Předchozí (707)  Strana:708  Další (709) |
|
|||
708
|
|||
|
|||
Krákorina, y, f. = žvást. Slov. Tie k-ny
nechcem ďalej poslúchať, Chlpk. Dram. I. 19. Krákořit' = krákorati. — K. = zpívati,
prozpěvovati si. Slov. Keď počína dievča na poli k., môžeš mu, mamička, periny ho- tovit. Sl. spv. VI. 203. — K. = žvástati. Ssk. Krákorka. Vz Šuta. U N. Kdyně, Psčk.,
u Domažl. Jrsk. Krakoš, e, m. = světlice, carthamus offic,
der Saflor, rostl. Mllr. 29. Krákotiti = krákati, krächzen. Dch.
Krakov od Kraka. Šf. Strž. II. 371. K ,
Krakow, sam. u Semil; ves u Rakovníka PI.., Šf. Strž. II. 439., Blk. Kfsk. 935. Křakov, a, m., ves v Plzeňskau. Blk.
Kfsk 330. Krakovák, vz Krakoviak.
Krakovan, a, m., der Krakauer. Šm.
Krakovanka, y, f., die Krakauerin. Šm.
Krakovaný, dle Dolany, Krakowan, ves
u Vltavotýna, Sdl. Hr. I. 39. Krakovati. Koll. St. 47.
Krákovatý oprav v: křákovatý.
Krakovčice, dle Budějovice, ves u Vl-
tavotýna. Blk. Ktsk. 58 , Sdl Hr. III. 197. Krakovec, Krakowetz, ves u Náměště;
Krokersdorf, ves u Šternberka na Mor. — Tk. IV. 110., 378., Tk. Žk. 64., Blk. Kfsk. 856., Let. 19 — K = český národní tanec — K. v pile, die Schere. Sl. les. Krakovenec, nee, m. Hra na Zlinsku.
Brt. Krakoviak též = krátká píseň, kterou
pěje pár tanec počínající; do té písně vpad- nou páry ostatní a tancují za párem prv- ním. Způsob té písně přešel též ve formu básně lyrické, krátké dvoj- Nebo čtyřřád- kové, ve které jedna sloha celou myšlénku v sobě zavírá chodem snadno plynným. K-ky u nás psali Hanka, Langer, Fr. Doucha. Krakauer Strophe. Dch. Cf. Vor. P. 116. Krakovský, Krakauer. Vz Krakov. —
K., ého, m., os. jm. 1580. K. Bernh., Gabr. Pal. Rdh. I. 112. Vz Kolovrat. Krakštajn, u, m. Každá věž má svrchu
okolo sebe okolek na k-ních. Malý výb. 104. Cf. Krákorec. Krakulec, lce, m. == krahulec. Slov.
Koll. Zp. 1. 40. Král. O původu cf. List, filol. 1876. 157.,
188., 1877. 243., Mkl. Etym. 131. Krále, nom. pl. ve hře v karty. Mkl. W. 339., Bž. 87. Důstojnost, práva, povinnosti králův. Vz Zř. zem. Jir. 454.— 456, 692. K. obětní u Řím. Vlšk. 336. K. nebeský; Já jsem k. nad králi. Výb. II. 27., I. 145. Králové lid- ští. BO. Králi arabští. Bj. Tam je k. nad časom; Brat môj je k. nad ohnom. Ht. Sl. ml. 211. K. tvorstva, der Schöptungskönig. Posp. K. náš jest Kristus. Št. Kn. š. 5. Kde králové sejí (velicí duchové literarně pra- cují), tam poklasných čeká práce veliká. Bdl. v Obzoru 1887. 255. Žebrak právě tak nerad se loučí se svou chudobou, jako k. se svou slávou. Bž. exc. A všem nadsta- vený vždy ranám, jako sosna veterná, kráľa život bývá. Sokl. 4. Anjelský králu. Mst. 239. O tomto vok. vz v List. fil. 1880. 115. A co ten král za královnu dostal, jakoby |
ju vymaloval, vypsal. Sš. P. 757. Kto ne-
ctí krále, ten nectí i králové, jeho choti. Hus I. 120. Vlastní rozum k. v hlavě. Pk. — K. Den tří králův. Vz Králové v S. N. Na tři krále zima stále. Slez. Šd. Dvanáct dní od božího narození do tří králů pozo- ruje se počasí. Jaké počasí kterého dne, takové bude celý měsíc příštího roku. Ja- sno-li na př. na boží narození, jasno bude celý příští leden atd. Zlínsky. Brt. O ko- ledě v den tří králů vz Km. 1887. 624., Brt. D. 276.— K. v kurtech. Podívejme se do knih tří králů (zahrajme si v karty). Šml. K. v šachách také králík. — K = čmýra žen. Má kráľov. Slov. Rr. Sb. — K. — kat. Bdl. — K. = kdo o letnicích krávy druhý na pastvu přižene. Vz Vyžer- pole. Mor. Brt. Dt. 229. O Letnicích volí si odrůstající chasa na Mor. ze sebe krále, s nímž po dědinách vajec sbírat chodí. Sd. Dle Rjšk. vodí na bílém koni bíle oděného jinocha, jejž za krále (Svatopluka) vydávají (jak ze zajetí osvobozen byv se vrací) a prosí za dary pro něho. Cf. Brt. Dt. 306.-307. — K. zvírat. Orel, k. vzduchu. Vrch. Po-
věry o králích zvírat vz v Mus. 1854. 543. — K. Jedenašedesátá hlávka v obchodu se
zelím nádavkem. (Počítají dvakrát po 30 a potom krále). Ťalský. — K , os. jm. 1516. — K. Ant., dr., 1754. Jg. H. 1. 2. vd. 584.,
Jir. Ruk. I. 404. — K. Jos., kněz, naroz. 1789. Vz ib., Šb. D. ř. 2. vd. 261. - K. Jos., dr. a prof. čes. univers. a spisov., nar. 1853. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 181., Bačk. Př. 147 , 170., 171. — K. Jos., řídící učitel a spis. v Praze. Vž Tf. H. 1. 3. vd. 200., Bačk. Př. 155. — K. Jos. Mirovit, farář v Brannné, 1789.- 1841. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 112. O ji- ných K. vz Blk. Kfsk. 1343., S. N., Sdl. Hr. II. 222., V. 362. — K., sam. u Ml. Vo- žice; také Královes, ves u Berouna. Králař, e, m., der Silberbrennknecht
(v huti). Šm. Kralčík, a, m. = králevic. Slov. Dbš.
Úv 55. Králena, y, f. = královna. Uhorská k.
Sl. let. I. 12. Králenka, y, f. Vz Králka (dod.).
Králenný = králevnin, královnin, der
Königin gehörig. Slov. Na to vyniesli obe koruny, královskú i kralennú. Sl. let. I. 22. a j. Králenský. Rusadelnou slavnosť s k-skou
spojovali. Sš. P. 760. Králevá, vz Bž. 12.
Králevinka, y, f. = mladá královna
včelí, unbefruchtete Bienenkönigin Lš. Vz Královinka. Králevna, y, f. = královna.
Králevnin, a, o = královnin. K-na mar-
nosť. Pl. I. 198. Králevský = královský. Bž. 17.
Králevství, n. = království. ZN., Výb.
II. 14 , Hus 1. 111. Králevstvo, a, n. = královstvo. BO.,
Alx. V. v. 1033. (HP. 25.), Výb. II. 15. Králevý = králový. K-vé dóstojenstvo.
Hus II. 79. Kralice (od Krále. Pal. Rdh. I. 134.),
Kralitz, městečko u Prostějova (Ukaž. 49.); |
||
|
|||
Předchozí (707)  Strana:708  Další (709) |