Předchozí (325)  Strana:326  Další (327) |
|
|||
326
|
|||
|
|||
Duma, y, f., úvaha, rozmysl, pol. a rus.,
das Nachdenken, Erwägen etc. — D. = do- mysl, domnění, Einbildung, Meinung, Dünkel. Odložiti svou dumu o něčem. Jg. — D. = smutné zpívání, Klageton. Ptáčkův dumy slýchám. Č. Vz Mz. 28. — Duma či dumka jest hrdinská elegie maloruská, opěvující skutky bohatýrů kozáckých, hlavně prosla- vených atamanů Chmelnického, Ničaje, Mo- rozenka a jiných mužů hrdinstvím proslulých. Zpívají je na Rusi nejvíce starci kobzaři a banduristé při zvucích kobzy a bandury, nástrojů mnohostranné kytaře podobných. KB. 179. Heldentrauerlied, heroischer Klag- gesang. Jg. Dumati = tajemně mysliti, denken. —
co na koho: něco zlého, na Slov. = kouti. — co o kom. Něco zlého o někom d. =
mysliti. Na Slov. — nad čím. (zamysliti se, nachsinnen). L. — čím: smutným veršem d. (zpívati). Dumavosť, i, f., pol., melancholie, za-
myšlenosť, náklonnosť k dumání, ale nevyráží cele melancholii. Jg. Za to máme: zádum- čivosť, těžkomyslnosť. Mus. Vz tato slova. Nachsinnende Melancholie. Dumavý, nachdenkend, nachsinnend; me-
lancholisch. Rk. Ďumběr, ďumbír, u, m., na Slov. =
zázvor, Ingber. — Ďumbír, vysoká hora na Slov. na rozhraní liptovské a zvoleňské stolice. Fr. — Důmění, lépe: domnění. Jg.
Důmínka, y, f. D. se často chybné užívá
m. domněnka. Důmínka n. domínka od do- míniti se = zmíniti se, tedy = zmínka, Er- wähnung, domněnka pak od domnívati se, tedy = Vermuthung. Ml., Jg., Os., Bs. Ostatně vz Domínka. Dumka, vz Duma. Elegie.
Dumlati = cumlati, zulpen.
Dumlík, u, m. = tuřín, řepa, řípa, Teller-
riibe, Torsche; die weisse Rübe, Kohlrübe. D.. — D. = sítko. Ras. — D. = tvaroh druhý z převařené syrovátky. Důmnělý, lépe: domnělý.
Důmnění, i, n., lépe: domnění, Jg. Vz
toto. Lehké d., těžký důkaz. Sk. Důmněnlivosť, i, f. D. Verdächtlichkeit.
Důmněnlivý = domnění mající, arg-
wöhnisch, D.; zdánlivý, vermutlich, ver- meint. Sedl. Dumploch, u, m., míra horní 4 loket
pražských dlouhá. Pam. Kut., V., z něm. Dumplachter; 2. močidlo, louže, cf. něm. Dümpfel. Mz. 149. Sumpf, Pfütze. Ros. Důmysl, u, (domysl), důmyslek, slku, m.
D. = domyšlení se, i čeho se kdo domyslí, domnění, das Muthrnassen, Muthmassung. Jg. O tajné věci a nejisté lidé po důmyslích mluví. Jel. Již vidíš, že můj d. pravý jest. Aesop. — Z domyslu, a priori. Nauky bý- vají čerpány z dvojího pramene, buď z pře- zvědu (a posteriori) anebo z domyslu. Marek. Důkaz z domyslu; poznání, podobnosť z do- myslu. Nz. Poznání domyslné n. domy- slitelné. Nz. Něco z domyslu souditi. Ml. — D. = domnění, Meinung. Lidští důmy-
slové jsou nebezpeční. Kom. Rozliční jsou o tom důmyslové. Br. — D. = obmysl, rada, |
der Anschlag. Muž udatný a domyslův plný.
Troj. Jest dobrého domyslu a rozumu. Sal. Muž důmyslů plný. Kom. — D. = myšlénka, nálezek mysli, der Einfall. Lidé rozličných umění a dómyslóv. Tkad. — D. = mocnosť duše domýšleti se. Denkkraft, Einsicht, Tief- sinn. D. Všecken d. na to nestačí. Ml. D. lidský; muž velikého d-slu; d-slu jeho nie neujde. Nt. — D. se liší od vtipu. Tento znamená snadné
pochopení, jest rychlý jako blesk; onen znamená hluboké pronikáni a zavírá v sobě delší promýšlení, zpytování. D. hluboký, pronikavý, nalézavý, hloubavý, bystrý. D. Do- mysl značí jednotný děj domyšlení a liší se od důmyslu, jenž znamená stálou vlastnosť, mocí které se vždy příslušné věci domýšlíme. ML, Mk. Důmyslně, domysl., z domyslu. Pal. Vz
Důmyslný. Důmyslník, u, m., důmyslný člověk. Mus.
Důmyslnosť, domyslnost' (zastr. ), i, f.,
smyslnosť, důvtipnosť, bystrost První jeho d. v tom se pronesla. V. Witz, Erfindsamkeit, Scharfsinn. Důmyslný. — D. = na pouhém domyslu
neb domnění založený, muthmasslich. Jak jiná všechna umění, tak obzvláště i toto hvězdářství jest důmyslné a nejisté. Smrž. — D. = smyslný, Kom., vnímavý, rozumný,
vynalézavý, důvtipný, scharfsinnig, sinnreich, einsichtsvoll, schlau, witzig, erfindsam, ge- lehrig, anschlägig, geistreich. Jg. D. člověk, hlava (důvtipná). D. a vtipný. Aesop. Dun, vz Duny.
Duna, ě, f., dunka = dyně, Kürbiss. Jest
tlustý jako duňa. Na vých. Mor. Duna, y, f., Brett, Done. V hora. Vys.
Dunaj, e, m., Donau, Javovßioe, Jávov/Jt-?,
Danubius. V již. Cechách fem., nejspíše dle něm. a skloňuje se tam dle „Daň. " Kts. D. se svítí. D. svítá, nebude pršeti (jihozápadní strana je jasná). Jg., Mkl. Do Dunaje vodu vlévati (Sr.: Do lesa dříví nositi). Z jámy do Dunaje vodu líti. (= marnou práci ko- nati). Jg. Foukej větříčku z Dunaje. Pís. Za malým Dunajkem, tam se husy pasú. Na Mor., Mkl. V malorus.: tychyj Dunaj. Mkl. (Z národních písní moravských a maloru- ských nade vši pochybnosť vysvítá, že dunaj znamená vodu vůbec. Brt. ). — Vz o něm víc v S. N. — Dunajský. Dunák, a, m., der Greiner.
Dunati, hlasitě se šklebiti, greinen. —
oč, proč: o chléb, pro hračku. Us. Na Mor. Dunavý, dunající. Vz Dunati. Greinend.
Dunčať, duňať = šuměti, duněti. Na Slov.
Dundati. Dítě dundá (cucá, saugt).
Dundel, e, m., chomáč, svazek, uzel. D.
hrušek na stromě. Mark. D. vlasů. Büschel. Us. Duněti, 3. os. pl. -ní, ěl, ění, hlučeti,
hučeti, zvučeti, schallen, dröhnen, dumpf tönen. — Dupati, až zem duněla. Jg. Vz Dunčať. Dunu, vz Douti.
Dunúti, zastr. = dechnouti. Jir.
Duny, ů, pl., m. Duny tahati = dunati
(plakati, greinen). Chmela. Duodec, e, m., z lat., dvanácterka (kniha).
Duodez. Dup, u, m., dupnutí, einmaliges Gestampfe.
|
||
|
|||
Předchozí (325)  Strana:326  Další (327) |