967

Majoran, u, m., majorana, y, f., voně-
kras, origanum majorana, bylina. Vz Kk.
177., (Čl. 81. V obec. mluvě: mariánka, mar-
jánka, na Mor. mariánek, nku, m. Jg. Der
Majoran.

Majoranový, Majoran-. M. květ. Čern.

Majorat, u, m., z lat., stařinství, právo
nejstaršího v rodině; též statek, jenž při-
padá nejstaršímu v rodině. Rk.

Majordom-us, a, m., Hausmaier, Hof-
maier, správce domu, za Merovingů titul
prvního dvorního a státního úředníka. S. N.

Majorenní, z lat., fr., zletilý, volljährig.
Rk.

Majorennita, y, f., z lat., zletilosť, Voll-
jährigkeit. Rk.

Majorita, y, f., z lat., většina, zvl. vět-
šina hlasův, Majorität. Rk.

Majorka, y, f., die Majorin. Us.

Majorová, é, f., des Majors Frau.

Majorství, n., die Majorsstelle.

Májovec, vce, m., májový trank, lomi-
kámen, saxifraga granulata. Linn.

Májoví, n., máje, Maien. V. Májovím
ozdobiti. Us.

Májoviny, pl., f., das Maifest. Rk.

Májovitý, pln májoví, laubästig. Th.

Májový, Mai-. V. M. měsíc, světlosť, den,
léčení, máslo, moucha (májka), květ (kon-
valinka), hřib, nápoj (mařínkový; mařínka,
asperula odorata, Waldmeister. S. N. ). Jg.
Májová voda vypije víno (májový déšť škodí
vinicím). Č. M. slavnosť, pouť, Maifest, oko
(narcis). Us.

Majstr, a, m., z lat., bohoslovec, mladý
duchovní, který není ještě knězem. Us. Mei-
ster. D.

Majuskule, í, pl., f., písmo větší t. jako
samé začáteční, písmo nápisové. Rk. Vz S. N.,
KP. I. 306.

Mák, u (na Mor. mak), máček, čku, m.
Hledíce k ostatním jednoslabičným: brak,
drak, mrak, rak, prak, sak, tlak, znak, vlak
atd. pišme: mak. Jediné žák z řec. diak(on)
stažené má á. Pk. Než píšeme všeobecně
mák. Papaver, Mohn. M. vlčí, panenka či
ohníček, papaver rhoeas, Klatschmohn, rothe
Kornblume; m. snodárný či opojný či za-
hradní, p. somniferum, Gartenmohn, Kk. 211.,
Čl. 19., 21.; rolní, p. argemone; pochybný,
p. dubium. FB. 72. M. rolní (růžkovatý),
vlčí n. planý (polní, ohníček, na Slov. m.
slepý, na Mor. pleskanec), nahý, maloplodý,
koriandrový, drobnolistý, zvrhlý, malokvětý,
tupolistý, hlazený, vlasatý, štetinatý, hrozný,
ježatý, velkokvětý, mnohovlasý, štětonosný,
tenkolistý, snodárný (zahradní, neb jen zhola
mák). Jg. Vz S. N. Buchty, koláče s má-
kem. Jest tam lidí jako máku (mnoho). Jg.
Ani za mák. Vz Nic. Č. Ani za mák ne-
dostal. Us. Nebojím se ho ani za mák. Ani
za mák udatnosti nemá. Nedal mi, co by
jen za m. bylo. Neumí ani za m. Vz Hloupý.
Lb. Jeho nohy ani za mák ušpiněny nebyly.
K. Poh. 585. Jako mák = málo, wenig. Ani
jako mák. Na Slov. Není na tom pravdy
ani za mák. Jg. Kdo chce m. míti, musí plíti.
Šp., Lb. Vz Pracovitosť. Kopa máku! Vz
Výkřik. Č. Spali (mlčeli), jakoby mezi nimi
máku nasel (tvrdě. Vz Spaní). Č. Netřeba

komu máku sekať, je dosti drobný. Sk. Pře-
bírání máčku. Kümmelspalterei. Dch. — Také
jiné rostliny nazývají se mákem: 1. mák
polský (růžička), anemone silvestris, V.; 2.
mák slepý, adonis miniata; 3. m. vojanský
(jablko panenské), datura stramonium; 4. m.
pěnitý (slinící), papaver spumeum, Löwen-
maul. L.

Mak, u, m., máknutí, das Greifen. Us.

Makabejští, vz S. N.

Makadamování, n., druh stavění silnic.
Vz S. N., KP. I. 230.

Makadlo, a, n., tykadlo, Fühlhorn. Ma-
kadlo dlouhé, tenké, klíštkovité. Jhl.

Makal, a, m., der Taster; Herzwurm. Rk.

Makama, y, f., sepsání, nejvíce žertovná,
v rýmované prose. S. N. Příklad vz ve Svě-
tozoru 1875. č. 41., 48.

Makání, n. Makáním hledáme, čeho ne-
spatřujeme. Kom. Das Greifen, Tasten.

Makár, a, m., culicoides, hmyz. Krok.

1. Makaron, makar, u, m., makarona,
y, f., makarony, pl., z vlas. maccarone —
nudle, národni jídlo vlaské, die Makarone,
Makrone. — 2. Makaron, u, makaronis-
m-us, u, m. = užívání slov z jiného jazyka.
L. Makaronské básně, které jsou složeny ze
slov rozličných jazyků směšně promíchaných.
Vz S. N.

Makaronový, vz Makaron. Makaronen-.

Makas, u, m., šťáva z cukrové třtiny.
Zuckersaft. Techn.

Makatelnosť, i, f., Greifbarkeit. Us.:

Makatelný, greifbar, tastbar. Ráj.

Makati; máknouti, knul a kl, ut, utí;
makávati, hmatati, šmatati, greifen, fühlen,
tasten, tappen, grabbeln. Jg. — co. Makáme
jako slepí stěnu. Br. M. puls. Us. — co
čím: rukama. Kom. Může se ta lež rukama
m. D., V.; Kat. 2102. — na co. Rk. — po
čem: po stěně — čeho čím. Maká dru-
hých ožehem. Č. — se čeho. Jako slepý
stěn se maká. Proch. — Makal vedlé, kol
hodin, nad postelí, pod postelí, za kamny,
aby něco našel.

Makati = máčeti, máchati. — co kde.
Když šaty mákala u rybníčka. Er. P. 158.
— co komu. Proč bych já tam skákala, su-
kničku si mákala (jiné čtení: máchala). Er.
P. 63. — koho = vybiti mu. Já tě máknu
(udeřím).

Makavě, greifend, tastbar, handgreiflich.
M. něco viděti. Br.

Makavosť, y, f., die Empfindbarkeit;
Greifbarkeit, Handgreiflichkeit. Plk.

Makavý, kdo maká, Greif-. Jg. — M.
greifbar, fühlbar, handgreiflich. Hustá a jako
makavá tma. Br., V. M. lež., Br., klam
(zřejmý), Apol., důvod. Kom. V makavém
nebezpečenství zůstávati budou. Sl. 177. Jest
to věc m-vá a na povrchu ležící, že....
Skl. 583.

Makedonie, e, f. Vz Macedonie. — Make-
doňan, a, m., (pl. -né). — Makedonský.

Máknouti, vz Makati.

Makonín, a, m., jm. lesa u Ber. Dch.

Makoníní, n., makoviště, Mohnfeld. Us.
Ber. Dch.

Makotina, y, f., pole, kde bylo zelí, zem-
čata, řípa, konopě, turkyně -opak: strniště. Mřk.