Předchozí (358)  Strana:359  Další (360) |
|
|||
359
|
|||
|
|||
v kmenových slabikách vždy i (í): fík, fiala,
filec, rafika; ale na konci podlé úchylky y: houfy. — Staří f zdvojovali: šíffy, houffy, taktéž i na konci slov: Jozeff. Jg. — Jména v -f ukončená jsou rodu mužského. — Místo řec % </• a lat. ph píší Čechové a Poláci s Vlachy f: filosofie. Jg. Hš. myslí, že se tak špatně činí, že jest to tak, jako když se píše Tschech m. Čech. Fabian, a, m. Pan F. se ozývá. Vz Hladový.
Lb. — F., u. m., Wölbung der Zimmerdecke, názděnek okolo stropu. Jg. Fabi-us, a, m., jm. římské.
Fábor, u, m., fábora, y, f., obyč. pl. fá-
bory (z fr. faveur = dárek, stužka či závoj, jímž vítězný hrdina od milenky své krášlen býval), sluje stužka rozličných barev, které dívky milencům dávají aneb které se k osla- vení rozličných příležitostí berou; pak i stužky vůbec. S. N. Band, Schleife. Míti fábor za kloboukem. Jg. - - 2. Kytka, Strauss. Vz Mz. 153. Fabrici-us, a, m., jméno rodu římského,
z něhož Gajus F. Luscinus ok. r. 279. př. Kr. ve válkách s Pyrrhem a se Samnity ve- dených statečností vynikl. Vj. Fabriční, -ný, fabrický (dílo, zboží, f. ), Fa-
briks-. Fabrika, y, f., z lat. faber, veldílna, to-
várna, Fabrik. F. katunová, železná, ocelná. Jg. F. na železo, na cukr, na katun. Vz Továrna. Fabrikace, e, f., Fabrikation.
Fabrikant, a, m., továrník, Fabrikant.
Fabrikat, u, m., výrobek, Fabrikat, ver-
fertigte Waare; Machwerk. Vz víc v S. N; Fabrikovati, fabriciren. — co, kde, čím.
Fabula, y, f., lat., vz Bajka. V.
Facada, y, f. (fasada, fr., z lat. facies),
popředí, průčelí domu (přední, hlavní strana domu), lícní strana. S. N., Rk., Šp., Façade, Vorderseite eines Gebäudes. Facalít, facalík, facalítek, facalíček, čku,
m., z it. fazzoletto, střlat. faciletum, Gl., roucho pro pocení-se; šátek na nos (kapesní). Br. Nos bez facalétu utřel. Reš. Ráčíš-li mu košili nějakou nebo facalík odeslati. Žer. L. III. 120. Schnupf-, Schweiss-, Hals-, Weiber- tuch. Rk. Facchino, a, m., it., břemenář, nosič, děl-
ník. Lastträger. Facir (z něm. -lat. vaciren, bez služby býti),
a, m., myslivec bez služby, ein vacirender, dienstloser Jäger. — Vacirem choditi. Rk. Facit, lat. = činí; výsledek počtu. Facit
je ten a ten = počtem našlá summa činí tolik a tolik. S. N. Summe, Betrag, das Er- gebniss einer Rechnung. Facka, y, f., facička, z rom. -vlas. faccia,
fr. face, portug. face, šp. haz i facha, lat. facies. Strana, jako tvář n. líce něčeho; užívá se toliko o klobouku, jehož některé strany zhůru založeny jsou, jinak: střecha, hrana, ochlípka. Klobouk na tři facky (založený). Jg. Ein dreieckiger Hut. — Políček, Maul- schelle, Maultasche (Watsche), Ohrfeige. Za facku něco koupiti. Vz Lacino. Č. Vyťal facku své panence. Er. P. 149. Fackovati koho čím, ohrfeigen. Ros. —
koho pro co, že: že chybil. |
Façon, fr. (fason), druh, způsob, tvar,
spracování, mrav, slušnosť, tvář, podoba, Ge- stalt, Form; Ansehen, Anstand. — Sans f. (san fason), bez okolkův. S. N. Ohne. Um- schweife. Factický
Factitivní
Factor
Factotum vz Fak....
Factum
Factura
Facún, u, m. Košilí, čechlů, věncův, fa-
cúnův a jiných rozličných věcí metovaných. Star. let. F. s perlami. Boč. Budeliť míti krátké vlasy, ale nafalšuje je vacúnem dlú- hým (ein talscher Haarzopf. ). Št. (Gl. ). Fáč, e, faček, čku, m., z lat. fascia, obi-
nadlo, povijadlo, obvazek, úvazek, Binde, Fatsche. Žílu fáčem obvázati. Jg. Dítě fáčem ovinouti. Fackovati s kým. Neslobodno s kráľmi
f. Mt. S. Fáčovati. — koho čím: dítě širokým
fáčem, fatschen, binden. Faeakové, báječní obyvatelé ostrova
Scherie, k nimž Odysseus bloudě se dostal. Faedon, a, m., žák Sokratův, přítel
Platonův. Vj. Faedr-ns, a, m., epikurejský filosof v Athe-
nách, učitel Ciceronův; 2. žák Sokratův. Faenomen, u, m., z řec., vše, co se jeví,
zvláště silou přírody a smyslně, úkaz, zjev, ku př. blesk, červánky, kysání, hnití, čištění hvězd atd. S. N. Phänomen, Erscheinung, Lufterscheinung. Faesulae, Faesuly, gt. -sul, pl., f., mě.
etrurské. — Faesulan, a, m. — Faesulský. Faëth-on, onta, m., syn Heliův a Kly-
menin, jenž se na otci toho doprosil, aby jeden den vůz sluneční říditi směl, avšak na této jízdě o život přišel. Vj. — Faëthon, u, m., lehký, otevřený vozík, ein leichter, offener Wagen. Fafarka, y, f. Posthorn. Na Slov. Koll.
1. Fafrnoch, fafrnoch, fanfrnoch, famer-
noch, u, m., fafrnochy, pl., fafrnošek, šku, m., sr. fr. fanfreluche (Mz. 153. ) = ozdoba, vlastně chochol na přílbici, chocholice. St. skl. Helm- decken, Federbusch. — 2. Chochol, jímž čela koní se zdobí. D. Haarschopf. — 3. Všeliká ozdoba, třapec na šatech. Fanfrnochy uka- zovati = pyšniti se. Wind machen. Reš. — Jg. Vz Gl. 2. Fafrnoch, a, m., třeštidlo, Windbeutel.
Fafulek, lku, m., chomáč, die Flocke. Rk. Fagan, a, m. = pankart. Na Slov. Vz Fakan. Fagot, u, m., z fr., hudební nástroj, Fagot, Basspfeife. Pískati, troubiti na fagot. Jg.
Fagotista, y, fagotník, a, m., Fagotist,
Fagotbläser. Fahrschacht, něm., vz Báně.
Fahrten, něm., žebříky k stoupání do
báně; také leziny, něm. Lesenen, slovo slov. od lez-u. Am. Fách, u, m., fáchy, pl., vlečka, Schlepp.
Ros. Dětinské f., vodítka, Ros. — F. = 100 koží. Gl. Fairum, fairunt, z něm. Feierabend (svat-
večer); máme už f. = máme po práci, máme odpočinek. |
||
|
|||
Předchozí (358)  Strana:359  Další (360) |