Předchozí (233)  Strana:234  Další (235) |
|
|||
234
|
|||
|
|||
nepravosti, V., své hříchy. Žal. Pořád spolu
něco tutlají (tajně dělají). Us. T. oheň. J. tr. Darmo bychom to tutlali. Sš. II. 23. Tutlati pletky, Ränke schmieden. Dch. T., kořen taj (v tajiti). Šf. — T. = doutnati. Oheň tutlá. Us. u Nové Kdyně. Rgl. Jiskra mdle tutlá. Nár. bibl. V. 34. Tutlavý = líný, faul, träge. Na Ostrav.
a Slov. Tč. Tutleky, dle Dolany, něm. Tutlek, ves
u Kostelce nad Orl. Tk. III. 37., 46. Ťuťmák, a, m., na Slov. = člověk lstivý,
heimtückischer Mensch; zdlouhavý (šuchač, šušmák). langsamer Mensch. Cf, Tuťmuť. Bern. Ťuťmati, na Slov. = zdlouha dělati (šuš-
mati, šuchati se), langsam arbeiten, gehen. Bern. Ťuťmo. Po ťuťmu = tiše, still. Šm., Rk.,
Puch. exc. Tuťmuť, ě, m. = člověk krotký, flegma-
tický, jenž ke všemu mlčí a nikdy se ne- ozve. Mor. Šd. Cf. Tuťa, Ťuťmák. 1. Tuto, akkusat. sing., f. zájmena: tato
(tento), diese. Na tuto stranu. Us. 2. Tuto, tutoť, adv. = zde, tu, hier, hier-
selbst. Tuto mne najdeš. Toť jest tuto a toť jest tamto. ZN. Cožkoli tuto mluvím, bohdá věrnú pravdu mluviem; Zustaň tuto. NB. Tč. 81., 407. -- T. = sem, hieher. Bern. — T. = teď, eben, jetzt. Har. 3. Tuto, a, m., řězenský biskup. Tk. I. 8.
Tutoň, vz Tytuň. Tutor, a, m., lat. = opatrovník.
Tutovič, e, m., osob. jm. Šd.
Tutr, u, m. = rozbité červené vejce. U Krum-
lova. Bur. — T., a, m. = tlustý, neúhledný člověk. Ib. Tutta, y, m. T. Jan. 1781. Vz Jg. H. l. 645.
Tutú. Na tutú, tutú, tutú (volá se na
slepice — tutěnky). Mor. Brt. Tutuli. Tutuli, tutuli, kto-že ma pritúli.
Sl. ps. 231. Tuturovati = vytrubovati. Na Slov. Dbš.
53. Tu ty, tu ty, na tie dudy, tu ty máš gaj-
doško, tu ty máš groš. Slov. ps. Tč. Tuvíkati = tuhýkati. — k čemu. Tuví-
kají k smrti kalúsi. Víd. list. Tůvora, y. m., osob. jm.
Ťuýk, ťuyk, hlas ťuhýkův. Us. Dlouhý.
Túz, a, m., na Slov. = eso touš, das Es;
2. drop, Trappe, m. Bern. Tuze (lokal od tuhý, cf. blahý — blaze,
drahý — draze. Bs. ), kompar. toužeji, touže, touš. T. = z tuha, pecně, tvrdě, trvale, fest, knapp, stark, genau. V. Vložte ty příklady t. v mysli vaše; on na svém úmyslu, smyslu tuze stojí; t. v hromadu ssaditi. V. T. truhlu zamknouti. Jrs. Abychom nižádného túže ani slaběji nezavázali a smlúvu tu snad v jiný rozum neuvedli. Arch. II. 34. Tuze o purkrecht ho napomínali. NB. Tč. 168. Velmi t. se potýkali. Bl. A já tobě neotevřu, ješče sobě túžej zavřu. Sš. Ps. 16. Po té odpovědi tak t. střelba šla; Minulým sne- šením t. se zastírali. Skl. I. 113., 267. Ruč- nice t. nabitá. Ros. Smlouvy t. stvrditi; pokoj (mír) t. držeti. Jel. T. na koni seděti. Biancof. Touže se spojili. Hlas. Uzel t. za- vázaný. Us. Město touž obklíčiti. Zlob. — |
T. — velmi, silně, příliš, stark, sehr, zu sehr,
heftig, derb, überaus. V ob. mluvě: tuze. Šb., Kts. Tuze u positivu rovná se často komparativu n. superlativu. Vz Superlativ. Proč stružinko v struze stojíš, snad se tuze sucha bojíš? Já se sucha nic nebojím, kde sem zrostla, tady stojím; Podvedl děvčátka t. hezké a to dcerušky myslivecké. Sš. Ps. 322., 523. (Tč. ). Tato kniha je tuze drahá (= příliš, velmi drahá). T. na někoho jíti. Ros. T. na někoho žalovati. Br., Čr. Těsto t. kyne. D. Velmi t. Har. II. 112. Tak se bláznu zdálo: Dnes tuze moc a zítra tuze málo; Je toho t. mnoho; Tuze se nekloň, ať se nepřeklopíš; Dnes t. kázáno, zítra ne- vázáno; Hodiny t. pospíchají. Dch. T. stra- katý. Seděl t. daleko. D. T. veliký, malý. Hrozí t., málo může. Prov. D. T. hleděti, V., volati. Kom. Na vysvědčeních ústavů ku vzdělání učitelův a škol obecných mají známku. Pilnosť: tuze veliká. Tuze má ovšem význam velmi ale obyč. s vedlejším ponětím přílišnosti, tedy: Pilnosť t. veliká = příliš veliká. Zde tedy lépe: velmi veliká. Tuzebník, a, m. = skalník, bělořit, pták,
der Steinschmätzer, das Weisskehlchen. Pdy. Tuzek, zka, m. = túz, 2.
Tuzemec, mce, m., der Eingeborene. Jg.,
Sš. Sk. 217. Tuzemsko, a, n., lépe: vlasť. Bs.
Tuzemský = domácí, inländisch. T. prů-
mysl koželužský. Šp. Četa ta nesestávala z t-ských vojáků; Národ ten za nejstarší t. lid odbýval. Sš. Sk. 121., 190. (Hý. ). Tu- a cizozemská vína, lépe: domácí a c. v. Tuzen, znu, m. = tucen, tucent. Vodn.
Tuzín, u, m. = tuzem. U Opav. Klš. Také
na Mor. Tč. Tuzla, y, f. = Solnohrad (tuz = sůl, so-
lina). Šf. Tuž, tu, tehdy. T. k svým dievkám při-
jide. Kat. 942. Túž = touže (tuhý). T. mysleć v strachu.
Kat. 2124. Tužák, u, m. = lis na sýr, die Käsepresse.
Mor. Brt. T. = dvě desky pohybující se na společné ose, mezi nimiž tvaroh se túží. Mor. Zkl. Tužanka, y, f., sclerochlea, druh trávy.
T. tvrdá, s. dura. Flora. 26. Tužba, y, f. = toužení, žádosť, die Sehn-
sucht. V. Tužbou po ní se zbláznil. Troj. Trápí nás t. po milé vlasti. Sych. Tužba v klamu mroucí. Us. Dch. Náramnosť, vrou- cnosť a pravdivosť tužby té; Tužbu onu v srdce mu vlévá; Ana vrchovala t. její po spáse lidské; Po dobru v nás rozmnož tužbu. Sš. II. 155., J. 167., L. 19., Hc. 56. (Hý. ). — T. = toužení, stýskání, nářek, die Wehklage. Lom., Gníd. Nemám žádné tužby proti němu. Mor. Tč. Túže = touže, vz Tuze.
Túžebenství, n., taedium. Ž. Gloss. 118. 28.
Tužebně, toužebně = žádostivě, sehn-
lich, heftig, sehr. T. žádati, V., BR. II. 598. b., hledati, prositi, Us., někoho čekati. Sych. T. patřil pořád na svou Anežku. Pal. II. 1. 214. Byv t. očekáván. Ib. III. 2. 314. — T. = žalostivě, kläglich. T. naříkati o ně- čem, na něco. Eus. |
||
|
|||
Předchozí (233)  Strana:234  Další (235) |