242

Občlenozvěrové. Cf. Michozvěrové (3.
dod.).

Obďalečný = vzdálenější. Phľd. XII. 317.

Obďalič = trochu ďalej. V Priviazku.
Phľd. 1894. 308.

Obdarování = pergamenová listina s visu-
tými pečetmi, kterou vrchnosti potvrzovaly
svobodníkům, dvořákům a rychtářům osvobo-
zení od roboty a jiné oprávněnosti. Mtc. 1896.
226.

Obdélný = delší. Zpěv krátký a o. Bl.
Gr. 356. a'j.

Obdialič, vz předcház. Obďalič.

Obdiv. O. lahodí. Phľd. 1895. 204.

Obdivovati co: něčí trpělivost; Každý
bude o. tohoto muže; O. zelený kraj (krajinu).
Phľd. 1895. 77., 297., 398.

Obdloužný = drobet delší. Verš o. Bl.
Gr. 369.

Obdržeti. Chtiece milost boží o. Chč. m.
s. III. 6. Aby se podívali, které vojsko o-ží
(vítězství = zvítězí). Břez. Font. V. 533.

Obec m. obce z obb-tja. Gb. H. ml. I. 384. i
Res publica, pascua, quae obecz dicuntur. \
Eml. Urb. 433. O., Viehweide, obecné pastvi-
ště. Reg. IV. 170. Obec — kopec (obce ne-
přemůžeš). Slez. Nov. Př. 363.

Oběcati = nabízeti, Šf. (Mus. 1895. 297.).
Vz násl.

Oběcet = vynakládati. Moc na děti o.
Jevíčko. Slov. oběcat. Brt. D. II. 350.

Obecňa, ě, f., trať ve Frýdecku. Věst. op.
1893. 11.

Obecnice = obecní pozemek. O. k městu
příležející. XVI. stol. Čel. Pr. m. II. 1057.

Obecník, a, m. = publicanus. Ev. seit.
40. Luc. 19. 2. — O. = les ve Frýdecku.
Věst. op. 1893. 11.

Obecnoprávní. O. doktrína. Ott. VIL 841.

Obecunka, y, f. O. šalenému radosc.
Šariš. Phľd. 1895. 377.

Oběd. Po obědích. Arch. XIII. 256., 434.

Obědinky. Vz Kapalinky (3. dod.).

Obedný (obědný). O. společnost (při obědě
jsoucí). Phľd. 1893. 687.

Obejda. Chodí jako o. (nečinně). Nov. Př.
547.

Obejíti. S modlami se obcházel. Chč. m.
s. III. 61. Cf. Objíti.

Obemšelý, bemoost. O. skála. Słow. Lit.
Ven. 17.

Oběnec, nce, m. = hermafrodit. Ztk. 18.
(3. vyd.).

Obepsati co čím. Vck. Val. I. 100.

Ober, obra, m., vz Obr (3. dod.).

Oberačka, y, f., rostl. vz Divizna (3. dod.).

Oberačky, f. = paběrkovaní. Phľd. 1895.
79.

Oberky (oběrky) = paběrky. Phľd. 1895.
79.

Oběsiti. Musel se dakdo o., keď tak duje.
Slez. Nov. Př. 505.

Oběšení. lira na ob. Vz Duf. .71.

Oběť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 38.
O o. cf. Zbrt, Pov. 162. O pův. cf. Dob. Dur.
316., 332.

Obeťažeť sa = ochuravěti zdvíháním ně-
čeho těžkého. Phľd. 1896. 250.

Obětěti. Věrou Abel obětěl. Bl. Gr. 197.

Obětisko v Čch. Leš. kov. 13. (vz dod.)

není = oběť, nýbrž obětnice. Cf. -isko v dod.
Místo celé zní: Věž ta vzpíná pod oblohu
nový chrám, kde v o-sku dýmavém se slouží
bohu našich časů, bohu zisku.

Obětiště. Cf. Zbrt. Pov. 32., 102.

Obezčestiti co. Že Mazepa uniesol a
o-stil jej dceru. Phľd. 1894. 537.

Obezdění = hradby. Cel. Pr. m. I. 771.

Obezříti koho. Ježíš obezřev (circum-
spexit) je hněvivě zamútil se. Ev. seit. 13.
Luc. 6. 10. (Muč,).

Obhadzovaný. O. steh (smykovaný). Vck.
Val. I. (u vzorku za str. 40.).

Obhloubiti co: pramen. Mtc. XVIII. 229.

Obhradí, n. O. hradu Ostravy. Pras. Těš.
86.

Obhradit = vypraviti, poříditi. Debe mně
to tam někdo o-dil. Zábř. Brt. I). II. 350.

Obcházka (obcházanice), y, f. = zbytek
nádivky jelitové; na Jicku jí říkají nevlezlo,
gt. -a, t. j. co nevlezlo do jelit. Brt. D. II.
479.

Obchod. O. europsky. Vz Ott. VIII. 917. —
O. = porticus, síň, Ev. vid. 73. J. 10. 23. —
O. (záp. Mor), ochod (han.) = kravské při-
rození. Brt. D. II. 350.

Obchodničiti s čím: s kožkami. Phľd.
1893. 67.

Obchodníčka, y, f. O. při svatbě = umy-
vačka, zváčka, kuchařka, které peřin nevy-
dávají, dokud si jich ženich nevyplatí. Vz
Phľd. 1895. 593.

Obchodovati po souši. Mtc. 1895. 30.

Obida. Položen jest tuto v obidu a na
vzkříšení. Ev. seit. 8. Luc. 2. 4.

Obídení = obejití. O. zákonitej vrchnosti.
Phľd. XII. 395.

Obidová, é, f., hora ve Frýdecku. Vést,
op. 1893. 11.

Obilí. Prečo má obilie krátke klasy ? Slov.
Vz NZ. III. 30. Pověry o něm vz v Zbrt.
Pov. 162.

Obilice, zdrobnělé obilí = obilíčko. Hus.
Slova toho neschvaluje Bl. Gr. 178. pravě:
O. je jakoby řekl: troška nějaká obilí, ne-
mnoho.

Obinouti m. obvinouti. Ote. 61. b. Všeho
toho obina se jediné tu pravdu povieda.
Chč, S. 182.

Obir, vz Obr (3. dod.).

Obírač, e, m. Räuber, m. 1174. Věst. op.
1893. 48.

Obirv, u, m., funiculum. Ž. glos. 104. 11.

Obižně hodovati. Krist. 67. a.

Objeda, y, m. = kdo mnoho jí. Han. Brt.
D. II. 350.

Objedí. Nadělal (Antikrist) z ní (viery) o.
ďábelských; A my jako o. jeho co dieine
k tomu. Chč. S. 216., 250.

Objedza (objeza), y, f. = lahůdka, Val.
Brt. D. II. 479.

Objektivace, e, f., z lat. Tak prý je před-
stava o teple o. změněné temperatury po-
vrchu těla. Krejč. Psych. 38.

Objevný. O. výprava = která má něco
objeviti. Krok. 1894. 329.

Obklad (oklad), u, m. = loukotě v kolo
spojené. Brt, D. II. 443.

Obklaziti = ohraditi, circumdare. Kázal