Chaloupka drnem při- krytá. Kom. Tvář plátnem p-tá. Har. II. 116. Přikryvač, e, m., der Decker, Bedecker,
der Dach-, Ziegeldecker. Jg. Přikryvačka, y, f., die Deckerin. Jg.
Přikryvadlo, přikryvátko, a, n, die Decke, der Deckel. V. P. očí (klapka). Reš.
Přikryvadly a peřinami se přikrýváme. Kom. Nemá peřiny ani p-dla. Sych. Přikrývání, n., das Bedecken. Plášť k p.
Vz Přikrytí. Přikrývka, y, f., přikryvadlo, přikry-
vátko, a, n., die Decke, der Deckel. P. na hrnec, D., na hlavu, poupěte, na koně. Jg. P. koňská dvojitá, žíněná. Kh. — P. hanby, poklička hanby, der Schanddeckel. D. Sla- mená to p. (mdlá výmluva nebo zástěra. Vz Výmluva). C, Ros. Přikuckati, vz Kuckati.
Příkudlatý, etwas zottig. Jg.
Přikudliti, il, en, ení, přikudlovati, ku-
dlatým činiti, zausen. Rd. zv. Přikuji, vz Přikouti.
Přikukati, více kukati, dazu guckgucken.
— P., domluviti, ausschelten. — komu. Háj. |
Přikúkati = přikoukati. Slov.
Přikukliti, il, en, ení, přikuklovati, ver-
decken, verkappen, verhüllen. — co: svou tvář. Pass. 584. Přikulhati se k čemu, herbeihinken.
Us. — On přikulhává = stává se kulhavým, je drobet kulhavý, hinkt ein wenig: Us. Přikuliti, vz Přikouleti.
Přikupčiti, il, en, ení, durch den Handel
vermehren. Jg. Příkůpek, vz Příkop.
Příkupnice, e, f. = překupnice.
Příkupník, a, m. = překupník.
Přikupovati, vz Přikoupiti.
Přikuřovati, vz Přikouřiti.
Příkusek, sku, m. Imbiss, m. Rk,
Přikusovati, vz Přikousnouti.
Přikutaliti, vz Přikotaliti.
Přikutati, vz Přikutiti.
Přikutí, n., vz Přikouti.
Přikutiti, il, cen, ení; přikutati, přiku-
távati = přihrabrati (oheň), zuschüren. Při- kut' trochu ohně. Ros. — P., zahrabati, ver- scharren. — co čím. Us. Přikutý; -ut, a, o, angeschmiedet. Jg.
Přikvačiti, přikváčiti, il, čen, ení, při-
kvačovati = nenadále na někoho připadnouti, überfallen, überraschen, überziehen, bedek- ken; přitlačiti, andrücken; přepadnouti, überfallen, überraschen. — Ohradí se před pštrosy, jakoby od nich přikváčeni býti měli. Har. II. 104. — co, koho. Zahynutí jejich, dříve než se ohlednou, přikvačí je. V. Zlá nehoda tebe přikvačuje. Jel. Při- kvačila ho povodeň hrozných zármutků. Br. Mrákoty nás přikvačují. Kom. — na koho. Vítr naň přikvačil. Har. Aby na ně den sváteční nepřikvačil. V. Židé na Krista při- kvačili. Eus. — koho s čím. Ať nás hněv boží nenadále s pokutou přikvačí. V. — koho čím. Přikvačil Bůh Egypt vlnami mořskými. Kom. Ptáčník ptáky sítkami při- kvačuje. Kom. —koho kde. Aby nás v těch zemích hněv Hospodina nepřikvačil. Har. — co kam. Plátno na tvář p. = přitlačiti. Pass. Příkvap, u, m., přikvapení, das Herbei-
eilen. P-pem, plötzlich, auf einmal. Dch. Přikvapiti, il, en, ení, herbeieilen; über-
raschen. — na koho. Příkvas, u, příkvasek, sku, m., eine
kleine Säure, Säuerlichkeit. Přikvasiti, il, šen, ení, přikvašovati, zu-
säuern. Ros. Přikvasněti, ěl, ení, přikysnouti,säuerlich
werden. L. Příkvasný, säuerlich. Jg.
Přikvésti, pHkvetnouti, přikvětati, při-
kvítati, mehr aufblühen. Ros. Vz Kvésti. Příkvětný, Blüthen-, P. úd. Rostl.
Přikvitnouti, tnul a tl, utí, neočekávaní
přijíti, unverhofft, ungebeten kommen. Slov. Bern. — odkud : z křoví. Víd. list. Příky, u Opav. přiky. Na p-ky někomu
něco dělati = na příč, na, vzdory. Sr.; dlí i na překy. U Přer. Kd. Po přiky., též po- přik = na příč. U Opavy. Pk. Šél příky polem (na příč). Na mor. Zlínsku. Brt. Příkybře, pl., f., v horn., der Uiberschuss
(ein Flötz von verhartetem Thone). Šm. |
||
|
|||
Předchozí (1043)  Strana:1044  Další (1045) |