Předchozí (617)  Strana:618  Další (619) |
|
|||
618
|
|||
|
|||
30 let dobrovolné příspěvky sbíral, které
však dne 12. srpna 1881., když se po tři- náctileté stavbě právě dostavovalo, k ne- smírnému žalu celého národa zlým osudem vyhořelo. Avšak národ nezoufá, nýbrž chutě peníze sbírá, aby je opět vystavěl. Ve 3 ne- dělích sebráno 600000. Ssutý = sesypaný, zusammengeschüttet.
— s čeho: se statku — ssazený zaplacením, abgeschüttet. Vz Ssúti, Ssutí. Půh. 1475. Ssužovatel, ssužovati atd., lépe: sužo-
vatel, sužovati. Jg. Ssvadnouti (V.), lépe: svadnouti. Jg.
Ssypati, vz Sesypati.
Ssyřený; -en, a, o, coagulatus. S. hora.
Sš. Této skupeniny se českoslovenština
varuje a mění ji v jš: krajší m. krasší (v ob. ml.). Ht. Sšelmilosť, i, f. = divokosť, die Wild-
heit, Jg. Sšelmilý = divoký, wild,bestialisch. Lom.
Sšeptati, sšeptám a sšepci; sešeptati, sšep-
távati, sešeptávati = šeptáním se smluviti, etwas zusammenlispeln, abreden. Jg. — se proti komu, se s kým. Br. Sšikovati = spořádati, ordnen. — co
proti komu: vojsko, Flav., vojsko proti nepřátelům. Kom. — koho k čemu: lid k bitvě. V. — se kde kdy s kým. V před- městí v noci (za dne) se svými se sšikoval. V. - Jg. Sšinouti se, ul, utí = odchýliti se, aus-,
abweichen. — se s čeho. Rád s pravdy se sšínul. Br. S. se s cesty. Rk. Sšíti, vz Sešiti.
Sšitý, vz Sešitý.
Sškvrklý atd., vz Seškvrklý.
Sšoustati, vz Sešoustati.
Sštípati co: dříví. V. Zštípaly ho včely.
Jg. Vz Štípati. Sšumovati, abschaumen. — co. D.
Sšvagřiti, il, en, ení; sešvagřiti, verschwä-
gern. — se s kým. St! (znamení k mlčení; citoslovce vybíze-
jící, aby se někdo utišil). Šd. — St, povstalo z dt, tt, vz tato. — -st, v gt. pl. cest, vz -ct. — St. Místo st na Slovensku c (st jest znakem českého nářečí. Šf.; střevo — črevo, střída — črěda). Šf. Vz Č. — St mění se v šť: a) v komparaťivu před -ěji: Hustě — houště; b) v příčestí minul, času rodu trp- ného u sloves 4. třídy (za příčinou hlásky vz Příčestí): mastiti— mastjen — maštěn, pustiti — puštěn; ale-: křestiti — křestén vedlé křtěn; c) při tvoření časoslov opěto- vacích: pustiti — pouštěti, jistiti — ujišťo- vati, vz šť. — -st v číslovkách místo -ct u Radhoště na Mor.: jedenást. Šb. -sť (-stъ), přípona jmen podstatných ab-
straktních rodu ženského: bělosť (bělostъ), bolesť, žádosť, nedbalosť, moudrosť, milosť atd. Vz -ť. — Jména žen. rodu ukončená v -sť skloňují se podlé Kost. Cf. Bž. 230., Mkl. B. 170. Sta, zastr. = stalo. Sta se. Knst. — 2. Dual
slovesa jsem. Obě kůže sta ranienie. Ras. — 3. Sta = stál, a, o. -sta, přípona jmen podstat.: starosta. —
Jména podst. rodu muž. v -sta ukončená mají v nom. pl. i a é, řidčeji -ové: basista, |
-sti, -sté, -stové; ostatně dle Páv (v pl.;
v sg. vz Despota). Mk., Jv. 1. Sťa, stia, zastr. = sťal. Stia hlavu jeho.
Troj. 2. Sťa. na Slov. = jako; sťajako = jak-
kolivěk. Bern., Ht. Sl. ml. 96. Stáb, štáb, u, m., z něm., vyšší důstoj-
nictvo. Rk. Stabilita, y, f., z lat., stálosť, setrvalosť,
die Festigkeit, Dauer, Stabilität, der Be- stand. Stabilní, z lat., stálý, trvalý, nehybný,
fest, dauerhaft, stabil. Stáblovice, pl., ves ve Slezsku. Tč., Šd.
Stábuí, Stabs-. Vz Stáb. S. důstojník,
major, podplukovník, plukovník, S. N., vo- jenský sudí, lékař, J. tr., auditor, dragoun, pěchota, bytovník. Čsk. Stabor, a, m., osob. jm. Pal. Rdh., Mus.
Štací, na Slov. = stojící, stehend. Plk.
Stač, e, f., na Slov. = dostatek, die Menge,
Reichlichkeit. Má všeho na stač. Bern. Stáčecí = odváděči, Abzugs-. S. díra,
die Abzugsöffnung. Šp. Stáčející se, distortus, verdreht; listy
mechové usušením nepravidelně se skřivu- jící a s. Rst. 495. Stáčený; -en, a, o, vz Stočiti. S. pivo,
Abzugsbier, n. Dch Křesání stáčenou, das Zughauen, v mlyn. Šp. Stáčeti, vz Stočiti.
Stáčidlo, a, m., stroj ku stáčení, ku spou-
štění vody na mlýn. Us. Dch. Též stojan v kaberně v rybníku, der Ständer. U Mile- tína. Jg. Stačiti, il, en, ení; stačovati, stačívati.
S. m. statčiti (od statek). Šf., Gb. Hl. 116. U Opavy: starčiti. Klš. Hinreichen, klecken, zu-, ausreichen, zu- o. auslangen, hinlangen, hinreichen, langen, genügen. Jg. — abs. Tyč tam nestačí. D. Provaz stačí. D. Jak řemen stačí, hospodařiti. Tak kráčej, jak řemen stačuje. Ros. Ten plat stačí. D. Pla- titi, pokud kapsa stačí. Pokud nejdál mož- nosť stačuje. Kom. Sotva jsem stačil. Kom. Chci obecného dobra hleděti, pokudž naj- dále muoj rozum stačiti muož. Zř. selské v Loučanech. 1525. Šd. Pakli stačovati se vám zdá, co o věci pověděno. Kos. Ol. I. 58. V karty hraju, piju, už stačiť nemožu. Sš. P. 403. Starší dluh předcházie nověj - šieho, pokudž peníze s. mohú. NB. Tč. 218. A co by zbývalo, z toho, pokud s. by mo- hlo, mají jiní dluhové věřitelóm placeni býti. NB. Tč. 216. Pila by se, dyby byla kasa, edem že peňaza nestača. Sš. P. 654. — čeho. Málo je nás málo, kdeby se nás bralo, ja proste děvčátka, aby nás stačilo. Sš. P. 574. Pakliby sám toho stačiti ne- mohl. 1402. — komu. Peníze mi nestačily. Us. Což mohlo třem mužům s. V. Nestačí mu čas. Čert véská, co može, křečí a piščí, co mo hrdlo stačí. Er. Čít. sl. 48. Běžel, co mu nohy s-ly. Er., Šd. Já sám všem nesta- čím. Brt. Skl. 40. Nestačilo mu peněz. Us. Dch. Kabát mu sotva stačí (ztloustl). Us. Šd. Pýše nestačí panství. Chč. 450. — s ně- kým. Aby s námi s. mohli. Pref. — kde. V tom rybníce nestačíš. Us. Na světě nestačí, aby najmenší stránku plně stihl, dokavad |
||
|
|||
Předchozí (617)  Strana:618  Další (619) |