Předchozí (1010)  Strana:1011  Další (1012) |
|
|||
1011
|
|||
|
|||
Vymřelosť, i, f. Dáti někoho na v. (na
vymření), auf den Sterbeetat setzen. Us. Dch. Vz Výmor, Vymření. Vymřelý, ausgestorben. — komu. Každá
láska jest už suchá v tomto životě mi v-lém. Koll. I. 203. V. národ. Us. Vymření, n., das Aussterben, die Erlö-
schung. Po v. mužského pohlaví. Jest tam jako po v. Pk. Až do v. toho rodu. Šm. V tom klášteře jsou na v. Vz Vymřelosť. Ulice jsou prázdny jako po v. Us. Šd. V pří- padě v. jeho rodu po meči celý jeho ro- dinný majetek měl klášteru připadnouti. Ddk. IV. 204. Vymřený; -en, a, o. Býti na v-né; dáti
někoho na vymřenou, auf den Sterbeetat setzen. Vz Vymření, Vymřelosť. Dch. Vymřetí, n. V. rodu, lepe: vymření. Jg.
Vymřetý = vymřelý. Jde po izbách,
všetko v-to. Na Slov. Dbš. Pov. IV. 66. Vymřežkovati = mřežkami vyšívati. Us.
Šd. Vymřežovati = mřížemi opatřiti, ver-
gittern. — co: chodbu. Us. Vymrgati = vymrkati, auszwinkern. —
co. Máš-li mušku v očích, mrgej očima, až ju vymrgáš. Na Ostrav. Tč. Vymrholiti se, sich ausnieseln, sich aus-
siefern. Mrholí ze mhly, jak se vymrholí, bude všecko jako porošené. Us. Tč. Už se v-lo, bude zase pěkný čas. Us. Šd., Msk. Vymřihlad, a, m. To je celý v. Mt. S.
I. 96. Vymříti (u Opavy vymřeť), mru, mři, el,
ení; vymírati = vyprázněnu býti, ausster- ben; mřením se skončiti, aussterben, erlö- schen; zhubeněti, vor Hunger mager werden, ausgehungert werden. — abs. Město v-elo. Us. Ten rod vymřel. Všichni vymřeli (po- mřeli); oheň nechám v. D. — čím: hladem (vymříti a vymříti se). V. — kým. Tímto potomkem vymře už celý rod. Us. Tč. Jím co posledním mužským potomkem rod kní- žat českých vymřel; Děpoltúv rod vymřel teprve 1241. Boleslavem. Ddk. II. 179., IV. 115. (Tč. ). — čemu: plesu i hoři; Dávno jsem hoři vymřel. Us. Dch. — jak. Rodové saští byli jsou po meči vymřeli. Ddk. II. 392. — kdy. Rod Batorův v 17. století vymřel; Jeho rod počátkem 13. věku v-řel. Ddk. II. 220., 431., 432. (Tč. ). Vymrkati, vymrknouti, ausblinzeln. Vz
Vymrgati. — na koho. Vymrkl naň. — kde. Oheň v kamnech vymrkl = vyhasl. Us. — se. Puchm. Vymrniti, il, ěn, ění. — komu (metlou
ho trestati, mit Ruthen strafen). Rk. Výmrsk, u, m. = vymrsknutí, vyhození,
das Aus-. Aufschnellen; vymrskání, das Aus- peitschen. Zlob. V. dostati. Us. Dch. Vymrskání, n., die Aus, Durchpeitschung.
— V. půdy, země, die Aussaugung, Boden- müdigkeit. Šp. Vymrskaný; -án, a, o, aus-, durchge-
peitscht, abgeprügelt. — čím: metlou. — V. půda, země, erschöpft, ausgenützt. Vymrskati, vymrsknouti, skl, ut, utí;
vymrskávati, vymrštiti, il, ěn, ění; vymršťo- vati = vyšlehati, auspeitschen, ausstauben; vybiti, vyhoditi, ausschlagen, ausschmeissen, |
ausschnellen; vzhůru vyhazovati, in die Höhe
werfen, sprengen, aufschnellen. — koho n. komu = metlami n. bičem vyšlehati. V. — co: nohu. Hora vymršťuje oheň. D. V. před- loktí, armschnellen, kolena, knieschnellen. Čsk. Vymrštiti lišku. Vz Vymršťování. Mocně vymrskal kněží lakomú řka jim. Hus I. 300. V. pole (vysíliti). Us. — odkud: někoho z města, D., ze sedla (vyhoditi), Us., z dě- dictví. Šm. V. jezero z břehů. Nrd. Bed. 16. Pán Ježiš lichevníky z chrámu vymrskal; Vymr- skávaje z chrámu svatokupce. Hus I. 214., II. 259. (Tč. ). V. koho z cesty. Dch. Otěži
z rukou se mu vymrskly. Lpř. J. Děj. I. 20. — co (komu) čím: si oko větví. Pulk.
Sobě žílu náhlým skokem, D., sobě ruku. Šm. Vymrštila se mu žíla. Mor. Šd. V. ně- komu bičem. Us. Tč. Brzo-li mně ven ne- půjdeš, vymrskána prutem budeš. Sš. P. 14. Byl tam, co by kočce vymrskal (= krátce). U Příbramě. Šmk. — se. Zpruha se vymr- štila. Us. Ryba se vymršťuje z vody. Us. Ten se vymrskl (vyfintil). Us. Víčko u pou- zdra se vymrštilo. Us. Šp. — co, se kam. Vymrštil sa hore do povetria. Dbš. Sl. pov. III. 37. Na koňa se vymrštíš a hajda. Lipa
III. 55. Vymrštil sem ho za dvéře. Us. Tč. Vymršťují-li se ryby často nad vodu, bude déšť. Us. Tč. Vymrštil se přes plot. Kká. Td. 84. Vymrskán byl v témdni Prušák za hranice. Ib. 200. Had do výšky se vymrštil. Západka vymrští se do výšky. NA. IV. 120. Losos vymrští se přes mříž. NA. IV. 121. — kým. Vymrskl sebou vysoko. Us. —
kde. Vymrskal mu na dvoře, v kuchyni atd. Us. Mléko v té kávě bylo až příliš vy- mrskáno. U Rychn. Ntk. Vymršení, n., die Entkräftung, Aussau-
gung. V. pole. Us. Vymršený; -ěn, a, o, entkräftet, ausge-
sogen. V. pole častým sázením cukrovky. Vymršiti, il, en, ení, vymršovati = jako
mrchu vyhublým učiniti, zkaziti, wie ein Schindluder mager machen, entkräften, aus- saugen. — co čím: pole nehnojením, špatným hospodařením, častým pěstováním téhož dru- hu obilí atd. U Dobrušky a j. Vk. Vymrštění, n., das Hinauf-, Hinaus-
werfen. Vymrštěný; -en, a, o, hinaus-, hinaufge-
worfen, emporgeschnellt, herausgeschnellt. Má v-nou žílu. Us. Šd. V. jedle (= vyrostlá, aufgeschossen). Kom. — odkud: ze saní. Us. Dch. — kam: do výšky. Us. Dch. Vymrštilka, y, f., elaterium, die Schnell-
gurke, rostl. V. srdčitá, e. carthaginiense. Vz Rstp. 623. Vymrštitelný, aus-, aufschwingbar. Krok.
I. b. 76. V. jazyk. Vymrštiti, vz Vymrskati.
Vymrštivý = který vymršťuje, aufschwin-
gend. Vymršťování, n. V. lišky = vyhazování
jí na úzkých plachtách do výšky, das Fuchs- prellen. Šp. Vymrtviti, il, en, ení, vymrtvovati =
vyslabiti, aussaugen (im Felde). — co čím: S pole jetelem. Us. Dch. Vymru, vz Vymříti. |
||
|
|||
Předchozí (1010)  Strana:1011  Další (1012) |