Oddavač. Koll. Zp II. 125.

Oddavační, Trauungs-. O kabát, fěrtoch
(toho užívají čarujíce). Sá.

Oddávenina Db , Ruk. kd.

Oddavky dodatečné, die Nachtrauung.
Bor. 594. Vz o o. Er. P. 303.

Oddebniti = odbedniti. Slov. Dbš. Sl.
pov. III. 73.

Oddechnouti si kdy jak. Maličko si

oddechli. Lpř. Po prudkém běhu si od-
dechli. Dch. O. si z hluboka, Hrts., z hloubi
duše. Vrch. — Oddychuje = přestává pr-
šeti. Laš. K. Kálal.

Oddělati něco = odstaviti, wegstellen.
Zlinsky. Brt. D 287.

Oddělek = oddělená čásť, die Parcelle.
Nz. — O. = uměle dělaný roj. Sš.

Odděleně, getrennt. Us Lpř.

Oddělenec = odřezanec. Výb II 419.,
Krnd. 206

Oddělení účetní, Rechnungsdepartement.
Sl. les. O. křížového klenutí NA. I. 50.

Oddělenka, y, f., abgefallener Splitter.
Šm. Cf. Okuj.

Odděliti koho. Nemůže nás nikdo o.
než motyka a lopata. Us. Wtr. — čím.
Slova ta jsou vloženou větou od sebe od-
dělena. Us. Pdl. — co komu: nějakou
summu. Šp.

Oddělivý. O. pustiny. Lpř. Dj. I. 10.

Oddělnosť, i, f., die Trennbarkeit. Bern.

Oddělný, trennbar. Bern.

Oddělovač, e, m. = odlučovač, der Ab-
sonderer. Sl. les.

Oddělovati, vz Odděliti.

Oddenek. Cf. Rosc. 4., 5., Čl. Kv. XXIII.,
Rst. 454. — O., nka, m., os. jm. Arch. VII
229.

Oddenkatý, wurzelstockig, oddenek ma -
jící. Rst. 454

Oddenkovitý, wurzelstockähnlich. Rst.
454.

Oddestillovati, abdestilliren. = co. Rm.

I. 114

Odděť koho čím = udeřiti. Jak chytím
ten sochor, tak fa ním oďéju! Val Brt. D
239.

Oddialiť = oddáliti. Slov. Loos

Oddíl, partio, Ž wit. 141. 6, pars. Ib

Deut. 9. O. účetní, Rechnungsrubrik. Us.

Pdl. Vzal od nich 10 gr. oddielu. Pč. 4

Tu mi na svém o-lu dal devět kop. Půh.

II. 116. Co měla na svůj o (podíl) vy-
vzati, vzala Wtr. exc. Mezi svatými jich
o. jest; O. (kořisti) sirotkóm dávali; Dobrý
o. — žena dobrá. BO. Těm najprv mám
pomoci, ješto místa a času neb kterýchž-
koli věcí příčinú sú mi jako z náhody ka-
kýms otdielem přijednáni. Št. Kn š. 255.

Oddílek, lku, m. = malý odíl. Us.

Oddílový, Abtheilungs-. O. proud, ko-
lonne, S. N. XI. 79.

Oddlievať = prodlévati, odkládati —
s čím. Slov. Hdž. Čít. 115.

Oddlíní, n. = zeměpisná délka. O. vý-
chodní, západní. Kodym.

Odďobati, wegpicken. Us. Vz Odďubati.

Oddojek, jku, m. = oddojené mléko. Na
Polic. a j. Kšá.

Oddojiti, ablactare. Ž. wit 130. 2.

Oddôstojniť, degradiren. Ssk.

Oddrápati, abkratzen; oddrapiti. Bern.

Oddrapiti, il, en, ení, oddrapovati = od-
drápati. urvati; uraziti, Laš a slov. Tč.,
Brt. D. 207

Oddrolili, il, en, ení, oddrolovati, ab
bröseln. — co čím. KP. V. 277. — se od-
kud. Śuché kořínky lehce se oddrolují od
zrna. Ib. V. 265.

Oddružiti, oddružovati, der Braut den
Jungfrauenkranz abnehmen. Nejprve ženy
nevěstu oddružují neboli rozpentlují, vlasy
do šňůrky omotají a kolem hlavv otočí.
Brt. Ps. 26.

Odďubati, abpicken. — co: kůru. Posp.,
Sl. les. Vz Odďobati.

Odducha, oddušina, die Abzucht bei
Schacht- und Hochöfen. Hř.

Odebírka y, f, = odebírání, odchod; cf.
Odeběračka.

Odebraný, abgenommen. Plat za o-nou
trubní vodu. Us. Pdl.

Odebrati. Pliskýř odbírá, die Blase
schwärt. Laš. Tč. — se kam: do ložnice,
na lože. Dch. — za kým = za sekáčem
obilí bráti a v hrsti klásti Us. Kšť.

Odečetný, subtraktiv. O. délka přímky,
úhel. Jd. Geom. III. 3 14.

Odečísti, vz Odčísti.

Odedveří, n., die Seitenwände des Ein-
ganges. Lpř.

Odedza, e, f. = chůvka, odívka. das Hutsch-
tuch. Slov. O je dlhý kus tkaniny, ktorom
varovkyňa (v Brezne varovka, Kinderwär-
terin) Dieťa i samú sebä okolo chrbta ovinie
tak, aby dieťa pevne pri nej sa držalo. De-
tinský výraz na slovo o je tatáč. Zátur. —
Hdž. Šlb. 29.

Odehnání nečisté žádosti s mysli. Št.
Kn. š. 130.

Odehnatelný, vertreibbar, wegjagbar.
Bern.

Odehnati co. Ta chuť odžene všecku
libosť. Št. Kn. š. 36. — čím. Moc mocí
slušie o. Hus I. 160 Kupce mi odhánějí svú
řečí. Půh. II 133 — odkud. O. koho od
čeho. Št. Kn. š. 126. — co jak. Náhlú
věc móž každý v náhle o. sobě škodnou.
Št. Kn. š. 167. — co s čím. Odehnal mi
mého člověka s mými dluhy. Půh. II. 610.
— se komu. Naši se jim odháněti musili
(hájiti se). V. — se kde. Kdo se u práva
odhání (hájí). Wtr. exc.

Odehnouti, amovere. Ž. wit. 65. 20,
118. 29.

Odehnutí, n., das Abneigen.

Odehnutý, weg-, abgeneigt. Bern.

Odehraný; -án, a, o, abgespielt. O. ko-
lovrátkem, abgeleiert, abgewerkelt. Dch.

Odehráti kde. Na náměstí odehrál se
pohoršlivý výstup ; Kus divadelní na jevišti
se odehrává; Událosť ta před očima lidu
se odehrála. Us Pdl. Tragoedie citu ode-
hrávají se tak jistě v srdci selském jako
v srdci knížecím. Mus. 1880. 155. Rodinná
scena, jež ve světnici horské chýše mezi
milenci se odehrávala. Šml. I. 38.

Odechtíti se komu čeho. Už se mi
těch řečí, toho piva atd. odechtělo. Us. Tč.



	42

	Oddavač. Koll. Zp II. 125. Oddavační, Trauungs-. O kabát, fěrtoch (toho užívají čarujíce). Sá. Oddávenina Db , Ruk. kd. Oddavky dodatečné, die Nachtrauung. Bor. 594. Vz o o. Er. P. 303. Oddebniti = odbedniti. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 73. Oddechnouti si kdy jak. Maličko si oddechli. Lpř. Po prudkém běhu si od- dechli. Dch. O. si z hluboka, Hrts., z hloubi duše. Vrch. — Oddychuje = přestává pr- šeti. Laš. K. Kálal. Oddělati něco = odstaviti, wegstellen. Zlinsky. Brt. D 287. Oddělek = oddělená čásť, die Parcelle. Nz. — O. = uměle dělaný roj. Sš. Odděleně, getrennt. Us Lpř. Oddělenec = odřezanec. Výb II 419., Krnd. 206 Oddělení účetní, Rechnungsdepartement. Sl. les. O. křížového klenutí NA. I. 50. Oddělenka, y, f., abgefallener Splitter. Šm. Cf. Okuj. Odděliti koho. Nemůže nás nikdo o. než motyka a lopata. Us. Wtr. — čím. Slova ta jsou vloženou větou od sebe od- dělena. Us. Pdl. — co komu: nějakou summu. Šp. Oddělivý. O. pustiny. Lpř. Dj. I. 10. Oddělnosť, i, f., die Trennbarkeit. Bern. Oddělný, trennbar. Bern. Oddělovač, e, m. = odlučovač, der Ab- sonderer. Sl. les. Oddělovati, vz Odděliti. Oddenek. Cf. Rosc. 4., 5., Čl. Kv. XXIII., Rst. 454. — O., nka, m., os. jm. Arch. VII 229. Oddenkatý, wurzelstockig, oddenek ma - jící. Rst. 454 Oddenkovitý, wurzelstockähnlich. Rst. 454. Oddestillovati, abdestilliren. = co. Rm. I. 114 Odděť koho čím = udeřiti. Jak chytím ten sochor, tak fa ním oďéju! Val Brt. D 239. Oddialiť = oddáliti. Slov. Loos Oddíl, partio, Ž wit. 141. 6, pars. Ib Deut. 9. O. účetní, Rechnungsrubrik. Us. Pdl. Vzal od nich 10 gr. oddielu. Pč. 4 Tu mi na svém o-lu dal devět kop. Půh. II. 116. Co měla na svůj o (podíl) vy- vzati, vzala Wtr. exc. Mezi svatými jich o. jest; O. (kořisti) sirotkóm dávali; Dobrý o. — žena dobrá. BO. Těm najprv mám pomoci, ješto místa a času neb kterýchž- koli věcí příčinú sú mi jako z náhody ka- kýms otdielem přijednáni. Št. Kn š. 255. Oddílek, lku, m. = malý odíl. Us. Oddílový, Abtheilungs-. O. proud, ko- lonne, S. N. XI. 79. Oddlievať = prodlévati, odkládati — s čím. Slov. Hdž. Čít. 115. Oddlíní, n. = zeměpisná délka. O. vý- chodní, západní. Kodym. Odďobati, wegpicken. Us. Vz Odďubati. Oddojek, jku, m. = oddojené mléko. Na Polic. a j. Kšá.	Oddojiti, ablactare. Ž. wit 130. 2. Oddôstojniť, degradiren. Ssk. Oddrápati, abkratzen; oddrapiti. Bern. Oddrapiti, il, en, ení, oddrapovati = od- drápati. urvati; uraziti, Laš a slov. Tč., Brt. D. 207 Oddrolili, il, en, ení, oddrolovati, ab bröseln. — co čím. KP. V. 277. — se od- kud. Śuché kořínky lehce se oddrolují od zrna. Ib. V. 265. Oddružiti, oddružovati, der Braut den Jungfrauenkranz abnehmen. Nejprve ženy nevěstu oddružují neboli rozpentlují, vlasy do šňůrky omotají a kolem hlavv otočí. Brt. Ps. 26. Odďubati, abpicken. — co: kůru. Posp., Sl. les. Vz Odďobati. Odducha, oddušina, die Abzucht bei Schacht- und Hochöfen. Hř. Odebírka y, f, = odebírání, odchod; cf. Odeběračka. Odebraný, abgenommen. Plat za o-nou trubní vodu. Us. Pdl. Odebrati. Pliskýř odbírá, die Blase schwärt. Laš. Tč. — se kam: do ložnice, na lože. Dch. — za kým = za sekáčem obilí bráti a v hrsti klásti Us. Kšť. Odečetný, subtraktiv. O. délka přímky, úhel. Jd. Geom. III. 3 14. Odečísti, vz Odčísti. Odedveří, n., die Seitenwände des Ein- ganges. Lpř. Odedza, e, f. = chůvka, odívka. das Hutsch- tuch. Slov. O je dlhý kus tkaniny, ktorom varovkyňa (v Brezne varovka, Kinderwär- terin) Dieťa i samú sebä okolo chrbta ovinie tak, aby dieťa pevne pri nej sa držalo. De- tinský výraz na slovo o je tatáč. Zátur. — Hdž. Šlb. 29. Odehnání nečisté žádosti s mysli. Št. Kn. š. 130. Odehnatelný, vertreibbar, wegjagbar. Bern. Odehnati co. Ta chuť odžene všecku libosť. Št. Kn. š. 36. — čím. Moc mocí slušie o. Hus I. 160 Kupce mi odhánějí svú řečí. Půh. II 133 — odkud. O. koho od čeho. Št. Kn. š. 126. — co jak. Náhlú věc móž každý v náhle o. sobě škodnou. Št. Kn. š. 167. — co s čím. Odehnal mi mého člověka s mými dluhy. Půh. II. 610. — se komu. Naši se jim odháněti musili (hájiti se). V. — se kde. Kdo se u práva odhání (hájí). Wtr. exc. Odehnouti, amovere. Ž. wit. 65. 20, 118. 29. Odehnutí, n., das Abneigen. Odehnutý, weg-, abgeneigt. Bern. Odehraný; -án, a, o, abgespielt. O. ko- lovrátkem, abgeleiert, abgewerkelt. Dch. Odehráti kde. Na náměstí odehrál se pohoršlivý výstup ; Kus divadelní na jevišti se odehrává; Událosť ta před očima lidu se odehrála. Us Pdl. Tragoedie citu ode- hrávají se tak jistě v srdci selském jako v srdci knížecím. Mus. 1880. 155. Rodinná scena, jež ve světnici horské chýše mezi milenci se odehrávala. Šml. I. 38. Odechtíti se komu čeho. Už se mi těch řečí, toho piva atd. odechtělo. Us. Tč.