Předchozí (233)  Strana:234  Další (235) |
|
|||
234
|
|||
|
|||
Framforec, rce, m. = strapec. Slov. Ssk.
Fráňa, dle Bača, os. jm. Arch. V. 529., Pal.
Rdh. I. 120., Tk. II. 534, V. 239. — Fraňa baňa čapka prodávala jabka, nemohla ich prodať, mosela ich rozdať (říkadlo na Mor.). Km. 1886. 594. Francie. S. N. III., X.
Francko, a, m., Franken, das Franken-
land. Franckovice, dle Budějovice, Franzko-
witz, ves u Holešova na Mor. Francký, fränkisch. Šm. F. říše, vína,
právo. Vz S. N. Franci Vojt. 1819. Jg. II. 1. 2. vyd. 554.
Francliny, Franzlina, ves u Chrudimě.
Francouska, Franzauska, sam. u Staré
Libně. Francouz. Vz Tk. 605. F. zpívá, když
má hlad. U Litomyš. Dř. — F-ze — nemoc. Aby je f-ze snědly. Bavor. Posti. 33., 172. Francouzovati, französeln. Šm.
Francouzský. F. dřevo = boží, svaté
dřevo, guajacum, das Quajakholz. Mllr. 52. F. způsob strouhání pryskyřice, französische Harzungsmethode. Sl. les. Kteříž u nás na f-skou (Nemoc) stoní. Ler. Francouzština, y, f., lépe: frančtina,
franština. Prk. v Pdg. Francovka, y, f. F. vinná = kořalka,
der Franzbranntwein. Rk. Francúhy, pl., m. = fracle. Slov. Bern.
Francina. Franština jako: čeština, pol-
ština, ruština, bulharština, srbština (Bačk. Výzk. 72.), ale i frančina, poněvadž se št střídá s č. Vz Šť., Prk. Přisp. 28. Franěk, ňka, m. Bart., D. ol. I. 492.
a j., Tk. II. 276., V. 90.— 92. — F, důstoj- ník, 1829. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 554. — F. Václ, učitel. Tf. H. 1. 3. vd. 199. — Sdl. Hr. 1. 146. Franforec, rce, m. = kus, cár. Slov.
Roztrhali ju na í. Dbš. Sl. pov. I. 11. A z milej strigy ani f. nezostaly. Er. Sl. čít. 67. Frank Aug. 1722. Vz Jg. H. 1. 2. vyd.
554., Jir. Ruk. I. 197. Frankl L. A., dr. 1845. Jg. H. 1. 2. vd.
554. Franklinit, u, m., nerost. Vz Bř. N.
198., Šfk. Poč. 343. Franklinův. F-nova deska. Vz KP. II.
200., S. N. Frankolin, a, m. F. holokrký, francoli-
nus nudicollis. Holub I. 483. Frankovaný, frankirt. F. list. Vz Fran-
kovati. Frankreich, u, m. — Francouzsko. Má
se jako pán Bůh ve F-chu (dobře). Us. Msk. Frankštat, a, m., ves u Šumberka na
Mor. — F. = Frejnštat. S. N. Fraňo, a, m. = František. Slov. Loos.
Franová, é, f., místní jm. na Slov.
Franština, vz Frančina. Franta. V nouzi je staré panně i Franta dobrý a namlouvá si ho, jen aby řemeslo nestálo. Us. — F. = chytrák. Bdl., Mtc. 1880. 107. - F., mlýn u Zbraslavě. - F. Václ, mistr učení praž. 1567. Jg. H. 1. 2. vyd. 554., Jir. Ruk. I. 197. — F. Václ., mistr. 1575. Vz ib. — F., vz Šumavský. — |
F. Ondř., řed. gymn. v Rychn., spis., nar.
1829. Tf. H. 1. 3. vd. 181. Frantáéek, cka, m. = Frantík.
Frantál, u, m., Frauenthal, ves u Něm.
Brodu. Frantík, a, m. = František.
Frantina, y, f. = Francka. V Kunv.
Msk. František, Frantík. Vz S. N. Franc,
Franc reberanc, nabil kule do pistule, šel do lesa: pác! — Franc, Franc nesl plný ranc, nemohl ho unýst, musil trochu ujíst. Frantíku, Frantíku, dobrá kaša na mlíku,
ešče lepší na smetaně, ale se ti nedostane. — Franci Ďóra dřel kocóra na trávníčku při měsíčku, Francka mu tam drží svíčku. — Franta ras hrál na bas staré krávě pod ocas, stará kráva byla ráda, že dostala kamaráda. — Franta, Franta bumbrlíček, honil kočky přes rybníček, a jedna mu na střechu, hodil po ní varechú, a jedna mu na hrušku, hodil po ní haluškú (šiškou, knedlíkem). — Franta sedí na lavici, tluče šváby rukavicí, Pepík při tom pohvizďuje, Karel na něj pokřikuje: Chytni, Franto, chytni švába, natáhni ho jak krocana, až to Honza uhlídá, von se na něj podívá. (Říkadla dětská na Mor.). Brt. v Kra. 1886. 592., 594. Franc, Franc ztratil ranc, chodil po vsi, ztratil fousy. V Čech. Réž nejlépe seti mezi Františkoma (Serafským a Bor- giou 4.—10. října). Zlínsky. Brt. — F., sam. u Sedlce. — F. Karel, arcikníže. Jg. H. 1. 2. vyd. 555. Františkán nejmenovaný v 16. stol. Jir.
Ruk. I. 198. Františkov, a, m., Franzdorf, ves u Hro-
tovic. Františkový. F. Údolí, Franzensthal, huť
u Zbirova. Františkův. F-škova Huť, ves u Sušice.
Čechy I. 112. F. most v Praze. Vz KP. I. 254. F. universita, museum, lázně, průplav. Vz S. N. Františky, dle Dolany, Franzensdorf, ves
u Richmburka. Frantov, a, m., spustlá samota u Račic
ve Hradecku. Je tu jako na F-vě = nikde nic. Us. u Kr. Hrad. Kšť. Frantova práva, zábavné čtení v 16. stol.
Jir. Ruk. I. 199. Frantovsky, po f-sku = vesele. Dni po
f. tráviti. Sdl. Hrd. III. 19. Frantovský, vz Franta. F. příběhy. Vz
Sdl. Hr. III. 19.-20. Frantův Mlýn, Frantamühle, mlýn u Ma-
netína. Frase, propověď. Jg. Cf. Vydali se na
sbírání českých propovědí. Sych. — F. = úryvek, částka hudební myšlénky, asi jako v řeči začatá a nedokončená věta. Zv. Př. kn. II. 23. Fraseologie. Listy filol. V. 66.
Frasista, y, m., pl. -sté = tlachal, žva-
nil, Phrasist. Frasovati se, sich kränken, betrüben.
Slez. a mor. — oč. Ľs!i se ma milenka o mne frasuje; Něfrasuj se o ně. Sš. P. 201., 351. — Brt. S. 146. — nad čím. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (233)  Strana:234  Další (235) |