Předchozí (506)  Strana:507  Další (508) |
|
|||
507
|
|||
|
|||
Hučně, s hukem, hlasně, geräuschvoll,
laut. H. si zpívati. Jg. Hučnice, e, f. = hlučnice, hlučná silnice,
hlavní veřejná silnice, Haupt-, Land-, Heer- strasse. Na Mor. a na Slov. D., Llk. Hlučno bučno v paty zimno. Oben hui,
unten pfui. Sm. Hučný = hlučný, heulend, brausend, sau-
send. L. Hučpan, a, m. = lenoch, který nikam jíti
nechce (z něm. Hutschbank?). Us. u Jilem. Jg. — Hudák, a, m. = hudec, Musikus. Na Slov.
Hudanina, y, f. = hudlanina. Rk.
Hudati = hloupě mluviti dumm reden.
Hudal = pleskal. Ve vých. Čech. Jir. Hudba, y, f. Die Musik, Singekunst, Ton-
kunst. Jg. H. jakožto umění; hra na nástroj hudební. H. vokalní a instrumentalni. H. vokalní, kterou činí hlasy lidské; h. instru- mentalní, která se činí hudebními nástroji. Dle účelu: církevní, dramatická či divadelní, koncertní, komorní, vojenská, taneční. Kromě toho skládaná, národní. Církevní: mše, gra- dualia, offertoria atd.; dramatická: zpěvohra, meziaktí, ballety atd.; komorní: symfonie, sonata, okteta, septeta, sexteta, kvarteta, terzeta. H. salonní. Vz více v S. N. III. str. 952. — 955. H. k slavnosti nějaké, církevní či kostelní, při stole (stolní); vokalní (zpěvní, hlasová); provázená n. s průvodem; hudba zpěvní = skladby pro zpěv; h. instrumentalní skladby pro hudební nástroje, Hd., ple- chových nástrojův, Blechharmoie. Čsk. H. tklivá, posvátná, smyteční. Šm. Poplatek z h-by. J. tr. Hudbě se učiti; h-ou se zaná- šeti; znalec h-y. Nt. Víno a h. obveselují srdce. Ben. V. Posádka vytáhla s hlučnou hudbou. D. H-bu provozovati. Us. Ve mlýně h. neplatí. Mus. Vz Dějepis české hudby v S. N. II. str. 315. — H., hudební nástroj, ein Instrument. Hudby, musikalische Instru- mente. V. — Vz Hudební. Hudbař, e, m. = hudec. — H., Musik-
freund. Ros. Hudbička, y, f., malá hudba. — H., me-
lodie, nápěv, Melodie. Krok. Hudbomilovný spolek, philharmonischer
Verein. Dch. Hudbověda, y, f. Die Musikwissenschaft.
Dch. — Hudcová, é, f., žena hudcova, Eheweib
eines Musikers. D. Hudcovský, Musikanten-. Rk.
Hudcový, Musikanten-. H. struny, Saiten
am Instrumente. Rkp. Hudě, ěte. n., house, Gänslein. Hudě na
pastvu! — H. = dítě, Kind. Us. v Buděj. Hudebna, y, f. Musikinstitut, -anstalt. Rk.
Hudebné, ého, n., Musikalienimpost. Rk.
Hudební, Musik-. H. nástroje, Musik-
instrumente: I. strunové: a) smytcové: housle, basa, bráč, čelo (basetl); b) drnkavé (strun- kavé): harfa, cithera, piano. Na smytcové hraje se smytcem po strunách, přes kobylku natažených. Piano má klavesy. — H. Dechové n. foukací: a) mosazné: trouba, polnice, kří- dlatec, pozón; b) dřevěné: fléta, klarinet, oboé. Do oněch fouká se vzduch nátrubkem, do těchto obústkem. — III Tlukací, bicí: |
buben, kotel, tříhránek. Na ty tluče se pa-
ličkou. Pt. Vz Nástroj. — Hudební skladby: taneční: polka, valčík, kvapík, čtverylka; divadelní: ouvertura (úvod), opera; kostelní: mše, oratorium; koncertní: symfonie, rondo, sonata atd. Pt. Vz Hudba. — H. nástroj, umění, slavnosť, Rk., smysl, sluch, skladba, Nz., písmo, skrácení, spolek. S. N. Vz Ná- stroj hudební. Hudební nauka, kus, ton. Hd. Obchod, obchodník ve věcech hudebních; prodej, sklad věcí hudebních (hudebnin, slovo novější). J. tr. Hudebnice, e, m., Tonkünstlerin, Musi-
kantin. D. Hudebnictví, n., Tonkunst. Jg.
Hudebník, a, m., Tonkünstler, Musikant.
Ros. — Hudebniny, pl., f., hudební skladby, Musi-
kalien. Us. Hudebnosť, i, f. Tonreichthum; musika-
lische Befähigung. Rk. Hudebný — hudební. Kom.
Hudec, dce, m., hudeček, čka, m., kdo
hude (hra) na nějaký nástroj, zvl. na housle, ein Spieler, Musikant, Geiger. Jg. H. na Housle hude. V. Hudci mu v hrdle hudou (má smrtelný chropot). Č., Lb. Vz Smrť. Tehdy ti zaplatí, kdy pán Bůh hudcům. Vz Nikdy. Č. Hudečnice, e, f. = hudebnice. Reš.
Hudení, n. = hudba. Kon., Jel. Delfín
ryba ráda poslouchá h., troubení a pískaní. Preť. — Hudenice, e, f. = hudebnice.
Hudeník, a, m. = hudec. Th.
Hudidlo, a, n. = housle. Techn. — H. =
udidlo. Na Mor. a jinde. Mřk. Hudkyně, ě, f. = hudebnice. D.
Hudlanina, y, f. = rozhuda, Quark mit
Butter, Toleranz. Jg. Hudlař, e, m., kdo nepořádně, nedobře,
nesprávně, nepěkně něco dělá. Der Hudler, Stümper, Pfuscher. Jg. Kožišnický hudlař. D. H., huntíř, houlil, kadolt, kadout, Šp., břidil. Hudlařiti, vz Hudlovati.
Hudlařka, v, f. Stümperin, Pfuscherin.
Jg., D. Hudlařský. H. dílo. Ros. Po hudlařsku
všecko dělá. Jg. Stümperhaft, Stümper-, Pfuscher-, Hudler-. Hudlařství, n., die Hudelei, Pfuscherei,
Stümperei. Ros. Hudlati = housti (s příhanou), fiedeln. —
komu co. Skočnou museli jim pořád h. Puch. Hudlovati, hudlařovati; hudlařiti, il, en,
ení — břiditi, kaziti, hudeln, stümpern, pfuschen. — co. Již to dohudlař n. dohudluj. Ros. — na čem. Hudluje na češtině. Sych. — se s čím. Co se jen s tím hudluješ (marně
se namáháš)? Ros. — Jg. Hudrmanice, e, f., hundrmanice, kundr-
manice. Schlampe, Haderweib. Dch. — H., Mauldrescherin. Vz Hudrmaník. Hudrmaník, a, m., kdo svůj šat trhá,
z něm. Hadermann. Mz. — H., tlučhuba, Mauldrescher. Us. Hudrmaniti, il, ění, mit dem Maul dreschen.
Rk. — Hudrovati, kollern, jako krocan křičeti.
— na koho. Krocan naň hudroval. Us.
|
||
|
|||
Předchozí (506)  Strana:507  Další (508) |