Předchozí (947)  Strana:948  Další (949) |
|
|||
948
|
|||
|
|||
Mazárna, y, f, das Schmierlokale. Šp.
Mazata, y, m. = mazač, mazal. U Jindř.
Hrad., u Písku. Matoušek J., Slm. Mazati, vz Mkl. Etym. 185. — koho.
Mažte ho (bijte)! Us. Dch. — co: stěnu = bíliti. Mor. Brt. D. 230. — jak. Drahú masť marné mazáše. Pass. 334. Líčí-liť se, mluv před ní o tóra, kak jest to stydká věc, tak šeredně m. se. Št. Kn. š. 99. Ve jmě božie jáz tě mažu. Výb. I. 70. Mazatky. Na M-kách, pole u Draženova. BPr. Mazavec, vce, m. = mazač, der Schmie-
rer. Bern. Mazavý. M. cesta, syrop, Šp., mýdlo.
Kk. Fys. 78 Cf. Mýdlo (dod.). — M. = inkoust. V zloděj. řeči. Mazba = špatný spis. Jeho m. se Nečte
nikým. Č. Kn. š. 290. Mázderka, vz Mázdra.
Mazderkovitý, pergamentartig. Šm.
Mázdírko, vz Mázdro.
Mázdra, vz Mkl. Etym. 189. M plodová,
padavá vechlípená (reŕlexa) a pravá (vera), skorovitá či skora, ovčí či odění. Cf. Křž. Por. 9., 10., 178., 379., 381., 382., 477., 498. M. zánětová, crusta phlogistica, die Ent- zündungshaut, Šv. 81., plstní, die Netzhaut. Mour., S. N. V. 74. M. močová. Mázdry va- ječné, Eihäute; tlusté a tenké m y plodové, dicke u. dünne Eihäute; buňky mázdry pa dave, Decidualzellen ; nádor mázdry padavé. Ktt. M. ovčí, ammion. Vz Ott. U. 182. — M. = blána v oknech místo skla. 1350. Pk. — M. zlatotepecká, die Goldschlägerhaut. Nz. Mázdratý, häutig. S. N. V. 236., Loos.
Mázdřička, y, f., vz Mázdra.
Mázdřinec, der Rippensame. Cf. Slb.
600., Čl. Kv. 348. Mázdřitý. Nz. Zánět střeva m-tý, ente-
ritis membranacea. Mázdřivčitý M. úplavice, diptheritische
Dysenterie, zánět, d. Entzündung; m. zánět nitroblány déložní. Endometritis diphtheri- tica; m. zánět střeva, enteritis diphtherica Mázdřivka, diftherie, croup, záškrt. M.
ranná, Wunddiphtheritis, Nz. lk,, kožní, Haut-. M. hltanu, diphthoritis pharyngis, hluboká, d. profunda, hnilobná, d. septica, kožní, d. cutis, povrchní, d. superficialis, slzovodu, d. ductus lacrimalis, snětivá, d gangraenosa, střevní, d. intestini, Darm- dipbth., víčková, d. palpebrarum. Ktt. Vz o m. v Slov. zdrav. Mázdro, mázdírko, a, n. = něco nepa-
trného, etwas Geringes. Jak vidí nějaké m. v polévce, hned nejí. U Olom. Sd. Mazec, zce, m. = mazání, mazba, rvačka,
die Prügelei. To tam byl m.! Ve východ. Čech. Všk., Kšť, Olv. Cf. Mazes. Mazek, zku, m. = látka v zrní obilném.
Kv. 1870. 212., Kod. v Mt, 1. 1863. 15. Mazes, u, m. = mazec. V Kunv. Msk.
Mazgati = mazati. Slez. Tč.
Mazgera, y, m. = malý človek. Mor.
Brt, Mazglavý = mazlavý. U Místka. Škd.
Mázhaus = mazhús. Mus. 1880. 438.
Osv. M. či palác byl hlavní částkou každého |
slušnějšího domu, kde Rodina po celý den
nejvíce dlela a i jedla. Mus. 1864. 34. Cf. Sdl. Hr. I. 134 , II. 89., Půh. 1545 Mazidlo, a, n. = mazadlo. Slez., laš.
Šd., Tč. Mazílek, lka, m., zdrobn. mazel. Mor.
Šd., Němc. Mazivo na drátěné provazy, na vozy.
Wld. Maloval podobizny i na m-vě. Koll. III. 392.
Mazla, y, m. = mazánek. Us. Kos.
Mazlák, a, m. = maslák, der Butter-
schwamm. U Litovle. Kčr. Maziánek, nka, m. = mazánek. Šm.
Mazlatý = mazavý. M, sýr. Šd.
Mazlavě, schmierig, zart, weich. L zní
tam příliš m. Brt. D. 54. Mazlavosť, i, f., die Schmierigkeit, Let-
schigkeit. Mazlavý, schmierig, letschig. M. hmota,
SP. 11. 100., sýr. Us. — M. = rozmazlený, verzärtelt. On je velice m. Sd. Mazlena, mazlenka, y, f. = děvče ma-
zlík, das Muttertöchterlein. Mor a slov. Brt. D., Sš. P. 549. Čo by istě urobili, keby si tú Hovorkovej m-nu za ženu vzali. Ntr. IV. 137. — M., mazula = kráva, miláček
kravařčin. Mor. Brt. Mazlenko, a, m. = mazlík. Mor Sš.
Mazlíček, vz Mazlík.
Mazlíčkovati se, vz Mazlíkovati. Lpř.
Mazlík, os. jra. Tk. V. 54.
Mazlil, a, m. = mazlík. Dch.
Mazliti. Mkl. Etym. 185.
Mazlivý, verzärtelt. Laš. Tč.
Mazloň, ě, m. = mazlík. Mor. Brt. D,
Šd. Mázna, cf. Mkl. Etym. 185. A to diovča
je len m. Hdž. Čít. 105. Maznáček, čka, m., zdrobn. mazák. Slov.
N. Hlsk. XVIII. 130. Maznáčiť sa = mazliti se. Slov. Šd.
Maznanec, nce, m. = mazel. Slov. Syt.
Táb 303. Maznavec, vce, m. = mazlík. Slov. Šm.,
Loos. Maznavice, e, f., weichliches Weib. Slov.
Šm. Maznavo = mazlavě. Syn zlý vyroste,
jak m. rostě. Slov. Glč. II. 208. Maznavosť, i, f., die Weichlichkeit. Slov.
Ssk. Maznavý = mazlivý. Slov. Anička, Anička
z m-vého rodu, nechcela za mňa jít, že sa bála hladu. Koll. Zp. II. 93. M-vý je při jídle mlaskavý. Mor. Tč. Mluvení m. není v mravoch zdravé. Us. Tč. M-vý k jídlu pysky mlaskáním otvírá. Glč. 11. 193. Maznice = nádoba na mazadlo, die
Schmierbüchse,přístroj mazací, der Schmier- apparat. Dch., Šp., Pdl., Tč. M. aerodyna- mická; kohoutková, se závěrkou šroubovou a s knotem, válcová, se šroubem posouva- cím, vzdušná. Šp., Wld. Maznicový. M. zemina. KP. III. 215.
Maznička, y, f., vz Maznice. Šmr. 78.,
Čerm. — M. = mazlena. Orl. VIII. 8. Maznoš, e, m. = maznavý člověk. Slov.
Rr. Sb. |
||
|
|||
Předchozí (947)  Strana:948  Další (949) |