927

na vodu, M. tam skáče, že našla káče atd.
(říkadlo). Vz Km. 1816. 637., Brt. Dt. 129.

— M. = ženská nevnadná; příliš chtivá.
Bdl., Vrň.; tlustá, silná. Us. Rgl. — M. =
zadnice. Sedí holou paní mandou na lavici
(nemá ničeho, žádného jmění). Us. Dbv.

Manďačka, y. f. = levá ruka. Mor. a
slez. Brt., Šd. — M. = krchňačka. Mtc
1878. 35.

Mandak, a, m., sam. u Krumlova.

Manďák, a, m. = krchňák, levák. Mor.
Mtc. 1878. 35. Škd., Zmeškal., Mkl. Etym.
182.

Mandálek, lku, m. = malý mandel. Trav-
naté obilí staví do m-lků, aby lépe pro-
schlo. U N. Kdyně. Rgl.

Mandalena. Hus II. 133., Výb. I. 425

Mandant. S. N. V. 82.

Mandaska = veliký, široký baňatý hrnec,
v němž se dobytku vaří, někdy i mléko
chová. Mor. Vck., Brt., Kch.

Mandat složiti (z poslanectví se podě-
kovati); m. někomu odejmouti, m-tu ně-
koho zbaviti. Us., S. N. V. 82. Cf. Kram.
Slov., Jg. H. 1. 706., Hš Dod. II. 24., 25.

— M, hospoda u Jílového.
Mandatní řízení, Mandatsverfahren. Pr.

tr.

Manďavě něco dělati - levou rukou.
Laš- Tč.

Manďavý. M. ruka = levá. Laš. Té.

Mandel. Bž. 85., 78. Laš. gt. mandla.
Tč. Dvanáct mandel. Mor. Knrz. Jde jich
mandel do tuctu (= nestojí za mnoho, o li-
dech ledabylých). Vlč. Žl v ohni I. 42.
Snopy skládají se do mandelů, na Moravě
místy: do mandlí. Brt. M. veliký = 17 snopů.
Na Polic. Kšá. Je v ní síly za celý m. Us.
Sá. M. židů, kopa raků! U N. Kdyně Rgl.

Mandelíček, čka, m., vz Mandelík.

Mandelík, a, m. Cf. Brm. II. 352., Kram.
Slov., Hlb. I. 174., 499., II 484. — M-, u,
m. Není-li obilí úplně zralé, staví se v ma-
lých snopcích do m-ků. Us. Hk.

Mandelina, y, f. = Majdalena, Manda-
lena. Výb II. 1643.

Mandelka, vz Mandelík.

Mandelinka, der Blattkäfer. M. barvo-
měnná, ch. varians, bramborová či brambor-
níček, leptinotarsa decemlineata, Kolorado-
kartoffelkäťer, fialová, ch. violacea, hroz-
nová, ch. staphylea, kachní, ch. anatis, luční,
ch. graminis, mátová, ch. mentbastri, kr-
vavá, ch. sanguinolenta, krvokřídlá, ch.
haemoptera, lemovaná, ch. limbata, malo-
vaná, ch. fucata, nádherná, ch. fastuosa,
nejnádhernější, ch. speciosissima, obilní, ch.
cerealis, obroubená, ch marginata, olšová,
či zádumčivec, agelastica alni, Erlenblatt-
käfer, proměnlivá, ch. varians (barvoměnná),
révová, ch. vitis, uhlazená, ch. polita. Vz
Kk. Br. 375.-378., 360., Brm. IV. 202.-212.,
Čes. vinař 1883. 44., Schd. II. 510., KP III.
313., 314., Hlb. I. 198., II. 409. — M-ky =
druh ovoce peckovitého. U Sadské. Kšť.

Mandelňák, a, m., pták, mandelík? Mor.
Hrb.

Mandelní vůz (na mandel). Osv. V. 637.

Mandelovati = do mandelů skládati.
Us. Kšť. Staré panny budou prý po smrti

písek vázati a staří mládenci budou ho m.
U N. Bydž. Kšť.

Mandeville. Vz Jir. Mor. 77., Sbn. 353.,
798., List. fi'. II. 104., Hš. Dod. I. 13., Mtc.
261., Bačk. Pís. 204.

Mandl, vz Mandel, Mangl.

Mandlan, u, m. M-ny, mandelsaure Salze.

Mandle, amygdale. Byl. 15. stol., Rstp.
475., Kram. Slov., Mllr. 12., Mkl. Etym. 197.,
Rk. Sl. Handle jsou mandle (obchod vynáší).

— M. v krku, german. m.: čípek. Dítěti
spadají čepky. Zlínsky. Brt. Prostor okolo
mandií, amphibranchies. Někomu mandle
zdvihnouti — vycinkati mu. Us. Vrů. Cf.
Slov. zdrav. Jejich zánět. Vz ib. Dužninový
zánět mandlí, amygdalitis parenchymalosa.

— M. = jádro kamenné. Cf. Bř. N. 49.,
Schd. II. 66.

Mandléř, e, m. = mandlář. Mus. 1880.
256. M. proměnil-li plátno omylem. Cor. jur.
IV. 3. 1. 422.

Mandlice, e, f. = strakatá kráva. U N.
Kdyně. Rgl.

Mandlíček, čku, m. — mandelíček. Vz
Mandel. U Vltavotýna. Jdr.

Mandlík ovsa = mandel. Pč. 4.

Mandloň. Cf. Rstp. 474., Čl. Kv. 373.,
Rosc. 165.

Mandlonovitý. M. rostliny, amygdaleae:
mandloň, broskvoň, meruň, slivoň, višeň,
střemcha. Vz Rstp. 468., 474., Rosc. 165.

Mandlouš, e, m., platonia, die Platonie,
rostl. M. jedomý, p. insignis. Vz Rstp 205.

Mandlovati. Cf. Kačať.

Mandlovcovitý, mandelsteinartig. Hor-
niny, které slohu m-ho nabývají, jsou: če-
dič, dionit atd. S. N. V. 83.

Mandlovcový sloh hornin. NA. V. 553.

Manďlovec, der Mandelstein. Sl. les. Cf.
Chdt. 44., Krč. G. 711., Schd. II. 71., Frč.
G. 44., S. N. V. 83., KP. III. 12, Hlb. I.
200., 247., 520.

Mandlovina, das Amygdalin. Rst. 47.,
439.

Mandlovinka, y, f. = mandlovka pe-
čivo. Pekaři m-nek. Stat. př. kn. 1874. 53.

Mandlovka vrba, die Mandelweide Cf.
Rstp. 1405., Sl. les., Čl Kv. 141. - M.
rozvitá, philine aperta. Brm. IV. 2. 310.

Mandlovna, v, f.= místo, kde se man-
dluje, válí. Us. Šd., NA. IV. 159. — M.,
mlýn u Kostelce n Orl.

Mandlovník. Cf. Slb. 513., Schd. II.
308.

Mandlový. M. chléb, oblouček, -bogen,
Dch., kyselina, die Mandelsäure, Nz., Rm.
II. 171., vrba, salix amygdalina. Rstp. 1806.
M. mléko. Cf. Rk. Sl.

Mandolína, y, f. = španělský hudební
nástroj se 4 strunami, menší druh loutny
o 4—5 strunách drátěných. Cf. Rk. Sl.,
Kram. Slov.

Mandragora, z řec. navô^ayÓQaq. St.
Kn. š. 127., Rk. Sl., Kram. Slov., Sbtk.
Rostl. 330., Rstp. 1128. M jest kořen lé-
kařský. Hus III. 91. — M = mrzout, po-
divín. Tys divná m. Sml. U Rychn.

Mandravý = utlý. Slov. Ssk., Loos.

Mandrčiti s něčím, mit etwas handeln.
Val. Vck., Brt. D. 229.