940

lová), rozmarinová = křečová, rtuťová =
anisová, saturnová = lišejová, sprostá =
jednoduchá, u. simplex, strupová= anisová,
svíčková = holčičková či hůlková, šedivá =
anisová, pro škodu = proskurová či dia-
mantová, škatulková = anisová, štandlíč-
ková = holčičková, táfličková = babylon-
ská, tafll. na pysky = kabelová, vlasová =
anisová, na vši či všivá = anisová, Na vý-
meno = diamantová, zelená = křečová,
zlatá = diamantová, známá = anisová, žilná
= křečová, žlutá = diamantová. Gth. Na-
mazal ho lískovou mastí (vybil). Us. Masti
drahé vóně. BO. Masť na rány prodávati.
Kom. Lab. 20. To je m. na tu bolesť! Us.
To jest m. nade vše masti. Výb. I. 73. Daj
mi masti od bolesti. Brt. Dt. 38. Jaká bo-
lesť, taká m. Us.

Masťar, a, m., der Salber. Slov. Bern.

Mastedlnice, e, f, vz Ohněnětice.

Mastek. Br. oprav v Bř. Cf. Bř. N. 159.,
Schd. li. 47., Chdt. 9.

Mastelník, u, m., pentadesma, der But-
terbaum, rostl. M. obecný, p. butyracea. Vz
Rstp. 200.

Mastí, n., ves u Rychnova.

Másti. O časování vz Bž. 179., List. fil.
1883. 116. — co s čím. Mnozí matou si
věty rozšířené s větami složitými. Mus.
1880. 125. — komu. Juž jsi mátl koňům
(oves míchal)? U Olom. Sd. — se. Mate
se = blouzní, mluví ze spaní. U Chroustova
u Miletína. Tbnk. — se čím. Nedá se tou
řečí in. Us. Dch. — se kde. Bůh a láska
se jí (dívce) v modlitbách mate. Kká. S.
38. Nemaťte se při víře. 1461. Mus. 1884.
467. — se komu kam. Nemať (nepleť) se
nám do řádu. Sš.

Mastibřuch, a, m., der Schwelger, Schma-
rotzer. Laš. Škd. Zdržánlivosť nechce býti
s žádným m-chom. Slov. Tč.

Mastič, e, m. = kdo mastí, vz Mastiti.
Šd.

Mastičkář, der Kurpfuscher, Pflaster-
schmierer. Dch. Vz Slov. zdrav. — M,
titul spisu. Vz Vlčk. 52. a j., Jg. H. 1. I.
18., Hš. Dod. I. 3., Pyp. K. II. 304., List.
filol. X 469., Sbn. 251., Jir. Ruk. II. 17.

Mastičkářka, y, f., die Salbenmacherin.
Btk. Voc. 131.

Mastiflinta, y, m. = člověk nešika, hloupý,
ein ungeschickter Mensch, Tölpel. Mor. Bkř.,
Sd.

Mastigulka, y, f. = mastikulka. Na
moR. Slov. Brt.

Mastík, u, m. = mastix. Byl. 15. stol.
— M., a, m., os. jm. Sl. let. III. 314., Blk.
Kfsk. 1092.

Mastika, y, f. = kořalka. Rumka a m.
Us. Rgl.

Mastíkový tmel. Wld.

Mastiks, vz Mastix.

Mastikulka, y, f. = májka brouk. Mor.
Brt. Dt. 38.

Mastílek, Iku, m., sam. u Sušice.

Mastíř, e, m. = mastič. U Rychn. Brv.

Mastitelka, y, mastitelkyně, ě, f., die
Salbeiin, Schmalzerin. Šm.

Mastiti — abs. Kdo mastí, ten vozí.
Slov. Rr. MBš. — co. Dovede to m., až

běda (= draho prodávati). Us. u Kr. Hrad.
Kšť. M. karty, barvičku = hráti. Us. Rgl.

— se. Ten se mastí, der thut sich gütlich
(im Essen). Dch. — co čím. Ako on svoju
panu trstěnninou mastievá, o tom už roz-
právať nebudu. Ntr. IV. 185.

Mastítko, a, n. = maslovačka, pírko.
U Skryj. Brnt.

Mastivec, vce, m. = nefelin. S. N. V.
688. M. jehlancový, pyramidaler Elainspath
o. Weinerit, klencový, Nephelin o. rhombo-
edrischer Elainspath. Nz.

Mastivý, fettmachend. Šm.

Mastix, mastigu, m. Cf. Schd. II. 47.,
Rstp. 326, Rst. 41., Schd. I. 406., Rm. II.
371., Rk. Sl.

Mastixový. M. strom (lentyšek). Šm.

Masťka, y, f., vz Masť.

Mastnáč, e. m., der Schmerapfel. Sl. les.

Masťnák, u, m., guizotia, die Guizotie,
rostl. M. sejný, g. oleifera. Rstp. 883.

Mastnář, e, m., der Butterbackwerk
bäckt. Šm.

Mastné, ého, n,, das Butterbackwerk.
Srn.

Mastnice = masnice. Sd. Kn. op. Tento
duom leží protiva m-ciem. List. hrad. 1441.
Té.

Mastník = mastnice, jíl, v Táboře fu-
lerna, snad z Fullerde, jíž k pěchování
studní, nádržek atd. užívají. Nvk. — M. =
potok, vtéká Nad Živohoštěm do Vltavy.
Pal. Děj. III. 3. 230. — M. = mlýn u Mar-
tinic v okresu votickém. Rk. Sl. — M. =
vrch u Staňkova. BPr.

Mastnina, die Fettmasse. Šp.

Mastnitý, fettig. Dch.

Mastnohlína, y, f., der Fetthon. Šm.

Mastnokoť, i, f., elaeococcus, rostl. M.
bradavičnatá, e. verrucosus, pokostná, e.
vernicia. Vz Rstp. 1349.

Mastnoplod, die Oelfrucht, rostl. Vz
Rstp. 172.

Mastnoplodník, u, m. = mastnoplod.
Šm.

Mastnoplodovitý, elaeocarpeae: mastno-
plod. Rstp. 171.

Mastnoslan, u, m., der Talgschiefer. Šm.

Mastnost, Letten, nerost. 1566. v prá-
vech jihlavských.

Mastnotluč, e, m., das Fettgestrecke
beim Goldschläger. Šm.

Mastný. M. uhlí, die Backkohle, Šmr. 9.,
kyselina, Mj. 47., krám (m. masný), Pč. 5.,
oka na polévce, Fettaugen; Není ani m.
ani slaný (o netečném), Dch.; olej, Sl. les.,
facka, rána (veliká). Us. — M., lepe masný.
V m. krámiech maso prodávají. Krnd. 106.

— M. = drahý, theuer. Ten je m. = draho
prodává. Us. Kšf. Ten kabát je m. Us. —
M. = nesnadný. To byla m. úloha. Us.
Rgl. — M. kohoutek = smolnička, knotovka,
lychnis viscaria. Slb. 621.

Mastodon. Cf. KP. I. 5., S. N. XI. 515.,
Schd. II. 130., 421., Stč. Zem. 726.

Mastodonsaur-us, a, m. Vz Stč. Zem.
715.

Mastodynie, e, f. = bolesti prsu.

Mastrich, u, m., z fr. = useň, druh po-
dešvice. Vz Matj. 53., 46., Kram. Slov.