Předchozí (55)  Strana:56  Další (57) |
|
|||
56
|
|||
|
|||
(u Čechů dříve i: řecký, dolejší). S. N. —
Bělehradský. Us. — Bělehraďan a, m. Bělený, -en, a, ο = Bílý. Na Slov.
Bělestvúcí, bělostvúcí. B. říza. L. S.
Běleti, ím, 3. pl. běleji, el, ení = počínám
bílým býti, weiss werden. V. — Den Bělel = svítalo. Us. — se. = bílým býti. — se
čím. Vlas starostí se mi bělí. Jg. B. se oděvem. Č. Sněhem se bělá (louka). Er. Ρ. 196. — Jel., L. — se od čeho: Vrch oD sněhu se bělí. Jg. — se kde, kdy. Sníh v dolině, na polích se běli. Onen vrch přes celý rok (po celý rok) od sněhu se bělí. Jg. Belgové, žili v severní Gallii. — Belgický-.
— Belgie, e, f., severně od Francie.
Belhač, e, m. DeR Hinker.
Belhati, na Mor. = kulhati. Belhavý = chromý, kulhavý, St., hinkenD. Bělice, e, bělička, y, f., ryba, úkleje, úklejka, plodice, Weissfisch. B. zamodralá,
jezerní. D. Běličky vody zajíčky, jahůdky lesa lahůdky. — B. = bělavé hrušky. — B. = Blässhuhn. V. — B. v botanice, vrba bílá, Pottweide. — B. = bílá země. — B. = bě- lidlo, die Bleiche. D. — B., druh třešní, ranná, zeitige Weisskirsche. Us. Bělič, e, m. B. plátna. Bleicher. — B.,
valchář. Plk. — B., štětka. Us. na Mor. Běličí. V. — B. štětka. Us. Tünchpinsel.
Bělíčký = bílý. — Běličky, f., pl., bě-
lidlo. — Vz Bělice. Bělidlo, a, n., die Bleiche. B. rychlé. Sp.
B. na plátno, na vosk. 1). Dáti přízi do bě- lidla. Us. Utekla čertu z bělidla (o černé, špinavé ženské). Vz Tělo. C, Lb. — 2. B., čím se co bílí. Bleichmittel. Mýti se bělidlem. Ben. V. — 3. Bílé líčidlo. Schminke. Belík, u, m., vz Kbel. — Bělík, a, m.,
pták, Weissarsch. Bělina, y, f., mastná, bílá zem. Us.
Bělisko, a, n. = bělidlo. Koll.
Běliti, ím, 3. pl. běli, běle (íc), il, en, ení;
bělivati, weissen. Obyčejně: bíliti, vz toto. — co : zuby, Ras., dřevo = kůru osekati;
kovy = přepouštěním bilé činiti. Vys. — co kde. Vosk na slunci. Jg. Bělitký, běloučký. B. nožica, Rkk.
Bělizna, y, f., bilá kožešina. Klat. — 2.
Bilá země. Novot, — 3. Bilé prádlo. D. — B., rostlina, pella. Jg. Bělkový, Eierweiss. — B. mok (v oku).
Krok. Bellerof-on, gt. -onta, m., syn Glauka,
krále korinthského, usmrtil potvoru Chi- maeru. Vj. Bellon-a, y, f., řím. bohyně války.
Bellovakové, národ v belgické Gallii.
Bělmo, a, m. B. na dřevě = blána, běl,
Splint. — B. v oku, das Weisse im Auge. Zřítelnice oka v bělmu sedící. Kom. — B. na oku (bilá n. šerá blanka, ciňk na oku), Staar. Oko bělmem se potahuje. Jg. Míti b. na oku. Us. B. šlo s očí. Br. B. s oka sříznouti, vzíti, sníti. D. Voda proti bělmu. Čern. B. s očí sloupiti. Lk. — B. někomu dělati = na- lhati, slibovati, šiditi, Vorspiegeln. Jg., Lb. B. na oko (předstírání, těšínská jablka). Jg. Maji bělmo pýchy. Boč. Dělá jim b. na oko. Ď. I to bělmo rád by mu z oka vzal. |
(Vz Kleveta). Č. Spadlo mu b. s oči = ko-
nečně přece poznává, vytržen jest z bludu. Bělmový. B. koření. Star-.
Bělný = bílý, Hus. Vezmi 3 míry mouky
bělné; Ať jsou z mouky bělné koláčové ne- kvašení. Br. — 2. Snadný k bílení. B. plátno, Us., leicht zu bleichen. Bělo. Něco na bělo barviti. Us. Na bělo
někomu něco říci (zum Scheine sagen). Sm. Běloba, y, f. (bílá barva krycí), Weiss-
bleierz, obsahuje kyselinu uhličitou a ky- sličník olovnatý. Vz Těživec. Bř. B. kremžská (kremežská. Nz.), zinková, barytová, S. N., anglická n. břidličnatá, benátská, cínová, čistá, hamburská, holandská, janovská, k ná- těru spodnimu, lupková, olejná, perlová, pražská, tyrolská, půdová, vizmutová, v oleji utřená, zinková. Kh. Bělobárna, y, f. Bleiweissfabrik.
Bělobna, y, f., továrna na bělobu.
Bělohlávek, vka, m., pták. Weisskopf
(orel). Bělo-hlavý, D.; -houbek, bka, m., Weiss-
maul; -hrdlý. Bělohrad, vz Bělehrad.
Běloch, a, m., bílý člověk. Ostatně vz
Bělouš. Bělo-květý, Rostl.; -lící, -nohý, Jg.; -no-
ska, pták; -oký, V.; -ramenný; -rouchý; -řit, i, -řitka, y, f., řit, a, m., pták (na Slov. jiřice); -ruký. Jg. Bělosť, i, f. Sněžná b. Die Weisse. Nt.
B. sněhová, Troj., b. nehtů, V., dřeva pod kůrou (blána), Splint, V., b. v oku (bělmo). Bělostkvoucí, bíle se stkvějící. Br., Kom.
Bělostkvělý. Ch. — Bělota, y, f., bě-
lost'. St. skl. Bělotok, u, m., bílý tok, neduh. D. Mutter -
fluss. Běloučký, bělounký = bílý. B. ruce mi-
lují cizí namáháni. Km. Bělouš, e, m. (kůň), Schimmel. Někteří
chtějí raději: bron (Šb.), brun n. brůna. Ale slovo „brůna" nenalézáme v tomto významu jen v : Sv. Martin přijel na brůně (napadl sníh). Že však tohoto slova dříve více užívali, viděti z toho, že máme vlastni jméno Bruna. — A Bron máme jen v Mat. verb. Tedy
může zajisté i bělouš státi. Šm. (Š. a Ž.) O „Bron" vz Bron. Bělovačka, y, f., vz Vino.
Bělovlasý, weisshaarig.
Bělozubý, D., weisszähnig.
Bělpuch, u, m., bielpuch (zastaralé) =
pergamen. Das Pergamen. Snad ze střněm. buoch-vël, ags. boc-fel. Mz. 110. Daj Čechóm bělpucha a černidla do vóle. Dal. Bělúcí, běloučký, bílý. Kat. 1096., 2329.
Bel-us, a, m., řeka ve Foenicii; 2. modla
indická; 3. král a praotec několika národův východních. Belvedér, u, m., z it. belvedere = pěkný
rozhled. V Praze: Letná, Leteň, S. N., nyní: Sady korunního prince Rudolfa. Bělý = bílý.
Belzebub, a, m., z hebr., bůh Filistinských.
Benátky, tek, pl., f. Vz Čechy (stran
skloňování). V Benátkách. Ros. Venedig.- Benátky, vystouplá voda na způsob jezera. — B., dům nevěstek. — B., mě. v Čech.,
|
||
|
|||
Předchozí (55)  Strana:56  Další (57) |