190

Papouček, čku, m. = pacibule. Rst. 459.

Papoušek, ška, m. Cf Šrc. 56., Kram.
Slov., Rk. Sl. — P., os. jm. Arch. VIII.
598., Tk. IV. 629., VI. 353., Sbn. 534., 651.,
Blk. Kfsk. 1381., Let. 101., 141., 154., Mus.
1880. 372., Rk. Sl. — P., Papauschek, sam.
u Mníška.

Papouškovati, nachplappern Pal. Rdh.
I. 255.

Papouškovitý, papageiartig. Šm.

Papoušník, u, m., der Papageienstock
im Schiffsb. Šm.

Papračka, y, f. = piplavá robota, ba-
bračka, piplačka. Slov. Rr. Sb. — P., die
Betasterin. Sl. Bern.

Papraď, i, papradí, n. = paprať. Mkl.
Etym. 231., Vck. Také = čertovo peří. U
Vsetína, u Napajedel. Vck.

Papradí, vz Papraď. — P. roždí. Uh.
Brt. D. 246.

Papradka, vz Papratka.

Papradná, é, f. = vrch a les na Vsacku.
Vck.

Paprať. V MV. nepravá glossa. Pa. Choť
bych se najedla kořenu p-ti, moja poctivosť
se více nenavrátí. Sš P. 378. Kaj (kam) se
mi podzjul (poděl) milý můj? Uček (utekl)
mi on do papraći, že se mi už něnavraćí.
Ib. 656. Zněsla mi to voda do p-ti. Brt. N
p. I. 314. — P-tí = suché větvičky stromů
hl lesních. Mor. Tr.

Paprati. Šf. III. 455. V zdravém se naše
paprou těle spolu. Ntr. VI. 151.

Papratka, aspidium, das Wurm-, Schild-
farn. Rstp. 1784., Slb. 87. — P. = osladič,
sladič, polypodium, das Engelsüss. Slb. 91.
— P., athyrium. Čl. Kv. 74.

Paprč = pazour; neohrabané prsty, ruka.
Mor. Knrz., Olv., Brt.

Paprča = obuv z huně. Vz Papuča. —
P. = tlapa, noha. Brt. D. 246.

Paprče, vz Paprč.

Paprčiti sa = hněvati se, zlobiti se, dur-
diti se, ježiti se. Slov. Rr. Sb. Môžete se,
ako chcete, p. Vlčk. VI. 52. V jednom
zámku sa paprcia, ale v druhom nerobia
si z toho nič. Ppk. I. 250.

Papřice, e, t. List. fil. XIV. 165, 413.
Kráva měla p. (vyhozené pupeny) červené
na jatrách, v bachoře nebo na střevách.
Slez. Šd.

Papřicový. P. kráva, maso. Vz Papřice.
Slez. Šd.

Paprikář, e, m., der Pfefferonihändler.
Bern.

Paprikovať, pfeffern. Loos.

Papřikovina, y, f., das Kapsicin. Šm.

Paprikovnice, e, f. = nádaba na pa-
priku. Slov. Čkžk. I. 78.

Paprikový. P. lusky zelené, Peveroni.
Dch., Včk.

Paprlata, n. = poupata keře před roz-
vitím otrhaná a v octě naložená. Sb. uč.
Vz Kapar.

Paprlink, a, m. = vlhovec rýžový, pták.
Brm. II. 406. Vz Paperlínek.

Paprndy, pl., f. = paprče. Slov. Čkžk.
X. 64.

Paprocký, ého, m., os. jm. P. z Hlohol
Bartol., šlechtic polský, 1540.—1614. Vz

Tf. H. 1. 67., Pal. Rdh. I. 104., Jg. H. 1.
606, Jir. Ruk. II. 77., Šb D. ř. 274., Mus.
1828. 2. 119., 1866. 3., Rk. Sl., Sbn. 914.,
935., Pyp. K. II. 544.

Paproč, e, f. = paprať. Slov. Mt. S. I.
200., Sb. sl. ps. I. 200.

Paprsečný, -strahlig. Dvoj-, troj-, mnoho-
paprsečný. Vz Rst. 459.

Paprsek. Cf. Mkl. Etym. 243., Schd. I.
94., Rk. Sl. Paprslek, slku. Hus I. 48. P.
světlový, teplový. Stč. Zem. 538., Žv. 1864.
P. určovací, základní p. polarní, přechodný,
samodružný, Šln. I. 3., 21., 67., světelný,
středový či centralní, krajný, hlavní, ultra-
fialový, ultračervený, ZC. III. 3., 60., 73.,
105., styčný, přímý, nepřímý, odražený,
zorný, Seh-; osnova p-ků (rovinná, prosto-
rová), svazek p-ků (rovinný a prostorový).
Jrl. 138., 422., 425. P. tmavý, chemický,
řádný, mimořádný, dopadlý. Mj. 270., 304.
Matný p svítilny. Mokrý. Kv 1889. č. 5. —
P. v geom. P-ky v mnohoúhelníku = přímky
od středu ku hranám vedené, ze společ-
ného bodu vycházející; harmonické, spře-
žité či sdružené. Jd. Geom. I. 82., 58., 82.,
98., II. 16. — P-ky historického světla.
J. Lpř. Mdlý p naděje mu zakmitl. Šmb. —
P. v bot. Cf. Čl. Kv. XXIV., Slb. XLIV.,
Rst. 459., 460.

Paprsk = paprsek. Vrch. Ekl.

Paprskatý = opaprsčený, strahlig, strahl-
blüthig. Rst. 460.

Paprskolomný, strahlenbrechend. P. da-
lekohled. Dch.

Paprskoměr. Cf. Ott. I. 664., Rk. Sl.

Paprskový. P. kámen (aktinolith), NA.
V. 504., rovina, Jrl. 326, květy, Posp.,
svazek, čs. math. X. 174., východisko. Stč.
Zem. 387.

Paprslek, vz Paprsek.

Paprslný = paprskový. P. střela slunce.
Osv. V. 640.

Paprsník, u, m. = řetěz u chomoutu,
jímž se držák k chomoutu připíná. U By-
sterska. Šm.

Paprstek, prstku, m., u tkalců, brdo,
das Riethblatt, der Weberkamm. Laš. Skd.,
Tč.

Paprstka, y, m., os. jm. Vck.

Paprstkář, e, m. = zhotovovatel tkadl-
covských paprstků, brd. Laš. Tč., Škd.

Papršek, vz Paprslek.

Paprskovati, vz Paprslkovati.

Paprutina, y, f. = suchá paprat. Slov.
Ssk. I sbierajú bratia p-nu a vatria ňou
šľahajúce vatry. Lipa III. 179.

Paprutka = úponka, ručička, paže, po-
pínka, rozvilina, prsténky. Sl. les. Cf. Rst.
460.

Paprutkatý = úponkovitý, ručičkatý,
rankentragend. P. rostlina, Sl. les., Rst.
460.

Paprutkovatěti, ěl, ění, in eine Ranke
sich verwandeln. Rst. 460.

Paprvožeň, žně, f. P. polnia, lavatera
thuringiaca, z druhu malvaceae. Slov. Let.
Mt. S. VIII. 1. 38.

Papskati = papati (v dětské řeči). Zlín-
sky. Brt.