273

Beránky, Stručina, Smrž (3. dod.), Slúnečko,
Tanečnice (3. dod.).

Paža, e, f. = místo, kde se scházejí dvě
střechy téhož stavení. Brt. D. II. 433. — P.
stodoly = pažení, perná, přístodůlek. Brt. D.
II. 437.

Paždí, d přisuto. Gb. H. ml. I. 409., Dšk.
Jihč. I. 17.

Paždík = trámec vodorovný, jenž slouží
k stužení konstrukce. Ott. VIII. 2. b.

Paže, f.; v Rkk. také n. Cf. o tom v Mus.
1896. 246., List. fil. 1896. 230., Mus. fil. 1896.
230.

Páže. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 26.

Pažerák, u, m. Keď mu je smrť na p-ku
(na jazyku). Phľd. 1894. 678. (1895. 72.).

Pažiti = rozuměti. Ve šviháčině. Brt. D.
II. 519.

pč změněno v pš: vok. chlapše m. chlapče.
Chod. Gb. H. ml. I. 525. U 'Zábř. Brt, D. II.
131.

pe. Od násl. e v pe se p neměkčí. Gb. H.
ml. I. 419.

pě vyslovuje se na Hané jako pje. Brt. D.
II. 17.

Pec. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 315.
O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 43. P., m. —
kamna; p. pekařský = pec obyčejná. Laš.
Brt. D. II. 435. Kdo pod pecum narozen jest,
temo ťažko na ohniště vylizť; Maká druhých
ožehom, kdo sám v peci 1 ha. Slov. Nov. Př.
176., 376. Kto prvý kúri (topí) v novovysta-
venej peci, do roka umře. Phľd. 1894. 718.

Pecák = kotlík na ohřívání vody a píce
dobytku v zimě. NZ. IV. 10. — P. = kamno-
vec. Vyčítal kotel pecákovi. Mor. NZ. V. 544.

Pecarka, y, f., vz Pečírka (3. dod.).
Pecco (pekko) = druh jemného čínského
čaje. Us.

Pecen. Tu pecen, tu pecen, babo, dej ko-
láč (hra). Vz Duf. 90.

Péci. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83.
Imper. peč m. pec podle peče. Gb. H. ml. I.
448.

Pecin, gt. pecna, m. = pecen. Lašsky. Gb.
H. ml. I. 186. nn.

Pecina = výklenek nad pecí dvířkami za-
vřený. Brt. D. II. 435.

Pecínek, zdrobn. pecen Hra na pecínky.
Vz Duf. 108.

Pecínka. Po p-kách vystupovati na pec.
Rais. Rod. 82.

Peciválky, pl., m. = bramborové koláčky.
Žďár. Brt, D. II. 479. V Horn. Pojizeří. NŽ.
IV. 398.

Pecnec, gt. -cence, m. = malý pecen. Chč.
P. 97., GR. Nov. 65.

Pecník, u, m. = pecen. Kotk. 27.

Pecný. Pecné vidly (od peci). Dač. Brt.
D. II. 283.

Peeovina, y, f. = pec. P. stojí v komoře
vedle kuchyně, na ni se leze po několika
schůdcích. P. jest milým útulkem starých i mla-
dých. Slez. NZ. IV.10., 198.

Pečáky = pečené brambory. Brušp. Hle-
díková.

Pečanka, y, f. = pečínka. Slez. NZ. IV.
447.

Pečárka, y, f., houba, vz Pýchavka (3.
dod ).

Pečať, vz násl. Pečeť.

Péče z pekja, GB. II. ml. I. 314. Co máte
péči za, rúcho?; Není tobě péče do nikoho.
Ev. seit. 35. Mat, 6. 28. a ib. 40. Mat. 22.
16. Měj o něm péči. Ev. vid. 101. Luc, 10. 15.

Pečéně = játra. Slov. Phľd. XII. 564.,
Mtc. 1894. 107. Cf. Pečeň.

Pečenice, statek v Tekovsku. Phľd. XII.
336.

Pečenka, vz Zabíjačka (3. dod.).

Pečeňový. P. krancle. NZ. IV. 527.

Pečeť, slov. pečať. O pův. slova cf. Gb.
H. ml. I. 100., Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft.
407., Dob. Dur. 317. O strč. skloň. cf. Gb.
Km. -i. 38. Hádanka o pečeti. Vz NZ. III.
34.

Pečetění voskem červeným a zeleným
(právo měst). Vz Mtc. 1895. 267. nn.

Pečetka. Menší p-tku přitiskl. 1461. Arch.
XIV. 104.

Pečienkáreň, rně, f. = místnosť, kde se
pekou pečeně. Phľd. 1893. 753.

Pečienkárka, y, f. = pečinkárka. Phľd.
1895. 77.

Pečienkový. P. mísa = na pečeni. Phľd.
1895. 65.

Pečínka František, básník. Světz. 1894.
419. b. — P. v, f. = pečený brambor. Je-
víčko. Brt, D. ÍI. 361.

Pečinky = sušené křížaly. Brt. D. II. 482.

Pečírka., pecarka, pekárka, honenia, aga-
rieus campestris, houba. Brt, D. H. 510.

Pečité, n. = pečene. Háj. Herb. 142. a j.
Dojde jako p. (dozraje, k cíli nějakému se
přiblíží ku př. k smrti). Bl. Gr. 225.

Pečivo. P. dělané o jistých svátcích a
obetované jednotlivým božstvům. Vz Zbrt.
Pov. 132., 131.

Pečka. Desátá voda z peček = daleké
příbuzenstvo. Brušp. Medikova.

Pečkový = z peček. P. polévka. Slez. NZ.
IV. 446.

Pečky = sušené křížaly, pečinky. Laš.
Brt. D. II. 482.

Pečovnice, e, f. P-ce = dvě opatské sestry,
které na péči měly schůzi a činy sester. Vz
Wtr. Živ. c. 744.

Pedla, y, f. = perla. Dšk. Jihč. I. 10.

Pedlík m. perlík. Gb. H. ml. I. 351.

Pedlový m. perlový. P. kořalka, Dšk. Jihč.
L 10.

Pedllška, y, f. = poduška, o v e. Zdar.
Brt. D. II. 246.

Pěha. Hojení pěh na Mor. Vz Mtc. 1894.
336.

Pěhza, y, f., pták, vz Pěnice (3. dod.).

Pecha, y, m., vz násl. Petr.

Pecháč, e, m., vz násl. Petr.

Pecháček, čka, m., vz násl. Petr.

Pechal, a, m., vz násl. Petr.

Pechan, a, m., vz násl. Petr.

Pechaň, ě, m., vz násl. Petr.

Pechánek, nka, m., vz násl. Petr.

Pechar, a, m., vz násl. Petr.

Pěchárka, y, f. = pěší robota, opak: jetá
r. Val. Brt. D. II. 361.

Pechatý, ého, m., vz násl. Petr.

Pechlák, a, m., vz násl. Petr.

Pechník, a, m., vz násl. Petr.

Pechoč, e, m., vz násl. Petr.



	273

	Beránky, Stručina, Smrž (3. dod.), Slúnečko, Tanečnice (3. dod.). Paža, e, f. = místo, kde se scházejí dvě střechy téhož stavení. Brt. D. II. 433. — P. stodoly = pažení, perná, přístodůlek. Brt. D. II. 437. Paždí, d přisuto. Gb. H. ml. I. 409., Dšk. Jihč. I. 17. Paždík = trámec vodorovný, jenž slouží k stužení konstrukce. Ott. VIII. 2. b. Paže, f.; v Rkk. také n. Cf. o tom v Mus. 1896. 246., List. fil. 1896. 230., Mus. fil. 1896. 230. Páže. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 26. Pažerák, u, m. Keď mu je smrť na p-ku (na jazyku). Phľd. 1894. 678. (1895. 72.). Pažiti = rozuměti. Ve šviháčině. Brt. D. II. 519. pč změněno v pš: vok. chlapše m. chlapče. Chod. Gb. H. ml. I. 525. U 'Zábř. Brt, D. II. 131. pe. Od násl. e v pe se p neměkčí. Gb. H. ml. I. 419. pě vyslovuje se na Hané jako pje. Brt. D. II. 17. Pec. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 315. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 43. P., m. — kamna; p. pekařský = pec obyčejná. Laš. Brt. D. II. 435. Kdo pod pecum narozen jest, temo ťažko na ohniště vylizť; Maká druhých ožehom, kdo sám v peci 1 ha. Slov. Nov. Př. 176., 376. Kto prvý kúri (topí) v novovysta- venej peci, do roka umře. Phľd. 1894. 718. Pecák = kotlík na ohřívání vody a píce dobytku v zimě. NZ. IV. 10. — P. = kamno- vec. Vyčítal kotel pecákovi. Mor. NZ. V. 544. Pecarka, y, f., vz Pečírka (3. dod.). Pecco (pekko) = druh jemného čínského čaje. Us. Pecen. Tu pecen, tu pecen, babo, dej ko- láč (hra). Vz Duf. 90. Péci. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83. Imper. peč m. pec podle peče. Gb. H. ml. I. 448. Pecin, gt. pecna, m. = pecen. Lašsky. Gb. H. ml. I. 186. nn. Pecina = výklenek nad pecí dvířkami za- vřený. Brt. D. II. 435. Pecínek, zdrobn. pecen Hra na pecínky. Vz Duf. 108. Pecínka. Po p-kách vystupovati na pec. Rais. Rod. 82. Peciválky, pl., m. = bramborové koláčky. Žďár. Brt, D. II. 479. V Horn. Pojizeří. NŽ. IV. 398. Pecnec, gt. -cence, m. = malý pecen. Chč. P. 97., GR. Nov. 65. Pecník, u, m. = pecen. Kotk. 27. Pecný. Pecné vidly (od peci). Dač. Brt. D. II. 283. Peeovina, y, f. = pec. P. stojí v komoře vedle kuchyně, na ni se leze po několika schůdcích. P. jest milým útulkem starých i mla- dých. Slez. NZ. IV.10., 198. Pečáky = pečené brambory. Brušp. Hle- díková. Pečanka, y, f. = pečínka. Slez. NZ. IV. 447. Pečárka, y, f., houba, vz Pýchavka (3. dod ).	Pečať, vz násl. Pečeť. Péče z pekja, GB. II. ml. I. 314. Co máte péči za, rúcho?; Není tobě péče do nikoho. Ev. seit. 35. Mat, 6. 28. a ib. 40. Mat. 22. 16. Měj o něm péči. Ev. vid. 101. Luc, 10. 15. Pečéně = játra. Slov. Phľd. XII. 564., Mtc. 1894. 107. Cf. Pečeň. Pečenice, statek v Tekovsku. Phľd. XII. 336. Pečenka, vz Zabíjačka (3. dod.). Pečeňový. P. krancle. NZ. IV. 527. Pečeť, slov. pečať. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 100., Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft. 407., Dob. Dur. 317. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 38. Hádanka o pečeti. Vz NZ. III. 34. Pečetění voskem červeným a zeleným (právo měst). Vz Mtc. 1895. 267. nn. Pečetka. Menší p-tku přitiskl. 1461. Arch. XIV. 104. Pečienkáreň, rně, f. = místnosť, kde se pekou pečeně. Phľd. 1893. 753. Pečienkárka, y, f. = pečinkárka. Phľd. 1895. 77. Pečienkový. P. mísa = na pečeni. Phľd. 1895. 65. Pečínka František, básník. Světz. 1894. 419. b. — P. v, f. = pečený brambor. Je- víčko. Brt, D. ÍI. 361. Pečinky = sušené křížaly. Brt. D. II. 482. Pečírka., pecarka, pekárka, honenia, aga- rieus campestris, houba. Brt, D. H. 510. Pečité, n. = pečene. Háj. Herb. 142. a j. Dojde jako p. (dozraje, k cíli nějakému se přiblíží ku př. k smrti). Bl. Gr. 225. Pečivo. P. dělané o jistých svátcích a obetované jednotlivým božstvům. Vz Zbrt. Pov. 132., 131. Pečka. Desátá voda z peček = daleké příbuzenstvo. Brušp. Medikova. Pečkový = z peček. P. polévka. Slez. NZ. IV. 446. Pečky = sušené křížaly, pečinky. Laš. Brt. D. II. 482. Pečovnice, e, f. P-ce = dvě opatské sestry, které na péči měly schůzi a činy sester. Vz Wtr. Živ. c. 744. Pedla, y, f. = perla. Dšk. Jihč. I. 10. Pedlík m. perlík. Gb. H. ml. I. 351. Pedlový m. perlový. P. kořalka, Dšk. Jihč. L 10. Pedllška, y, f. = poduška, o v e. Zdar. Brt. D. II. 246. Pěha. Hojení pěh na Mor. Vz Mtc. 1894. 336. Pěhza, y, f., pták, vz Pěnice (3. dod.). Pecha, y, m., vz násl. Petr. Pecháč, e, m., vz násl. Petr. Pecháček, čka, m., vz násl. Petr. Pechal, a, m., vz násl. Petr. Pechan, a, m., vz násl. Petr. Pechaň, ě, m., vz násl. Petr. Pechánek, nka, m., vz násl. Petr. Pechar, a, m., vz násl. Petr. Pěchárka, y, f. = pěší robota, opak: jetá r. Val. Brt. D. II. 361. Pechatý, ého, m., vz násl. Petr. Pechlák, a, m., vz násl. Petr. Pechník, a, m., vz násl. Petr. Pechoč, e, m., vz násl. Petr.