Předchozí (455)  Strana:456  Další (457) |
|
|||
456
|
|||
|
|||
Chýna, y, m., os. jm. Ch. z Pavlova.
Arch. III 188., Tk. V. 206. Chyňava, y, f, Chynawa, ves u Unoště.
Chýně, ě, f., ves v Pražsku. Vz Tk. I.
316., II. 536., III. 99., 100., IV. 171 , Blk. Kfsk. 942. Chýnice, míst. jm. v Praž. Tk. III. 338.
Blk. Kfsk. 324. Chynin, u, m. = lék připravovaný z chyny,
vz Chyna, Kk. 171. Chynín, a, m., Chynin, ves u Rokycan
(od Chyny. Pal. Rdh. L 134.). Blk. Kfsk. 126. Chynník, u, m., cinchona, die Cinchone,
rostl. Ch. pravý, c. condaminea; ďubko- vaný, c. scrobiculata; hralolistý, c. lancifolia; pýřitý, c. pubescens; nachový, c. purpurea; vejčitolistý, c. Humboldtiana; velikolistý, c. magnifolia; hruboplodý, c. macrocarpa; drobnokvětý, c. micrantha ; žláznatý, c. glan- dulifera. Vz Rstp. 794 — 798. Chynníkovitý. Ch. rostliny, cinchonaceae:
řemdihák, dmuteň, chynník, dřípucha, dvoj- štěp, lukula, obsíť, vnénitka, vněchlup, ná- vuška. Vz Rstp. 790.-804., Schd II. 284. Chýňov, a, m , Cheynow, městečko u Tá-
bora; ves u Středokluk. PL. — Dal. 32., Tk. I. 360., III. 647, IV. 170., V. 242., Blk. Kfsk. 60., 849., 852.,- 282., 331., S. N., Sdl. Hr. III. 303, IV. 370., V. 203., 349., Rk. S1. Chynovník, u, m. = chynník, Vz Kk.
171. Chynovníkovitý. Ch. rostliny, vz Chin-
níkovitý, Schd. II. 284. Chýnovský. Ch. župa. Tk. I. 81., 336.
Chynúť — chybnúť, hoditi, werfen. On
to chynul do vody. Laš. Tč. Chyň po nim. U Frýdka. Brt. D. 219. Chýr = pověsí, svěsť, doslech, rada, hlas,
zpráva, křik. Mor. a slov. Němc. VIII. 33., Hdk. C. 378. Cf. Mkl. Etym. 94. Ani chýru o něm. Šd. Bez lékarského chýru nedej žílu sekať. Slov. Dělali takové chýry (křiky). Laš. Brt. D. 219. Ch. čím dále idě po svete, tím ho více přibývá. Slov. Tč. Aspoň ch. o mne otcovi zanesieš. Dbš. Sl. pov. VI. 35. O jeho ženě ani chýru ani slychu. Ht. Sl. ml. 173. Chýry, rozličné noviny baby roznášajú, nebo dlúhé vlasy ale krátký rozum majú; Ch. lítajíc Rostě, idě k všem po sprostě; Obyčajně vetší je eh. než to, čo sa děje. Glč. I. 69., II. 247. Nemíníme vypsati všecky chýRy. Koleda 1879. 168. (Blý.). — Ch., cheiRanthus, der Lak, rostl. Ch. obecný, ch. cheiri. Vz Rstp. 71., Dlj. 37., Kk. 214., Slb. 693. Chýra. Za Št. polož: N. 43. 38., 136. 37.
Chýrati = slýchati. Dač takého nechý-
rali. Sb. sl. ps. II. 1. 89. Ktorému, jako chýrať (ut fama refert), kúpili pekný ma- jetok. K. Nov. II. 21. Chýravý = macer. Sv. ruk. 315.
Chýrečný zbojník, Pokr., dráb, Glč. II.
272., vítěz. Koll. Zp. II. 425. Chýřice, šp. = xfjyeg. Vký.
Chýriti, il, en, ení. — co. Chýriť do-
brodění nesluší nikomu, zvláště když by dobrodinec chcel býť proti tomu. Slov. Tč. — o čem. N. Hsk. IV. 214. |
Chýrnik, a, m. = věstitel. Slov. Phld.
III. 5. Lastovička, ch. jari (jara). Č. čt. I. 130. Chýrnosť, i, f. = chýření. Slov. Bern.
Chýrny = vyhlásený, vychválený, roz-
umný, dobrý. Val. Vck. Není to ch. (= není mnoho po tom). V Podluží. Brt. D. 219. Chyrovati, vz Chýriti.
Chysť, das Laub. Na to lipa: Ch. bych
mala svieži, plný, rozvitok žitia zo seba! Čjk. 106. — Ch — kytka. Pero som mu dala, na vrchu zlatá ch. Koll. Zp. I. 137. Chystati, chystum, chysceš, sce, sceme,
scete, stajú. Laš. Tč. — co. Pochovávať budú Marušku, chystajte voničky. Sš. P. 127. — co komu. Než bys ty mně měl kyje ch., volim Radše tebe zanechať; Kuku- lenka z Rána vesele zpívala, aby mně má milá snídaní ch-la. Sš. P. 207., 351. Ch-jú nám po vdolku. Ib. 746. — co pro koho. Odkažte tam na moju maměnku, ať mně chystá pronho maštalenku. Sš. P. 794. — se, co kam (oč). Chystá se k nim o slovo (k námluvám). Sá. Ch. se do města. Tč. Jeho žena chystá se do kouta (slehne). Us. Šd. Spis do tisku. ch. Ch. se na cestu. Us. Pdl. — k čemu. Ch. se k brani (ad resi- stendum), BO., k boji, Koll. Zp. 1. 36., se k odchodu, k odjezdu (odejíti, odjeti), Hrt., Arb., k válce, Us, k velikým věcem. Vrch., spis k tisku, se k vydání nějakého díla. S. N. I. 7. — kde. U toho sedláka vždy mnoho (jídla) chystají. Us. Tč. — se. Ta se chystá (k porodu, do kouta). Us. — co kdy na koho. V úterý na ňu kyj chystá. Sš. P. 665. Chystovice. Vz Sdl. Hr. IV. 207.
Chyše, tabernaculum. BO. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 94. Ch., domicilium. Sýc v chyších. Ž. wit. 101. 7. — Ch., Chiesch, mě. u Lubence. Tk. V. 242., Blk. Kfsk. 1326. (Z Chýš), S. N. Chyšecký Ant., 1732. Jg. H. 1. 2. vyd.
571. Chyška, vz Chyše. — Ch., Chisten, ves
u Něm. Brodu; Ch. Malá, Klein Chischka, ves u Tábora; Ch. Velká, Gross Chisehka, ves u Pacova. S. N. X. 261., Tk. III. 48., 104., V. 242., Blk. Kfsk. 1326., Sdl. Hr. IV. 370. Chyškář, e, m., der Kleinhäusler. Rk.
Chyšná, é, f., Chischna, vos u Čechtic.
Chyšský = Bosák Jan. Ch. Beneš. S. N.
Chýšť, é, f., Cheischt, ves u Chlumce
v Jičín. Sdl. Hr. V. 285. Chyt, u, m., lépe: tmel. S. N.
Chyť, č, f. = nástroj k chytání trubcův a
rojů, der Drohnenfa,ngtrichter, der Schwarrn- fänger. Ve vých. Čech. Všk. Chytací láno, das Fangseil, přístroj, die
Fangvorrichtung, Zpr. arch. X. 76., IX. 96., zvířata (u trubejšů). Ves. I. 98. Chytač, psí jm. škd. Vz Chytadlo.
Chytáček, čka, m. = chytac, der Hascher,
Fänger; ein verfänglicher Mensch. Šín. Chytačka = dětská hra, děti se chytají.
Us. Vck. Chytadlo, a, n., die Fangvorrichtung.
Dch. Ch. na těžné kleci, chytací přístroj, der Fänger. Vz Samochyt. Hrbk, |
||
|
|||
Předchozí (455)  Strana:456  Další (457) |