491

(veliký, malý), registrový, režný, rostlinný,
ručný, rytecký, sklovitý, skoumací (Reagens-
papiere, Probepapiere, vz S. N.), slaměný,
smirglový, ssací, strakatý, strojní ku kreslení,
škrabací n. škrablavý (pro ševce),tenký, tiskací,
tiskařský, ukálený (Kom J. 731.), velínový n.
panenský, vesikatorský, vlněný,voskový, zem-
ní (vyschnou-li stojaté vody, činí pak všeliké
řasy pokrývky plsťovité, tak zvaný zemní
papír. Schd. II. 255.), zlatý. Kh., Nz., S. N., Š.
a Z., Jg. (slov.), Dch., KP. I. 269.-287. Vz
Snímkový. — P. dělá se z hadrů (veteší) lně-
ných, bavlněných ba i vlněných. Hadry v ha-
drořezích na hrubo se seřezávají, na stroji
podsívacím (v drátěném bubnu) se vyprašují
a pak se perou. Potom se na kaši (drť) roz-
mílají buď stupami n. v holandru. Tato kaše
nabírá se ve formy (síti) a rozvádí se v archy,
které se na povětří suší. Pt. 107. Řezání,
linování, satinování, vodní tisk p-ru. Prm.
P. z kukuřice, ze stebel obilných, ze šáchoru
(cyperus papyrus, Papierstaude), z palmy ko-
kosové, z lontaru obec. (druhu palmy), z dříví
osykového. Vz Kk. 106., 113., 160., 120., 121.,
149. P. dělati, uhlazovati (satiniren, Žv.),
z hadrů hotoviti, klížiti, skrze klihovou vodu
protahovati. Jg. P. neklížený proráží. V.
Pérem na papíře psáti. Kom. Něco na p.
napsati, přenésti. V. Hadry, forma, nůžky na
p. D. Obchod s papírem papírnictví). D. Něco
v p-ru míti, chovati. Byl. Nebylo (nestálo)
to za větší papír. Us. v Dobrušce. Vk. P.
rýsovací (rýsovný) na prkno napiati; p. na-
vlažiti; p. k snímání, snímkový. Nz. Papír
se prodává na archy, knihy, rysy a balíky.
S. a Ž. Půl archu, list p-ru. V. Dáť se vše
psáti, neboť papír jest trpěliv (snese lež
i pravdu. Vz Lhář). Lb., Č. — P., papíry =
peníze, cenný p. Werthpapier. Papíry státní,
stavovské,úvěrní, převodné; změna veřejných,
úvěrných p-rů ve vyšší summu; p-ry obchodní
umořiti; koupě papírů; p-ry státní stojí na
rovni; p-ry smluvené před zábradlím. Šp.
P-ry zpeněžitelné; obchod s papíry státními,
tržba s papíry, kolek na p. O hotovení papírův
úvěrných vz KP. I. 406. P. na řad svědčící,
an Ordre lautend; p., jenž rubopisem pře-
veden býti může, das durch Indossament
übertragen werden kann: p. na majitele (vlast-
níka) svědčící, auf den Inhaber lautend. HGB.
Art. 307. Vz S. N. — P., karty, die Karten.
Mrcha papír = špatné karty, kterými člověk
nemůže nic vyhráti. Mřk.

Papírek, rku, m. Stück Papier. V. Vz
Papír. — P., zlatka papírová, ein Guldenstück.
U Klobouk. Bka. Dál sem to za tři papírky.
Na mor. Zlínsku. Brt., Hý.

Papiri-us, a, m., vl. jméno lat.

Papírna, y, f. Papiermühle, f. — Papírní,
Papier-. P. mlýn, nůžky, truhla. Jg. — Papír-
nice, e, f. Papiermacherin, -händlerin. —
P., papírna. Reš. — Papírnický, Papier-
macher-. P. řemeslo, putna. — Papírnictví,
n., Papierfabrikation, -handel. Vz KP. I. 267.,
272., S. N. — Papírník, a, m., Papiermacher,
-händler. V.

Papíroska, y, f., Cigarette, f. Hlč.

Papírotisk, u, m., vz Papyrografie.

Papírovina, y, f., drť, Papiermasse. Prm.,
KP. 1. 287.

Papírovka, y, f. Papiermache, f. Techn.

Papírový. P.peníze, Sych., páska, poutko,
hospodářství, Šp., límec, klobouk, ubrus,
krabice, Us., čaloun, jinoráz (korek skalní,
der Papierasbest), okno, lupen (Papierkno-
chen, os planum), lucerna, míra, čepice, kor-
nout atd. Šm. P-vé šišky jedl (říká se tomu,
kdo z trestu déle ostatních žáků ve škole
zůstati musil). U Klobouk. Bka. Papier-, von
Papier, papieren. — P. rokytí, keř, Papier-
staude, f. V.

Papista, y, m., dle Despota, papeženec,
ein Anhänger des Pabstes. Us.

Papka, y, f., jídlo moučné pro malé děti,
kaše, der Mehlbrei, die Pappe. Hý. U Pří-
bora. Mtl.

Papkati = papati.

Paplati = žvatlati, plaudern. Us.

Paplon, u, m., přikryvadlo, die Decke,
od města Babylona, kde tkaniny na ně se
zhotovovaly, Jg.

Papluh, a, pluha, y, m., uvozhřenec,
Rotzbube, m.; špinavý člověk, ein Schmut-
ziger Mensch. Slov. Koll.

Pápota, y, f. Je jako p. = slabý. U Kunv.
Msk.

Papoučka, y, f., mladá cibulka, bulbulus,
Zwiebelbrut, f. Kk. 22.

Papouch, a, m. Smil. Vz Papuch.

Papoušek, vz Papuch.

Papouškový. P. péro, barva. Papagei-.
Ros.

Paprač, e, m., Wühler, m. Rk.

Paprať, i, f., kapradí, nepravá glossa vMV.
Pa.

Papratka, y, f., aspidium, tráva. Schd.
II. 261. Dle FB. 2.: athyrium.

Paprati; papřiti, il, en, ení, na Slov. =
babrati, piplati, rýpati, wühlen, scharren,
stochern; špiniti, beschmutzen. Jg. — kde.
Kuroptva paprá v zemi chtějíc vejce snésti.
Jg. — se kde = piplati se. Slepice se pa-
praly v písku. Cf Babrati. — se s čím. Bern.

Paprč, e, m. P-če jsou kopyta rozdělená
jako u skotu, u kozy, srnky a také u kočky,
psa, zajíce atd. Na Mor. Mrk.

Paprče, í, pl., f. = ruce (převzdívka). Na
mor. Zlínsku. Brt., Mtl., Hý. Vezmi to do
paprčí, in die Pratzen. Mřk. Vz Paprček.

Paprček, čku, m., na Slov. pazneht, die
Klaue. Bern., Ssav. — Dám ti po paprčkách.
Pik. Vz Paprče.

Papřice, e, f., lépe než papryce, kypřiče =
železo, na němž se svrchní mlýnský kámen
otáčí, das Mühleisen. Us., Jg.

Paprika, vz Pepřika, Bž. 36.

Paprikovaný. P. maso, Paprikafleisch.
Dch.

Papřiti se v čem: v nose (šťourati), sto-
chern. — se čím. Ve Slezsku. Vz Paprati.

Paprotka, y, f., osladič obecný, který
v mechu na bucích roste, kořeny jeho jsou
sladké, polypodium vulgare. Na Moravce. Tč.

Paprsek (zastr. poprsek), papršek, pa-
prslek, papršlek, gt. sku, šku, slku, šlku,
novější: sleku, šleku, m. Vz Bž. 33. — P.,
část světla od tělesa k tělesu v rovné čáře
se pohybující náramnou rychlostí, der Licht-
strahl. Jg. P. každá přímá čára, v které se
nějaká věc s velikou rychlostí pohybuje, jako