Obrtný prst ptačí, die Wendezehe. Nz.

Obrub, u, m., loreya, die Loreya. Vz
Rstp. 575.

Obruba = kraj atd. O. trávníku. Dlj. 85.
O. v číselníku, das Zifferblattfutter. Šp. O.
klíče, vz Klíč. O. oblouku mostního. NA.
IV. 230. O. = tmavá úzká čára na kraji
křídel motýlů. Stn. I. 8. O. okenná, vz
Obrubeň. — O., der Umkreis. V o-bě no-
vého řeckého království. Šf. III. 78.

Obrubáč, e, m. = přístroj u šicího stroje
na obrubování, der Säumer. Us. Jdr.

Obrubati. Čím častějé vrbu o-báš, tiemť
sa húště obalí. Št. Kn. š. 153.

Obrubce, Wobrubetz. Blk. Kfsk. 159.,
Sdl. Hr. V. 332., Rk. 81.

Obrubek = kousek obrubaného, oseka-
ného dříví, třísky, které při obrubování
dřiví odpadají. Přinesla plný měch o-ků.
Slez. Šd.

Obrubeň = roubení u studny. O. dvéřní,
die Thüreinfassung. Nz. O. okenní. Stat.
př. kn. 1877. 106., Nz.

Obrubní kámen, jímž se chodníky obru-
bují, der Randstein. Zpr. arch. O. batterie,
die Enveloppe-Batterie. Čsk.

Obruby, Wobrub. Blk. Kfsk. 159., Rk. Sl.

Obrúcať, um etwas herumwerfen. Siov.
Bern.

Obruč. V MV. nepravá glossa. Pa. 41.
O. na sudě prasklá oznamuje smrť. Sbtk.
Vykl. 7. I o. udeří, když naň šlápneš. Bž.,
Hkš.

Obručanka. Cf. Brm. IV. 2. 271.

Obruček, čku, m. O. ovsa = s hrsť. Db.

Obručení, n., vz Obručiti. 15. stol.—
Jich jména dlužně noši v mém srdci v o.
Pravn. 2737.

Obručený; -čen, a, o, vz Obručiti. Ne-
chať sem tiem vším o-čen. Pravn. 886. —
O. = mrzutý, mürrisch. Vz Obručeti. Starý,
o. mládenec. Sá.

Obručeti, vz Bručeti.

Obručí = kruhovité členy brnění na lo-
ketním záštitu. NA. III. 12.

2. Obručiti. Za St. skl. polož: , Sv. ruk.
75.

Obručivka, y, f., saraca, die Reifblume.

Obručka, y, f. = malý obruč. Bern.

Obrúčka, y, f., das Ringlein, prstének.
Sl. ps. č. 118.

Obručkár, a, m. = bednář. Slov. Bern.

Obručle, e, f., die Schluse bei den Wind-
machern. Šm.

Obručné, ého, n., das Schrot-, Biersehrot-
geld. Rk.

Obručník, u, m. = veliká dřevěná ná-
doba, ve které se koňům sečka míchá. Na
Hané. Cf. Matník.

Obrúcočka, y, f. = obrúčka. O. snubná.
Slov. Bl. Ps. 78.

Obručovati, binden. Bern.

Obrudí, n., v hor., der Mantel, das Sahl-
band, das den Erzgang umgibt. Šm.

Obruniť = obrániti. Laš. Tč.

Obrus u Rožnova = ženský šátek na krk.
Fr. Blý. — O. = ubrus. Někteří Moravci
prostější říkají vobrus. Bl. 263.

Obrusár, a, m. = stolník, dapiferorum
regalium magister. Sl. let. IV. 202.

Obrusař, e, m., der Kunstwerber. Laš.
Tč.

Obrusařský. O. řemeslo, die Kunstwe-
berei. Laš. Tč.

Obrusiti koho = poruštiti. Pal. Rdh.
III. 309.

Obrusný. Něco o-nou látkou obrousiti.
ZČ. I. 25.

Obrušovací stroj. KP. V. 633.

Obrúštek, štku, m. = obrousek. Slov.
Phľd. IV. 24.

Obrůžený. O. hory = růžovými červánky
zbarvené, ozářené Č. Rž. LXXIX

Obrv, ě, f. = obrva. Bž. 99. Z dálky
město maličké svítá mi pod obrv. Osv. VI.
219. Cf. List. filol. XI. 341.

Obrva, ô/^vg. Mkl. aL. 73.

Obrvaně. Blk. Kfsk. 696., Rk. Sl.

Obrvený, -en, a, o = brvami opatřený,
pokrytý. Frč. O. zárodek, Athen. III. 134.,
výtrusy. Hg. 10.

Obrví, n. = obrvy. Vz Obrva. Čch. Bs.
172. — O., das Thürfutter. U Val. Klobúk.
Tč.

Obrykovati se na koho = osupovati se.
Slov. Dbš. Sl. pov. I. 241.

Obryndati se = omazati se; opiti se.
U Uher. Hrad. Tč.

Obrys. O. obrazu, Jrl. 239., nohou, Msn.
Or. 80., baštový, bastionirter Umriss, Čsk.,
hradu, Drf., hor, Mour., kontinentalní, Stč.
Zem. 742., ostrý, povahy. Mus. 1880. 265.
Měsíc v slabounkých o-sech na obloze visí.
Vlč. O. = povšechná představa vzniklá vy-
nětím znaků společných (podstatných i na-
hodilých) z různých názorů n. obrazů o témž
předmětě n. o předmětech podobných. J.
Sýkora. O. = psychologický pojem, vše-
obecná představa, das Gemeinbild. Dk. P.
89. Jest to o. a nikoli vědecký přesný po-
jem. Dk. Aesth. 439. (264.).

Obrysný, Contour-. O. péro Sl. les.

Obrysovati, contouiren. Sl. les.

Obrysový mnohoúhelník. Jrl. 167. Střelné
rány o-vé, Contourschüsse.

Obryv, u, m. = rozpuklina, der Riss, die
Spalte. Rr. Sb.

Obrznúti, abundare, asi chybně m.: obiz-
núti. Vz Ž. wit. 235., Jir. Mor. 12.

Obsacie, n. = obsetí, obsev, osev; užitek
z obsevu. Slov. Mal jedno o. v užitku. Rr.
Sb.

Obsačiti, cf. Sačiti, Saholiti. Slov. Orl.
X. 142.

Obsada. Šf.

Obsadba, y, f. = obsazení. Ves. IX. 38.

Obsaditi co čím: úlohu (divadelní) her-
cem. Us. Pdl. — co jak: místo úřednické
na rok prozatímně. Us. Pdl.

Obsadliti = obsaditi. Slov. Bern.

Obsadlý = obsedlý. Slov. Loos.

Obsah. O. prostorný, der Fassungsraum,
ukazatel o-hu, das Inhaltsverzeichniss, Šp.;
o. knihy rozmanitý, hojný, vybraný, Us.
Pdl., ploský, Flächeninhalt, pojmu, před-
stavy, Jd., myšlénkový, Mour., pocitu, citu,
pocitový zjevu, žádosti, vědomí, duše. Dk.
P. 10., 119., 31., 147., Děj. f. 7. O. evan-
gelia hodí se každému. Sš. L. 4. O. Obe-
rona vz Vor. P. 193.