Předchozí (1204)  Strana:1205  Další (1206) |
|
|||
1205
|
|||
|
|||
Čír, u, m. = haluša, fučka, nenie polievka,
ale sa varí tak, že sa do vriacej (vroucí) vody zasype múka a habarkou ináč tre- parkou sa roztrepe, až ostane hustou, pak sa jie s mliekem alebo maslom, slaninou rozpraženou, tak že jiediaci ku troche ha- luše vždy priberie na ližičku mlieka alebo masti. Jestli sa múky málo zasypalo, tedy povstane iné jedlo vulgo múka rečené (Lipt. Orava); to je riadke a zamieša sa s mlie- kem, slaninou alebo brindzou. Zátur. Cf. Pokr. Pot. I. 110., Zátěrka. Č. = moučná kaše. V jihových. Mor. Brt. L. N. II. 117. Čiraník, u, m., podiceps, der Steissfuss.
Čirek, vz Mkl. Etym. 36. Č., querquedula
crecca, anas crecca, auch das Grauentchen, Sl. les., S. N , Schd. II. 445.; modrý, quer- quedula (pterocyanea) circia, die Knäckente. Sl. les., Frč. 343. Č. srpoperý, q. falcata, die Sichelente. Sl. les. — Č., samota u Vim- berka. Čirik, a, m. = vrabec. Slov. Rr. Sb.
Čirikati. Vz Mkl. Etym. 36. Vrabec či-
riká. Hdž. Šb. 33., Sb. sl. ps. I. 93. Čirikot, u, m., das Gezwitscher. Slov.
Ssk. Čirink, u, m., das Gezwitscher. Cf. Či-
řinkati. Slov. Hdž. Čít. 134. Čiřinkati = šviřinkati. Cf. Čiřikati. Pězga
(pěnice) v zahradě čiřinká. Ostrav. Tč. Číriš, vz Čiriz (v dod.).
Čířiti, il, en, ení = čistiti, reinigen. Nz.
lk. — Č. = číhati. Dávno na to číří. U Kr. Hrad. Kšť. — Č. se = smáti se. Děvče čí- řilo se mi do očí. Mor. Hrb. Čiriz, Loos má: Číriš, e, m., maď. csiriz,
Ssk.: čiriš, čiriz. Vz Čiryž. Čirkovsko, a, n., ves zašlá v Bolesl.
Blk. Kfsk. 534. Čírlánky, pl., m. = slejšky z černé mouky.
U Loučimě. Psčk. Čirn Petr z Čirna. Blk. Kfsk. 1149.
Čirný = černý. Slov. A ja tebe, vranka,
nescem, čirné nohy máš. Sl. ps. 267. Čiročirý. Č. noc = tmavá. Kos. v Km.
1884. 674. Čiročlověcký, reinmenschlich. Sš. Sk.
211. Čiroděsný, sehr furchtbar. Č. noc. Msn.
Or. 73. Čirota, y, f. = čirosť. Rk., Loos.
Čirotmavý, stockfinster. Šm.
Čirování, n., die Läuterungskunst. Šm.
Čirovati, läutern. Šm., Loos.
Čirůvka = russula, houba. Č. vrhavka,
r. emetica, agaricus emeticus, der Brech- täubling, Sperteufel; bukovka, r. hetero- phylla; ďubkatá, r. srobiculata, a. srobicu- latus, der Erdschieber; kravská, r. tormi- nosa, agaricus torminosus, der Giftreitzger, Birkenreitzger, ryzec buňatý či kravský či ovčí; červená, r. rubra, agaricus ruber; mo- řivá, r. necator, a. necator; nepatrná, r. victa, a. victus; leptavá, r. blennia, a. blen- nius; č. ryzec, r. deliciosa, a. deliciosus; |
bělomléká, r. insulsa, a. insulsus; bělopý-
řistá, r. pubescens, a. pubescens; žlutomléká, r. zonaria, a. zonarius; syrovátková, r. gy- naecogala, a. gynaecogalus; plsťnatá, r. to- memtosa, a. tomemtosus; ryšavá, r. rufa, a. rufus, lactarius rufus; ukoptěná, r. fuligi- nosa, a. (lactarius) fuliginosus; palčivá, r. pyrogala, a. (lactarius) pyrogalus, der Brenn- reitzger; modromléčná, r.violascens, a. viola- scens; č. peprník, r. piperata, a. piperatus; lučná, r. pratensis, a. praetensis; panenská, r. virginea, a. virgineus; hřebíčková, r. orea- des, a. oreades; č. palička, r. esculenta, a. esculentus; zajahavá, r. galericulata, a. g-tus; královská, r. tuber regium; tlustonožná, r. sajor caju, a. s. c.; č. hlíva, r. ostreata, a. o-tus; masovka, r. saligna, a. s-nus; vějířo- vitá, r. flabelliformis, a. fl.; svraskavá, r. stiptica, a. s-cus; májovka, r. prunula, a. p-lus, der Maischwamm; jelení, r. plutea, a. pluteus; smrdutá, r. foetens; žlutavá, r. ochroleuca. Vz Rstp. 1894.—1903., Sl. les., Schd. II. 258., Odb. path. III. 856.—857. Čirý, vz Mkl. Etym. 343. Č. led, Mour.,
blaho, Čch. Petrkl. 47., les, Tk. Č. 6., prin- cip, principium purum, Psp., skutečnost, Osv. 1. 265., zlato. Koll. Zp. II. 380. V čirém (=širém. Brt. D. 204.) poli forman stojí; Dyž tě mám Turku dáť, pohanu č-mu; Ja- níčku, tys č. zbojník, víš ty k horám každý chodník; Sedává v lesi nebo v čirém poli. Sš. P. 7., 125., 134., 467. — Č. = bez barvy. Č. nerost. NA. V. 472. Čiryčáry. Se všemi krasopisnými č-rami
napsaná jména. Koll. III. 270. — Č. = bez- významné škrábaniny. Us. Ktk. Čiryš, e, m. = maz ševcovský, Schuster-
kleister. Vz Čiriz (v dod.). Čižmára ja ne- chcem, hledí hrdo žíti, to lepí č-šem, co by měl sešiti. Koll. Zp. II. 225. Čís, u, m. = veliký kus pole. To je č.
řípy! U Roudn. Čiscec = čistec, stachys recta. Slov. Rr.
Sb. Čísek, vz Čís.
Číselně, in Zahlen. Stč. Alg. 88. Č. něco
vyjádřiti. Stč. Zem. 8. Číselní, vz Číselný.
Číselník smaltový, emailový, Email-. Šp.
Číselnosť, i, f., die Zählbarkeit. Ssk.
Střední č. Stats. 1871. 96. Č. poměru. Dk. P. 44. Číselný. Č. položka, der Zifferansatz, vy-
měření, ziffermässige Ausmittlung, oprava, zifferrm. Richtigstellung, písmo, die Ziffer- schrift, J. tr., zkouška, zifferm. Prüfung, Šp., převaha, numerisches Uibergewicht, Dch., jméno (číslovka), Bž. 61., promítání, kottirte Projektion, výstřednosť, numerische Excen- tricität, Jrl. 423., 426., výraz, Pdl., data, veličina, udání. Stč. Zem. 162., 226. C. sub- stantiva na Mor.: dvoják, troják atd. (úl); prvák, druhák (roj); paták (peníz); sedmina, devina a p.; dvojnice, trojnice etc. (mlácení ve dvou etc.). Vz Brt. D. 146.—147. Číslení, n. = čtení a psaní čísel, die
Numeration. Č. desetní, dexadické. Nz. |
||
|
|||
Předchozí (1204)  Strana:1205  Další (1206) |