Předchozí (362)  Strana:363  Další (364) |
|
|||
363
|
|||
|
|||
Fastrka, y, f., pasteh. Rk. — F., niť
k fastrkování. Der Anschlagfaden. Fastrkovati, co: kabát = řídkým stehem
spojovati před sešíváním, něm. heften. Mz. 155. — Fasuněk, ňku, fasuňk, u, fasuněček, čku,
m., vůz o malých řebřinách n. malé řebřiny na vůz, kleiner Wagenleiter, Lastwagen mit kleinen Leitern. Že by jich na tři fasuňky nevzebral. V. Náklady na fasuňcích převá- ženy bývají. Kom. Větší f. slove: řebřiny. Vůz fasuňkový, řebřinový. Fašank, u, m., z něm. Fasching. Na Slov.
a na Mor. Fašina, y, f., hať. Mokrá místa hatěmi n.
fašinami pokládati. Um. les. Z vlas. fascina. Mz. 155. Faschine, Reisigbündel, Strauchholz zum Ausfüllen der Festungsgräben. Fata morgana, obrazy povětrné, vzdu-
chové, zvl. na pomoří sicilském. Rk. Luft- spiegelung; Traumbild. Fatalism-us, u, m., z lat., osudověrství.
Der Glaube an ein unvermeidliches Schicksal. — Fatalista, y, m., dle „Despota", osudo-
věrec. Anhänger des Fatalismus. — Fatalita, y, f., nehoda, neštěstí, protivenství, Fatalität, Widerwärtigkeit, Unglück, unglücklicher Zufall. — Fatalní, -ý, osudný, nešťastný, zpropadený, protivný, co nevhod je, Rk., fatal, verhängnissvoll, schlimm, widerwärtig, misslich. Fatalnosť, i, f., osudnosť. Vz Fatalita.
Fátěl, e, m., flor, rouška, Flor. Na Slov.
Fatina, y, f. = fatka. Na Slov.
Fatinkářiti, fatkářem býti, schmarotzen;
pochlebovati, schmeicheln. Na Slov. Bern. Fatinky, pl., pochlebování, Schmeichelei,
Liebkosung. Na Slov. Rk. Fatinovati = fatkovati.
Fatiti, il, ění. — komu, schmeicheln. Rk.
— se k někomu -— lichotiti, lísati se. Fatil
se k ní. Sych. Fatka, y, f., fatina, latinka = přiživování-se.
Das Schmarotzen. Po fatce, fatkou n. fatinou choditi; na fatku píti (darmo). Na fatku živ jest, rád se na fatku živí (břichopásek). V. Vz Nuzný. Lb. — Žid chalupu za fatku koupil (skoro zdarma ji dostal). Mřk. — F. = pochlebenství. Fatinkami, podlízkami živu býti (větrem se živiti). Vz Mlsný. Č. Schmei- chelei. Fatkář, e, m., fatinkář. Vz Fatka. — 1.
Břichopásek, řitopásek, pasořitek, náchlebník. Schmarotzer. V. Naposledy budu lhářem, u lidí lačným fatkářem. Dačický. — Po- chlebník. Schmeichler. Jg. Fatkářka, y, f. Schmarotzerin, Teller-
leckerin. D. Fatkářský, Schmarotzer-.
Fatkářství, n. Schmarotzerei, Schmeich-
lern. Sych., Plk. Fatkovati = fatkou choditi, schmarotzen;
2. schmeicheln. Jg. Fat-um, a, n., dle „Slovo", lat. osud
určený, nezvratný, nezměnitelný. S. N. Schick- sal, Verhängniss. Fauna, y, f., popis zvířat v některém díle
země domácích. Faun-us, a, m., bůh starořímský, lesní
bůžek s růžky, kozími nohami a s ocasem, |
ve smyslnosti si libující. Feld-, Waldgott;
geiler Mensch. — Faunický: neohrabaný, hrubý, faunisch, grob; 2. chlipný, sinnlich, geil. Faustul-us, a, m., pastýř krále Amulia,
jenž povržená nemluvňata Romula a Rema zachránil. Vj. Fauteuil, fr. (fotélj), pohovka, lenoška,
S. N., křeslo s lenochem. Rk. Armsessel, Lehnstuhl. Favoni-us, a, m., u Římanův lahodný,
západní větřík. Vj. Westwind. Favorina, y, f., přízeň. Smrž.
Favorka, y, f., z lat., milostnice, zmilitka,
milice. Geliebte. Rk. Fayenza, z fayence (fajáns), Halbgut,
Halbporzellan, majolík dle města F. ve Vla- ších. Techn. Faza, y, f., hrana u okenných rámů. Us.
Bělehr. Faze, e, f. F. oběť zachování na památku,
že vysvobozeno a zachováno jest prvorozen- stvo v Aegyptě. Oběť fáze jest oběť Hospo- dinu, kterýž pominul domů synů Israelských v Aegyptě, když bil Aegypt. Br. — 2. Slavnosť paschy či beránka velikonočního. I mluvil Mojžíš k synům Israelským aby sla- vili faze. Br. — 3. Obrat, běh, průběh. Zahra- ničné časopiseetvo všímá sobě pilněji nej- novější faze nastalé ve vnitřních poměrech říše rakousko-uherské. Pokrok 1870. č. 41. - (Zk. )
Fazol, vz Fasole.
Fazolec, lce, m., z něm. Fassholz (ve
mlýně). Vys. Fazor, u, m. = kořínek révy. Vz Víno. — 2. Sazenice, zvláště vína, Setzling. V.,
Kom. Februari-us, a, m., lat., únor, Feber.
Federace, e, f., z lat., spojem, spolek;
zřízení zemské, v němž každá země požívá samosprávy. Rk. Je spolčení několika svrcho- vaných statů pod jednou nejvyšší vládou. Opak toho je centralisace. S. N. Foederation, Bünd- niss, Verbindung. Federační, federativní = spolkový, foe-
derativ, bundesmässig, verbündet, zu einem Bunde gehörig. Federalism-us, u, m., soustava spolková,
Bundessystem. Federalista, přívrženec soustavy spol-
kové. Foederalist, Anhänger des Bundessy- stems. Federmesser, v obec. mluvě: fedrmesl,
něm., nožíček, nůž na pera, perořízek. Federweiss, něm., klouzek, šp. kamenný
len, Rk.; kamenec loupavý. Fedrfechtír, a, m., zast. (Feder = Rap-
piere), šermíř. Gl. Fedrliti = prudce běžeti; fedrlý = jako
vítr prudký. Ros. Fedrovati, z něm. födern, fördern. Hbitě,
čerstvě dělati; přispěti k pomoci, pomoci. —
co: sklenice (spěšně vyprazdňovati); posla
(odbyti). Jg. Učené lidi fedroval = pomáhal jim. V. — koho čím. Řemeslníci, kteří dílem svým jiné fedrují, vždycky dosti díla mají (kteří dílo čerstvě konají). Jg. Fedroval ho některým penízem (pomáhal mu), službou (za službu mu platil), dílem (dal mu něco dělati), almužnou. Jg. — koho kam (nač, k čemu, |
||
|
|||
Předchozí (362)  Strana:363  Další (364) |