Předchozí (510)  Strana:511  Další (512) |
|
|||
511
|
|||
|
|||
co hus v nebi. Vz Nepotřebný. Č. Vše s něho
spadne, co s husy déšť (co s husy voda). Vz Nestydatý. Č. Dbá on, jakoby mu hus zapískla. (Nedbalý). Č. Chodí-li hus před Martinem po ledě, chodí po Martině po blátě. Šp. Je to platno, jakoby husu polil (vz Ne- poslušný). Není lepší zvěřiny jako naše hu- sička, Pk. Ty huso (hloupá jako hus). Cf. Ty husí sádlo. Pk. Když se h. na krmníku otřese, po každé s ní groš spadne (čím méně h. se pohybuje, tím více tloustne. ) Sk. Mladá husa vařená s rýží, šp. dle něm. junge Gans m. Husí droby. Vz Drob. Brt. — Hus (houska), kus železa trojhranatý v hutěch, die Eisen- gans. Jg. — Hus, husa = hloupý, eine dumme Gans. Hus za moře, hus domů. Ros. Když hus za moře zaletí, přiletíc zase přece husí ostává, V. To je hloupá husa! — Hus, i či a, m., příjmí mistra Jana z Husince. Vz S. N. III. str. 983. —988. O svěcení jeho dne (6. července), vz Gl. 76. Husacina, y, f., husina, husí maso, Gänse-
fleisch. Na Slov. Husáček, vz Husák.
Husačka, y, f., která husy pase, Gänse- mädchen. Husák. 1. Houser, Gänserich. — 2. Husi-
pas, husař, der Gänsehirt. — 3. S příhanou: Husita. Vz Gl. 76. — 4. H., lépe: úsad, lou- pání v kříži, bederní nemoc, Lendweh, Kreuz- schmerz. Míti husáka. Ja. — Jg. Husar, a, m. maď., lehký uherský jezdec,
der Husar. Dle Šf. raději ze starosrb. gusar = vojín, loupežník, a to z cizího gursar, kursar, korsar, chorzar. Vok. husare, vz Doktor. — H., člověk drsný, živý, ein rauher, strenger, lebhafter Mensch. Jg. To je husar člověk. Plk. Husař, e, m., obchodník s husami, Gänse-
händler. Husárek, rku, m. Druh kolovrátku, ein
hohes Spinnrad. Dch. — H., rka, m., malý husar. Husarka, y, f., Husarenweib.
Husařka, y, f. H-ky aby nepřekupovaly
husí ani telat. Arch. Plz. 1497. Gänsehänd- lerin. Husarský, Husaren-. H. pluk, sedlo, D.,
taška. Bur. Husařský, Gänsehändler-. H. kotce. St.
let. 434. Husarův, -ova, -ovo, dem Husaren ge-
hörig. Husařův, ova, ovo, dem Gänsehändler
gehörig. Husc, e, f. = husce, zastr., Semmel. Bhmr.
Husce, e, f. = houska, bochen podlouhlý
chleba n. čehokoliv. Háj. Ein Weck, Stolle. Jg. Husečka, y, f., houstička, Semmelchen.
Na Mor. Husenec, nce, m., house, das Gänseküch-
lein. Jád. Huseník, u, m., arabis, Schafkraut, rostl.
řeřichovitá. H. horní, zední, písečný, dras- lavý, chudobkovitý. Rostl. Huserka, y, f. = husařka, Gänseweib. Boč.
Husí, Gänse-. H. maso (husina), trus (hu-
sinec), droby (drůbek), chlév (husinec), krm- ník, krmení, sádlo, kůže, sněm (sr. židovská škola). Jg., D. H. kůže = scvrknutá kůže |
na těle lidském zimou, horečkou, úzkostí,
strachem. S. N. — V bot. H. jazýček (be- raní jazyk, Wegerich), mýdlo (stříbrník, Gänserich, Fingerkraut), nůžka a) kloboučky, lví stopa, Löwenfuss; b) Gänsefuss; c) der scharfe Hahnenfuss.. Jg. Husice, e, f., zastar., husička, vz Husa.
Husičky bílé, Zwergbohnen. Puchm.
Husina, y, f., husí maso, Gänsefleisch. Aqu.
Husinec, nce, m.: 1. husí chlév, Gänse-
stall; trus, Gänsedreck. Husince sbírati (husí trus) = marnou práci konati. Vz Malicherný. Lb., Jg. — H., místo v kraji píseckém, ro- diště mistra Jana Husi. Vz S. N. III. str. 990. Husipas, husopas, a, m. = husák, Gänse-
junge. D. Husípatka, y, f., tanec polce podobný.
Dch. Husita, y, m., dle „Despota", nom. pl.
husiti, husité, husitové. Vz -ta, A (ta). Husův přívrženec, ein Husit. — Husitský, (lépe než: husitický), huský m. husský, Husiten-. H. víra, válka. Husitstvo, a, n., husitství, n., husitská
víra, Husitenglaube. Kom. Huska, y, m. a. f. = husák, husačka,
Huslař, e, m., der Geiger.
Huslarina, y, f., Laute. Rk.
Husník, u, m., Gänsesteige. Rk.
Husný, od hus, Gänse-. — Husný, ého,
m. = husák. — Husná, é, f. = husačka, Husoberně, ě, f., Hausbrunn, místo v Olo-
moucku. Husobijka, y, f. = husobitka.
Husobitka, y, f., žena zabíjením a pro-
dejem hus se živící, Gänseschlächterin. Us. Husonohý, gänsefüssig. L.
Husopas, vz Husipas.
Husova, y, f., Moravská Husova, Mährisch -
Hause, místo v Olomoučtě. Mus. Husovský, husitský, Husiten-. Husovské
plemeno. Boč. Huspeničník, u, m., collema, rostl. lišej-
níková, Rostl. Huspenina, y, f., stydlá jícha, Gallerte,
Sulze. D. Na Slov. studeno, a, n. studené, ého, n. Stydlé jíchy (huspeniny). Kom. H. štičí, kaprová, — H., rosolina, hmota polo- pevná, měkká, poloprůhledná, třasavá. Rostl. Huspeninatosť, i, f., Sulzigkeit, Gallert-
artigkeit. Huspeninný, Sulz-, Gallert-. H. roztok,
polévka. Techn. Huspeninovitý, -ovatý, gallertartig.
Rostl. Huspeninový, z huspeniny, Gallerten-.
H. pokrmy. Tys. Huspenník, u, m., die Gallertflechte. Rk.
Hustě, komp. houštěji, houště, V., hustěji
(novější). Vaň. Dick, dicht, enge. Hustě stála kopie, jakžto tresť neb sláma v snopě. Alx. Zemi hustě naplnili. Háj. Na hrad hustě stří- leli. Háj. S hradu dolův h. se valili. Sal. H. něco sázeti, síti. Us. Lidé h. mřeli. D. Pane Bože houšť. Er. P. 76. 1. Hustec, lépe: hustič.
2. Hustec, stce, m. = hostec, Rheuma-
tismus. Na Mor. Hustěhvězdný, sternbesäet. H. nebe.
Nejedl. |
||
|
|||
Předchozí (510)  Strana:511  Další (512) |