387

V. co komu: dluh věřiteli. Ros. Však já
tomu klukovi po čertech oplatím. Us. u Rychn.

— co, se čím: dobrodiní dobrodiním. V.
Dobrým za zlé se oplácel. Let. 179. Aby se
mu týmž oplatil. Smil v. 203. — Dal. 111. —
se komu. A oplať se rodičům, jak oni tobě.
Štelc. Pakli toho neučiníš, neoplatilas se otci
svému. Št. A tiem oplatila se otci a mateři.
Št. N. 34. Král sě jemu brzy oplati. Alx. 1119.

Oplátka, vz Oplata.

Oplatkář, e, m., vz Oplatečník.

Oplátkový, Oblaten-. Voplátkové postavě.
St. Vz Oplatek 1.

Oplatník, a, m , der Wiederbezahler. Rozk.

Oplatný = odplacující, vergeltend. Oba-
polní svazek myslí a oplatný jestiť milosť. Jel.

Oplátovati, plátem odíti, mit Platte um-
geben. Ros.

Oplava, y, f., die Umschiffung. Rk.

Oplavený; oplaven, a, o, umspült. Rk.
O. seno, verschwemmt. Ja. — čím. Místo
vodou o.; oplavený slzami, umflossen. Pass.

Oplaviti, il, en, ení; oplavovati = pla-
vením objeti, umschwimmen, umschiffen, zu
Wasser umfahren; opláknouti, odrývati od
čeho, abspülen, abschwemmen; v plavu omyti,
abschwemmen, in die Schwemme reiten. Jg.

— co, koho: svět o. Víd. list. Řeka břeh
oplavila. L. Plamen svíci oplavil. Voda seno
oplavila; koně o. Us. — koho kde: koně
ve vodě. Us. — co čím: zemi loďmi.

Oplavky, pl., m , pleva, která při mokření
obili ve mlýně na vrch vyjde, Spreu, f. Us.
Čelakovs.

Oplaz, u, oplazek, zku, m., místo od
pluhu chybené a tudy nezorané, tvrdé, un-
geackertes Stück Feld; též nedělaná a vy-
nechaná brázda, ungeackerte Furche. Špatně
orá, dělá oplazy. Us. Na oplaze nepotluče.
Prov. — Jg.

Oplazilý, kdo oplazil, der umkroch, um-
schlich. Ms.

Oplaziti, il, en, ení; oplazovati = opla-
zením objíti, umkriechen, umschleichen. D. —
co: hory, doly. Tkadl. Co oheň zasáhne a
oplazí, vše skoro pozbavuje (on) barvy. Měst.
bož. — Kóže se oplazila (odřela). Ms. z 14. stol.

Oplecek, cku, m., oplecka, y, f., oplecko,
a, n., oplecí, n., šat (ozdoba) okolo plecí,
Výb. I., zvl. košile krátká ženská, Schulter-
zierath, m., kurzes Achselhemd der Frauen.
Jg. Záponami a opletcími i prsteny okrasila
se. BO. Okrášlévala sě svým oplecím zlatým
a záponú (monile). BO. Na Slov. oplecko, ženská
krátká náramní košile až po pás (přišitá na
podolek) se širokými rukávy, das Achselhemd.
Kd., Hdk., Zkl. Oplecko byla na mor. Zlínsku
čásť košile přišitá na rubáši pod paže sahající
na prsou u prostřed přestřižená. Brt. O.
u sukně: život. Brt.

Oplechatěti, oplechlosť, oplechlý, o-
plechnouti, vz Opelichati, Oplchalosť, O-
plchalý, Opelichati. Jg.

Oplechati, Haare verlieren. Reš.

Oplechatiti, il, cen, ení, kahl machen. Ros.

Oplechlý, vz Oplchlý.

Oplechnouti, vz Oplchnouti.

Oplemeniti se, il, ění = mladé míti, Junge
werfen. — se komu. Oplemenila se kráva
(otelila). Ros.

Oplen, oplín, u n. e, oplínek, nku, m.,
příční dřevo u vozu ležící na šárnici (nápravě
podlé délky), v němž klanice na koncích
kolmo stojí, místy slove obrtlík, der Rung-,
Kipf-, Kopfstock, Rungstuhl, Kipfen. Jg. O.
přední a zadní. Na o. klade se korba, Jg. —
Opleny, 4 příčky v řebřinách, Stöckel, m. —
O., jedna ze dvou příček, které sanice spojují,
Querholz bei den Schlitten. Jg.

Oplesk, u, m., otisk kovový, originalu
podobný, k tištěni užitečný, der Abdruck in
Metall. Techn. Cínové o-ky mincí. Mus. XI.
385. O-ky ku galvanoplastice, vz KP. II. 225.
— O., nepodařené napodobení. O. ústavy
francouzské. Pal. Radh. III. 188. Nemějme
o-ky jejich výmyslů za odblesky 'a oblesky
věčných pravd. Sš. L. předml.

Opleskati; oplesknouti, nul a skl, ut, utí;
opleštiti, il, ěn, ění, opleskávati, oplešťovati,
mit etwas Flachem schlagen. — co, koho
čím: rukama, Ros.; chalupu hlínou, umpatzen.
Jg. — se kým (s někým) = se okydnouti,
schlecht heirathen — vzíti muže n. ženu špat-
nou, nedbalou. D. Po tom léku otok opleskne
(oplaskne), fällt ab. Us.

Opleskovací, k opleskování se hodící.
O. stroj, Abklatschmaschine. Techn. O. kadlub.
1b.

Opleskovati, v kově otiskovati, abklat
sehen, clichiren. Techn. II. 250.

Oplesnivěti, ěl, ění. Chléb oplesnivěl,
schimmlig werden. Jg.

Oplesť, i, f., zastr., opletení, Flechtwerk,
n., Umflechtimg, f. St. skl. 2. 4.

Oplésti, oplísti, opletu, pletl, ten, ení;
oplétati, oplétávati. — Vůkol o., um-, über-
stricken, einzäunen. V. — co. V. — co čím:
trním statek, Reš., zahradu plotem. Ros. —
se okolo koho n. čeho — obíhati, obska-
kovati, sich ohne Zweck geschäftig machen.
Us. — Jg.

Oplešivěti, ěl, ění = oplechatěti, kahl
werden. D.

Opleštiti, vz Opleskati.

Opleť, i, f. Flechtwerk, n., Umŕlechtung,
f., Zaun, m., plot,. opletení. — O., dvorec
plotem ohrazený. Šlechtic ve své opleri vy-
rovná se knížeti. C.

Oplet, u, m. (nové), věnec opletený, der
Kranz. O. ze slámy, Strohkranz. Techn. —
O. (zastr.) = plot. Půh. olom. 1475.

Opleta, jm. polí u Majetína na Mor. Km. —
O., y, f., Verdriessliehkeit, Unannehmlichkeit.
Bude s tím míti o-tu. Us. u Olom. Sd. Vz
Opletáni.

Opletač, e, m., kdo opletá, der Umflechter.

Jg.

Opletačka, y, f., která oplétá, die Unv
flechterin. — O., opletání, Umstände, m. Aby
s tím žádné opletačky neměl. Us. Zlob. Dělati
komu o-ky. Us. Také u Přer. Kd. Nadělal
mu svým jednáním mnoho opletaček. Us. Hý.

Opletáni, n., konání oplétajícího, das Um-
flechten. Jg. — O., práce, pletky, opletky,
Umstände, m., Verdriesslichkeit, f., Zwist, m.
Má veliké opletaní. Us. Se svými sousedy
vždy nějaké o. měl (spor, vádu, mrzutosť).
Us. - Jg.

Opletaný; opletán, a, o, umflochten. —
čím: plotem, Rvač., osidly. Kom.