Předchozí (539)  Strana:540  Další (541) |
|
|||
540
|
|||
|
|||
Chramoborce, e, m., der Tempelstürmer.
Us. — Chřamolka, y, f., jm. louky u Čela-
kovic. Jg. Chramost, u, m., chramot, šromot, chra-
moštění, chřest, šust, das Geräusch. V. — Ch., chrasť, Reisig. — Ch., a, m., dle „De- spota", člověk hloupý, Tölpel. Jg. Chramosta, y, f., kdo chramosti. — Ch.,
hlupák, Tölpel. Ch. studu prázdný. Sych. Chramostění, chramoštění, í, n., chřest,
šust, šustění, hučení, šoustání, das Rauschen, Geräusch. V. Sysel svým chramostěním se prozradí. Reš. To nenadálé ch. nás polekalo. Sych. Chramostí, n., chrastí. Gestrüpp. Us.
Chramostina, y, f., chrastina, Gestrüpp.
Chramostiti, il, stěn a štěn, ění; chramo-
stěti, ějí, ěl, stění; chramostívati =chrastiti, chrastiti se, Geräusch machen. — Chramo- stiti se = chramostiti, rauschen. V. — se kde: v trní. Hil. Chramostyky, pl., f. = věci žádné ceny
nemající. U J. Hradce. Sř. Chramostýl, e, z hranostaj, e, m.; n se
změnilo v m, vz Gb. Hl. 98. — 1. Lasice bílá, das weisse Wiesel, Frettchen. — 2. Bílá kolčava, das Hermelin. Vz Kolčava. Jg. Chramot, u, m., chramost, šramot, das
Geräusch. Jg. Chramotiti, novější: ch. se = chramostiti.
Ros. Chrámovský = chrámový, Tempel-. Zlob.
Chrámový, chrámní, Tempel-. Ch. zlato,
Us., peníze, V., pokladnice, D., stavení. Bib. Kněží chrámoví. Jg. Vz Kostelní. Chřampa, y, m. a f., hubař, hubařka, Maul-
drescher, -drescherin. Chramtiti se = skrbiti, geizen. Chmel.
Chramtivý, karg.
Chrana, chránka, chránečka, y, f., skrýš,
Zufluchtsort, Schutz. Jg. Chránce, e, m., chranič, Beschützer. Puch.
Chráněnec, nce, m., der Beschützte. Us.
Chráněnka, y, f., die Schutzbefohlene. Rk.
Chraničí, Schutz-. Ch. maz. Techn.
Chranič, e, m., der Beschützer.
Chranička, y, f., die Beschützerin. —
Chraničky, pl., f., neštovice očkované, zvl. kraví, Schutz-, Kuhpocken. Ch. bludné, ne- pravé. Ja. Chranidlo, a, n., ein Schutzmittel, ein
Präservativmittel. Krok. Chranitel, e, m. = chránce.
Chranitelka, y, chranitelkyně, ě, f., chra-
nička, die Beschützerin. Chranitelný, chranicí, beschützend. Jg.
Chrániti, 3. pl. chrání, chraň, chráně (íc),
il, ěn, ění; chránívati = přikryti, přistříti, schovati, verbergen, decken; brániti, opatro- vati, hájiti, vertheidigen, beschützen; se varovati, vystříhati se, sich vorsehen, vor etwas hüten, in Acht nehmen. Jg. — abs. Chraň Bůh! Bože chraň ! — co: svou čistotu, Žalansk., svůj život. Us. Lépe: ch. čeho: své čistoty. Jg. koho, čeho: pravdy, V., města. Br. Bůh nás chránil té příhody. Hlas. Hospodin ch. bude lidu svého. Br. — koho, se kde: v domě zloděje ch. (schovávati). L. Pod stromem proti dešti se ch. Us. Chráněn |
bude pod střechou od horka. Ben. V. Chrá-
nili se po lesích. L. — koho čím: rukou, štítem, mečem. Us. — se čeho. Chrání se toho jako pes kyje. Chránil se toho jako sova světla. Jg., Zk. — koho kdy: při odpočí- vání. Troj. — koho, čeho, se před čím. Roucho chrání před horkem a zimou. Br. V ruce mají stínidlo, jímž hlavy před sluncem chrání. Kram. Někoho před soudem ch. (há- jiti). Nt. Chraň nás Bůh před tím. Us. Matky před pádem chrání. Kom. Poněvadž církve své před zlými ch. zaslíbil. Br. Chránil se před ním, jako před zlým grošem. Us. Ch. se před nebezpečenstvím, Kom., před pádem. Jir. dh. — koho, se od čeho. Domové chrání od
vedra. Jel. Ch. sě ot kvasa chlěbnago. Slav. Mat. 16., 13. Aby (andělové) od útoků sata- nových chránili (ostříhali). Kom. — Vz Brá- niti. — Chránivý, schützend, bergend, schirmend.
Jg —
Chránlivosť, i, f., schránlivosť, šetrnost',
Wirtschaftlichkeit. Bern. Chránlivý, schránlivý, šetrný, wirtschaft-
lich, mässig. Bern. Chrap, u, m., das Schnarchen. — Ch., a,
m., der Schnarcher. Rk. Chřap, u, m., hlahol, krach. Ros.
Chrápač, e, m., kdo chrápe, chrněč, der
Schnarcher. D. Chřapač, křapač, e, m., ein Kracher. Jg.
— Chřapáč, křapáč, křapák, veliký vlaský
ořech, grosse Nuss, Baumnuss. Kouble. — Chřapáč, křapáč, e, m., veliký smrž, grosse Morchel, Bischofsmütze. Aqu. — Chřapáč, křapáč, chřapák, křapák a) pohrdlivě o nosu, frňák, grosse Nase, Schmecker, D.; b) o uhro- vitém nosu. Plk. — Chřapač, e, m., zavilé, sukovité dřevo, knorrichtes Holz. D. — Jg. Chřapák, a, m., velký ořech; nos. Vz
Chřapáč. Na Mor. křapák. Brt. Chřapal, a, m., der Rasseler. Jg.
Chrápati, chrápám a chrápí; chrápávati;
chrněti, schnarchen, röcheln. Jg. Vz Mazati. — Hrozně chrápe. Us. Dnes celou noc chrápal.
Us. Chrápe, akoby ho najal (akoby ho boli zoťali). Mt. S. — kdy: ve spaní ch. V. — jak dlouho. Chrápal do bílého dne (spal). Chřápati, chřápám, chřapám, křapám,
chřapi, křapi; chřapávati; chřapiti, il, en, ení; chřapívati; chřapnouti, pnul n. pl, utí. Ch. = chřap, chřapot, třeskot a) dělati, klirren, ras- seln, scheppern, krachen; b) vydávati, klirren, rasseln, Jg.; chroptěti; tlachati. — abs. Ten hrnec chřape. Udeřil ho v hlavu, až chřaplo. Bil ho v hlavu, až to chřapalo. Jg. Chřapá (chroptí) jako starý hrnec — komu. Chřapí mu hlas. Sych. — na co. Pán na své hrdlo chřapí. Kateř. Žer. — kam. Po malé chvíli chřapne na zem a Jelínek se sehne, vezme mu je mezi nohami. Svěd. 1569. — čím: dveřmi (bouchati). Us. — koho kam: někoho přes hlavu ch. (bíti, tlouci). Ros. — se v čem: v šamích (ve škarpalích), Us., v křámích. Šm. (klappern in Pantoffeln). Chrápání, n., das Schnarchen. Us. Vz
Chrápati. Chrápání, n., das Scheppern. Vz Chrápati.
Chřápavě, rasselnd, heiser. Ch. mluviti. V.
Chrápavec, vce, m. = chrápavý. Jg.
|
||
|
|||
Předchozí (539)  Strana:540  Další (541) |