Předchozí (137)  Strana:138  Další (139) |
|
|||
138
|
|||
|
|||
Drdloš, e, m. = drdla. Slov. Ssk.
Drdo, a, n. = brdo. Všecko je na jedno d.
Drdol = vrkoč. Brt., Hk. Vlasy v d. sto-
čené. Sk. Črty 34. — D. == buchta do zad, ein Rückenstoss. U Chocně. Ktk. Drdolaňa, ě, drdolena, y, drdoluša, e,
ť. = slepice s drdolem na hlavě. Val. Brt. L. N. 1. 191. Drdy. Dejte se teď v drdy, nechte všeho
a budeme píti. Wtr. v Osv. 1855 1085. Dreak, u, m. = zeměžluč. rostl. 16. stol.
Dreba Jan. Tk. V. 96., 97.
Drebčiti, tanzen. Slov. Ssk. Vz Ořepčiti.
Dřebení, n., katalepsie, Nervová Nemoc,
nemocný sebou nevládne. Vz Slov. zdrav. Drebkov, a, m., mě. v Lužici. Pal. Děj.
III. 2. 328. Dřebnouti. V MV. nepravá glossa. Pa.
Vz Dřébsti. Dřeboliti = rychle mluviti, breptati,
schnell Reden. U Jilemn. Drebolka, y, f. = povídalka, breptalka,
die Schwätzerin. U Jilemn. Drebský, ého, m., os. jm. D. Havel.
Žžk. 8. Dřébsti, vz Dřebnouti.
Dřebtač, e, m., mussicator (Is. 29. 24.).
BO. Vz Drepta. Dreč, e, m., das Rauhmesser der Hutma-
cheR. Slov. Ssk., Šm. Drečeti = viseti, spadnutím hroziti, hän-
gen, herabzufallen drohen U Nové Kdyně. Psčk. Dřečkování, n., v horn., der Kröpelbau.
Šm. Drečnosť, i, f. = spanilosť. Slov. Bern.
Dřeh = něco hustě rostlého. Vz Mz. v List.
filolog. 48. Drechaňov, a, m., míst. jm. v Uhrách.
Drejlink, u, m. = 20 věder. 15. stol.
Osv. Vz Drajlink. D. vína. Dač. 124. Obsta- vil mu d. vína na kautnéři. NB. Tč. 281. Nelze jedním koněm d. vína uvézti. Arch. II. 13. Drejždí, n., das Reissig. Šm.
Drék = dřík. Slov. Bern.
Drekolí, n. = hůl, kyj. Vký.
Dřel. Sdl. Hr. 253., 11., 34.
Dřelej = dříve, prve. Slov. Ukážem d.,
které národy tu bydlely. Let. Mtc. SI. VII. 2. 6. Odvrátil se preč a zasa sa trápil ako d. Sb. sl. ps. II. 1. 140., Dbš. Sl. pov. II. l5. Drelich, u, m., Drillich. Z čeho by lože
ustlala? S sebú peřin nevzala. Ej z d-chu bílého, už nětřeba iného. Sš. P. 85. Drelichový, Drillich-. D. peřiny. Sš. P.
346. Drelý = skorý. Slov. Ssk.
Drema, y, f. D. večernia, melandryum
vespertinum, dennia, m. diurnum ; lepkatá, kukučnica, lychnis viscaria, 1. flos cuculi (z druhu: caryophylleae), rostl. Let. Mt. S. VIII. 1. 38. Dremadlo, a, n., u postřihovačů, höl-
zerner Scherengriff. Slov. Ssk. Drémati = dřímati. Bern.
Dřemčice, dle Budějovice, Třemschitz,
ves u Třebenic. Blk. Kfsk. 726. Dremelica, e, f., der Holzträmel, ve
vodním stavit. Ssk., Šm. |
Dremelík, a, m. = dřemlík. Ssk., Sm.
Dřemeno, a, n. = noša trávy. Las. a
val. Brt. Dremko, a, n., vz Zivko.
Dremla, y, f. Jednu drychnu alebo d-lu
zabiť = pospati si. Slov. Z Pořek. Zátur. Dřemlík, falco aesalon. Vz Frč. 363.,
Schd. II. 458., Brm. II. 602. Dřeaiovice, dle Budějovice, Dremsdorf,
Drömsdorf, ves u Libavy na Mor. PL. Dremšlák, u, m. = plochá tyč u stavu
soukennického k napínání ludnu. Hvl. Dřen. Vz Mkl. aL. 218., Et. 293. - D. =
duše dřeva. Vz KP III. 326., Rosc. 30., Schd. II. 177., Kk. 17. Bozový na jednom konci nevidomě vpraveným olovem obtížený, a pRoto jakkoli vyhozený, přece veždy na týž konec padající d. Slováci též pikulíkem na- zývají. Koll. Zp. I. 415. — D. mozku, die Marksubstanz. Šv. 39. — D. v nežitu, der Eiterstock. S. N. I. 19. — D. kostní. Vz Slov. zdrav. — D. = výbor, jádro. To je d. zjevení božího. Sš. 1. 15. Nehleď na kůru, ale na dřeň. Lpř. — D. kamenná, nerost, vyplňuje v celistvých hmotách roz- pukliny rozmanitých hornin, odtud i jméno. Schd. II. 43., NA. V. 514. Otvor (ve střeše) dřenem kamenným se zakrýval. Proch. Děj. bibl. II. 43. Kamna z dřenův a kachlíků. Us. Rgl. Dřeňan, u, m., pektischsaures Salz. Šm.
Dřeňatý = jadrný, řízný, dřeném napl -
něný, markig. Rst. 408., Sl. les. Drenáž, vz Drainage.
Drenčitel, drynčitel, e, m., der Peiniger,
Quäler, Plagegeist. Slez. a ostrav. Tč. Drenčiť, drynčiť, plagen, quälen, be-
drängen. Slez. a ostrav. — koho čím. Tč. Dření, n., die Schinderei, Plage, viel
Arbeit. To bude s tím kus d. Us. Dch. V tom domě je nějakého d.! Us. Dch. — D., das Reissen. On má d. v nohách, ve hřbetě, v kosťách. Mor. Tč. — D., die Bauchschmerzen. Slov. Ssk. Cf. Zření. Dřenice = chumelenice, slota, škaredé
počasí, pluta, Schneegestöber, schlechtes Wetter. Val. Vck. — D. = stropnice, odřené (oloupané), obyč. jen oblé nebo maličko přitesané kladky. Mor. KnRz. — D., Dre- nitz, ves u Chrudimě PL., Sdl. Hr. I. 253., II. 276., V. 115. Dřeník, u, m., deR DoRn bei FeueRwerken
(die Walzen, über welche die Raketen ge- schlagen werden). Šm. Dřenka, y, f., pastinaca, der Pastinak.
D. obecná, p. sativa, a) luční, b) zahradní (pastynák, pastynák, paštmák); rozsekaná, p. sekakul. Vz Rstp. 745., Kk. 19S , Slb. 596., Ves. IV. 202., Mllr. 77. — Dřenky = šípková jablka, bagedar, bedagar. 15. stl. Dřenkový. D. víno (z obec. dřenky). Vz
Kram. Slov. 95. Dřenovatý, markreich. Sl. les.
Dřeňovice, e, f. — střeňovice, trubka
střeňová, stržnice, tubus medullosus, die Markröhre. Si. les. Drenovina, y, f, die Gangart. Sl.
Ssk. Dŕeňovka, y, f., gortyna. D. diviznová,
g. flavago, motýl. Kk. Mot. 220. |
||
|
|||
Předchozí (137)  Strana:138  Další (139) |