904

Luskáč, e, m. L. obecný, vincetoxicum
officinale, z druhu asclepiadeae. Let. Mt.
Sl. VIII. 1. 29. — L.= nuž kapesný se sil-
nými spružinkami, jehož čepele při zavírání
dobře luskají. Slov. Rr. Sb.

Luskačka, y, f., das Hülsen, Aufknacken.
L. ořechů. Us. Tč. — L. = klapačka z oře-
chové slupky, niti a kolíčku. Us. Tč.

Lúskanec, nce, m. = ořech, lískovec vy-
loupnutý, výlupek. Slov. A tu z liesky
zpŕchnú tri oriešky, 1-nce ako vosk. Dbš.
Sl. pov. I. 440. — L. = políček. Val. Vck.

Luskati. L. někoho = bíti. Ti se luskali!
Us. Šd. — čím: jazykem. Lpř. — nač.
Vz Krajačka (dod.).

Lúskati. — co, koho. Ořechy, hrách,
hülsen, Tč., kukuricu (vylamovati), Rr. Sb.,
blechy, vši (zabíjeti). U Místka. Škd.

Luskátko, a, n. = louskadlo. Rk.

Luskavka, y, f., die Knackwurst. Dch.

— L- = kovář (brouk). Mor. Brt. Dt. 38.
Luskokam, u, m., arguatula, der Scho-
tenstein. Šm.

Luskokaz, a, m., bruchus, der Samen-
käfer. L. čočkový, b. lentis, Linsenkäfer,
hrachový, b. pisi, Erbsenkäfer, semenní, b.
seminarius, rudonohý, b. rufimanus, Bohnen-
käfer, vikvový, b. granarius, gemeiner Sa-
menkäfer. Vz Šír 11. 61., Kk. Br. 274.-276.,
Brm. IV. 199.-202.

Luskot, u, m., das Geschnalze. Arb. Mrav.
rom. 251.

Luskoun = šupináč. L. dlouhoocasý,
m. longicaudata, krátkoocasý, m. pentadac-
tyla. Cf. Brm. L 2. 547.-553., Hlb. rejstřík
XXXI., Schd. II. 418., Pangolin (dod.).

Luskovec, vce, m. = luskoun, pol. Šm.

— L. = rybník u Račic na Pís. Blk. Kfsk.
1179.

Luskovina, die Hülsenfrucht. Cf. KP.
III. 254.

Luskový, Schoten-. L. rostlina. Lpř

Luskuně, ě, f., rhodomela, der Faser-
tang, rostl. L. zubatá, r. dentata, točivá, r.
volubilis. Vz Rstp. 1859.

Lůsovec, vce, m., les u Draženova. Vz
Lůs. BPr.

Lustr dvouramenný, zakroužený, ge-
schweift. Šp.

Lustrace, e, f., z lat. L. mrtvoly = ohle-
dání.

Lustřině, é, f. = páskoun stříbřitý, tri-
chiurus caudatus, der Strumpfbandfisch. Brm.
III. 3. 91.

Lustrovati, vz Lustrum.

Lustr-um, a, n., lat. = doba pěti let.
Vz S. N. L. knihovní, grundbücherliches
Lustrum. Opatřiti žádosť lustrem, žádosť
lustrovati (prohlednouti). Pr. tr.

Luščina = luština. Slov. Ssk.

Luščiti = luštiti. Slov. Ssk.

Lušek, šku, m. = loch, sklep. Mkl. Etym.
173.

Lušeň, šně, f. = lušňa. Slov., Mor. Tč.

Luškovice, dle Budějovice, Luschkowitz,
ves u Zlína.

Lušňa, ě, f. = Ušeň na voze, die Wagen-
stütze. Na Slov., mor. Brt.

Lúšňať = v noci se toulati. V Nivnici.
Kch. Cf. Mkl. Etym. 176.

Lušnice, e, f. = lišně. Šm.

L'ušť, ě, f. = louže? Naša kňahnä domov
tiahne, pred ňou pľošť, za ňou ľušť. Dbš.
Sl. pov. VI. 14.

Lušťák, vz Výlupek. Rstp. 1388. — L.,
a, m. = umazanec. Cf. Lušta. Dbš. Obyč. 44.

Luštěnice, e, f., cleome, die Kleome,
rostl. L. veliká. Rstp. 92. — L., ves u St.
Benátek. Tk. V. 249.

Luštěnicovitý. L. rostliny, cleomeae:
sounitka, lušténice, malonožka. Rstp. 91.,
Rk. Sl.

Luštěniny u Řím. a Rekův. Vz Vlšk.
105., 209. Cf. o 1. Slov. zdrav.

Luštěti. Nave všecka praští a luští. Pref.,
Výb. II. 1508.

Luštiak, a, m. = vodnia žába. Slov.
Göm. Dbš.

Luštinatina, y, f., die Hülsenpflanze. Vz
Rst. 438.

Luštinatý. L. rostliny, leguminosae: a)
křivokelné, b) rovnokelné. Vz Rstp. 345.,
Schd. II. 308.

Luštincovatý = luštinovatý.

Luštinec, nce, m., rostl. Cf. Čl. Kv. 244.,
Mllr. 98. Ostřice, pýře, koukoly i 1-nce jest
víc než obilí. Sk. Črty 143. — L., Lusch-
tinetz, myslivna u N. Města n. Met. Rk. Sl.

Luštinný, Hülsen-. Rk., Loos.

Luštník, u, m. = akacie, trnovník, ro-
binia. Rstp. 542., Mllr. 89.

Luštovec, vce, m. = pole u Radimova
v Klat. BPr.

Luť. Kat. 855. Dle Jedličky: bez luti =
bez těžkosti, snadně.

Luta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.,
Děj. 1. 297.

Lutálom, vz Ludlidli. Šd.

Ľutať si = litovati. Slov. Člověk a
občan som, jak človek šťastlivý, jak občan
ľútam si osud vlasti ľavý. Ppk. I. 15. —
Pozn. L. si, lepšie: ľútiť si = litovati, ale
ľútiť si nad osudem. Zátur.

Ľutava, y, f., Litawa, Leitha. Slov. N.
Hlsk. I. 6.

Lutek, tka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.,
D. ol. I. 200.

Luterák, u, m., Luthersrock = čierny
odev ev. kňaza při službách božích. Phľd.
VII. 98. Slov. — L., a, m. = luterán. Slov.
Phľd. III. 1. 94.

Luteránce, ete, n. = dítě luteránovo.
Sl. ps. 40.

Lutice hrad. Kar. 28.

Lutici či Veleti či Vlci, Vlčkové. Vz Šf.
Strž. II. 568. a násl., S. N., Mus. 1849. II.
104., Rk. Sl.

Lutidin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 224.

Lutidinový. L. kyselina. Vz Rm. II. 225.

Lutík, u, m., ranunculus sceleratus, vz
Pryskyřník lítý. Odb. path. III, 701.

Lutiměř, i, f., Lutimír, a, m., Lutten-
berg in Steiermark. Šm.

Lutín, a, m., Luttein, ves u Olomouce.
L. stával na zlatých kruzích, nyní na blátě.
Vz Sbtk. Krat. h. 184.

Lutina, y, m., os. jm. Arch. II. 321.,
Výb. I. 1022.

Ľútiť si nad čím = litovati. Vz Ľútati



	904

	Luskáč, e, m. L. obecný, vincetoxicum officinale, z druhu asclepiadeae. Let. Mt. Sl. VIII. 1. 29. — L.= nuž kapesný se sil- nými spružinkami, jehož čepele při zavírání dobře luskají. Slov. Rr. Sb. Luskačka, y, f., das Hülsen, Aufknacken. L. ořechů. Us. Tč. — L. = klapačka z oře- chové slupky, niti a kolíčku. Us. Tč. Lúskanec, nce, m. = ořech, lískovec vy- loupnutý, výlupek. Slov. A tu z liesky zpŕchnú tri oriešky, 1-nce ako vosk. Dbš. Sl. pov. I. 440. — L. = políček. Val. Vck. Luskati. L. někoho = bíti. Ti se luskali! Us. Šd. — čím: jazykem. Lpř. — nač. Vz Krajačka (dod.). Lúskati. — co, koho. Ořechy, hrách, hülsen, Tč., kukuricu (vylamovati), Rr. Sb., blechy, vši (zabíjeti). U Místka. Škd. Luskátko, a, n. = louskadlo. Rk. Luskavka, y, f., die Knackwurst. Dch. — L- = kovář (brouk). Mor. Brt. Dt. 38. Luskokam, u, m., arguatula, der Scho- tenstein. Šm. Luskokaz, a, m., bruchus, der Samen- käfer. L. čočkový, b. lentis, Linsenkäfer, hrachový, b. pisi, Erbsenkäfer, semenní, b. seminarius, rudonohý, b. rufimanus, Bohnen- käfer, vikvový, b. granarius, gemeiner Sa- menkäfer. Vz Šír 11. 61., Kk. Br. 274.-276., Brm. IV. 199.-202. Luskot, u, m., das Geschnalze. Arb. Mrav. rom. 251. Luskoun = šupináč. L. dlouhoocasý, m. longicaudata, krátkoocasý, m. pentadac- tyla. Cf. Brm. L 2. 547.-553., Hlb. rejstřík XXXI., Schd. II. 418., Pangolin (dod.). Luskovec, vce, m. = luskoun, pol. Šm. — L. = rybník u Račic na Pís. Blk. Kfsk. 1179. Luskovina, die Hülsenfrucht. Cf. KP. III. 254. Luskový, Schoten-. L. rostlina. Lpř Luskuně, ě, f., rhodomela, der Faser- tang, rostl. L. zubatá, r. dentata, točivá, r. volubilis. Vz Rstp. 1859. Lůsovec, vce, m., les u Draženova. Vz Lůs. BPr. Lustr dvouramenný, zakroužený, ge- schweift. Šp. Lustrace, e, f., z lat. L. mrtvoly = ohle- dání. Lustřině, é, f. = páskoun stříbřitý, tri- chiurus caudatus, der Strumpfbandfisch. Brm. III. 3. 91. Lustrovati, vz Lustrum. Lustr-um, a, n., lat. = doba pěti let. Vz S. N. L. knihovní, grundbücherliches Lustrum. Opatřiti žádosť lustrem, žádosť lustrovati (prohlednouti). Pr. tr. Luščina = luština. Slov. Ssk. Luščiti = luštiti. Slov. Ssk. Lušek, šku, m. = loch, sklep. Mkl. Etym. 173. Lušeň, šně, f. = lušňa. Slov., Mor. Tč. Luškovice, dle Budějovice, Luschkowitz, ves u Zlína. Lušňa, ě, f. = Ušeň na voze, die Wagen- stütze. Na Slov., mor. Brt. Lúšňať = v noci se toulati. V Nivnici. Kch. Cf. Mkl. Etym. 176.	Lušnice, e, f. = lišně. Šm. L'ušť, ě, f. = louže? Naša kňahnä domov tiahne, pred ňou pľošť, za ňou ľušť. Dbš. Sl. pov. VI. 14. Lušťák, vz Výlupek. Rstp. 1388. — L., a, m. = umazanec. Cf. Lušta. Dbš. Obyč. 44. Luštěnice, e, f., cleome, die Kleome, rostl. L. veliká. Rstp. 92. — L., ves u St. Benátek. Tk. V. 249. Luštěnicovitý. L. rostliny, cleomeae: sounitka, lušténice, malonožka. Rstp. 91., Rk. Sl. Luštěniny u Řím. a Rekův. Vz Vlšk. 105., 209. Cf. o 1. Slov. zdrav. Luštěti. Nave všecka praští a luští. Pref., Výb. II. 1508. Luštiak, a, m. = vodnia žába. Slov. Göm. Dbš. Luštinatina, y, f., die Hülsenpflanze. Vz Rst. 438. Luštinatý. L. rostliny, leguminosae: a) křivokelné, b) rovnokelné. Vz Rstp. 345., Schd. II. 308. Luštincovatý = luštinovatý. Luštinec, nce, m., rostl. Cf. Čl. Kv. 244., Mllr. 98. Ostřice, pýře, koukoly i 1-nce jest víc než obilí. Sk. Črty 143. — L., Lusch- tinetz, myslivna u N. Města n. Met. Rk. Sl. Luštinný, Hülsen-. Rk., Loos. Luštník, u, m. = akacie, trnovník, ro- binia. Rstp. 542., Mllr. 89. Luštovec, vce, m. = pole u Radimova v Klat. BPr. Luť. Kat. 855. Dle Jedličky: bez luti = bez těžkosti, snadně. Luta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122., Děj. 1. 297. Lutálom, vz Ludlidli. Šd. Ľutať si = litovati. Slov. Člověk a občan som, jak človek šťastlivý, jak občan ľútam si osud vlasti ľavý. Ppk. I. 15. — Pozn. L. si, lepšie: ľútiť si = litovati, ale ľútiť si nad osudem. Zátur. Ľutava, y, f., Litawa, Leitha. Slov. N. Hlsk. I. 6. Lutek, tka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122., D. ol. I. 200. Luterák, u, m., Luthersrock = čierny odev ev. kňaza při službách božích. Phľd. VII. 98. Slov. — L., a, m. = luterán. Slov. Phľd. III. 1. 94. Luteránce, ete, n. = dítě luteránovo. Sl. ps. 40. Lutice hrad. Kar. 28. Lutici či Veleti či Vlci, Vlčkové. Vz Šf. Strž. II. 568. a násl., S. N., Mus. 1849. II. 104., Rk. Sl. Lutidin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 224. Lutidinový. L. kyselina. Vz Rm. II. 225. Lutík, u, m., ranunculus sceleratus, vz Pryskyřník lítý. Odb. path. III, 701. Lutiměř, i, f., Lutimír, a, m., Lutten- berg in Steiermark. Šm. Lutín, a, m., Luttein, ves u Olomouce. L. stával na zlatých kruzích, nyní na blátě. Vz Sbtk. Krat. h. 184. Lutina, y, m., os. jm. Arch. II. 321., Výb. I. 1022. Ľútiť si nad čím = litovati. Vz Ľútati