389

Oplzlosť, i, f., mrzkost, chlípnosť smil-
nosť. V., ZN. O. je nestydatosť u vyjevování
poměrů pohlavních netoliko bez nutnosti,
než i pro zvláštní v tom zalíbení. Unzüch-
tigkeit, Unfläterei, f. O. páchati (smilniti).
D. O. v řeči. Jg. O-sti se stříci. Kom. Žádná
o. nevycházej z úst vašich. Ros.

Oplzlý = kluzký, zkalený, nešvárný, mrz-
ký, smilný, unflätig, schlüpfrig, unzüchtig,
unkeusch. Jg. O. řeči, Nej., rozkoše, žváč,
V., kroj, myšlení, Kom., odpověď, Jel., slova,
srdce, údové, Ros., žena. O stav manž. O.
život sobě oblibovati. V. Není stydlivý, ale
čela oplzlého. Pr. živ. O. — v čem: v mlu-
vení. V.

Oplznouti, znul a zl, utí = plzkým či-
něnu býti, schlüpfrig werden. — O., opíchati,
kahl werden. Oplzla mu hlava. — O., neči-
stotným učiněnu býti, unflätig, unzüchtig
werden. Ros.

Oplzský = oplzlý, unzüchtig. Nemluv
oplzských věcí. Kom.

Oplzství, n. = oplzlosť.

Opnák, a, m., pachysomata, ssavec upí-
rovitý. Ssav.

Opnouti, lépe: opíti (na Slov. opěti,
dříve: op'ati), op'al (opial, opjal), iat, ětí;
opínati — obestříti, okryti, opásati, um-, über-
spannen, umhängen, umgürten. Ros. — co,
koho, se čím: o. se záponou zlatou. Br.
Skříni boží stanem opal. BO. — se čím
v čem. Róže červená svú šarlatnú barvú
v hořiecí milosti nám se neopne (nezastře).
Tkadl.

Opoběhnouti, hl, utí, opobíhati, vorbei-,
umgehen. Jg.

Opocení, n., das Abschwitzen. Jg.

Opocený; -cen, a, o, abgeschwitzt, schweis-
sig. Jg.

Opoctiviti, il, en, ení, ehrlich machen.
Berla král. 35.

Opočínek, nka, m., ves u Přelouče. PL.

Opočívati = odpočívati. — od čeho :
od světské neprázdnosti. Št. 34.

Opočnice, ves u Poděbrad. PL., Tk. III.
78., 106., Tf. 287.

Opočno, a, n. (Opočeň, nyní Opočen), mě.
v Královéhradecku. Vz S. N. — O., ves u
Postoloprt. PL.

Opočný. O. hromada = skalní, vz Opoka.
BO.

1. Opodál, něco dále, podál, obdál, zda-
leka, in einiger Entfernung, etwas entfernt,
von fern. O. státi, ležeti. D. O. od města
jsem čekal. Har. Ti že jsou o. od toho ne-
přítele (daleko). V. O. odtud své ležení měl.
V. Jednoho od druhého o. rozestavte. Br.

2. Opodál, i, f., opodálí, n., obdalekosť,
die Abweite. Th., Č.

Opodálný, obdálný, abweit, etwas fern.

Ros.

Opodeldok, u, m., balsam umělý, jehož
hlavní léčivou součástkou je kafr. Vz S. N.

Opodstatněný, begründet. Zločin je opod-
statněn, lépe: zločin je právem doveden, do-
kázán. Pelikán.

Opodstatniti, il, ěn, ění; opodstatňovati
=jako podstatu věci dáti, utvrditi, begrün-
den, befestigen. — co čím: knihami měst-

skými. Zlob. Školní cvičení příkladem doma
o. Čas. theol.

Opoj, e, m., opojný nápoj, berauschendes
Getränk. Ó-je nebude píti. Sš. L. 7.

Opojenosť, i, f., stav z opití-se vzešlý,
das Betrunkensein, die Trunkenheit. O. u
opilství se liší od sebe tím, že ona jest ná-
sledek, toto pak skutek. O. a opilství mysl
člověka nějakou jakoby mhlou obalují a
skličují. Sš. L. 194.

Opojený; opojen, a, o = napojený, ge-
tränkt; opilý, betrunken. V. O. srdce. Kom.

— čím: slávou, rozkošemi, radostí, nadějí,
sladkostí. V., Jg. Člověk světem o., trunken.
Dl.

Opojiti, il, en, ení; opojovati =opilým
činiti, berauschen; napojiti, tränken. Opoju-
jící nápoj. Bib. — co, koho, se čím. Chč.
302. Se vínem, V., Lom, Štelc; střely krvi
(napojiti), Ctib.; se přílišným štěstím, slad-
kostí, V., světem, vůní, Kom., radostí, ví-
tězstvím, D., slávou o. — od čeho. Jezte
a pijte a opojte se ne od vína. V.

Opojivý, opojný, berauschend. Us. Síla
o-vá vína se kořennými věcmi zvětšuje. Sš.
Zj. 454.

Opojlivý = opojný. O. nápoj. D.

Opojný, čím se člověk opojuje, berau-
schend. Opojíme se nápojem opojným. Br.
O. nápoj, V., Lom., zvuk. Kamar.

Opojovati, vz Opojiti.

Opoka, opuka, y, f., skála, Fels, m.,
petra. MV., Bibl. V opoce potoky vysekal,
in petris rivos excidit. BO. — O., kámen
hlinitý a písčitý, slín, thoniger Sandmergel.

— O., kámen se loupající, jehož hlavní část-
kou hlína jest, der Thonschiefer. Um. les. —
O., hornina z blyštinky, křemene atd. slo-
žená, der Glimmerschiefer. Rostl. — O., ká-
men vápenatý, der Tof, Tuf, Tofstein, Tuf-
stein, die Rauchwacke. Kom. — Jg. — Vz
Opuka.

Opokořiti, il, en, ení, opokořovati, demü-
thigen. Aqu.

Opokový, opukový, Felsen-, Tof-, Glim-
merschiefer-.

Opolany, dle Dolany, ves u Poděbrad.
PL.; Tk. I. 87., III. 35.

Opole, e, n. Vz S. N., Tk. III. 283., Opolí.

Opolední, mittägig, Mittags-. O. den. Troj.

Opolenec, nce, m., ves u Kašparských
hor. PL.

Opoleti, opáliti se, z pl. Gb. Hl. 146.
Kat. 2227. Rúcho neopolelo (neohořclo).
Kat. 127.

1. Opolí, n., Opole, e, f., mě. v prus.
Slezsku, Oppeln. — Opolan, a, m., pl. -né.

— Opolský. Jg. Vz Opole.

2. Opolí, n. V o., in campestribus. BO.
V horách přebýváše i v o. BO. O., několik
domků pohromadě s poli. Pal.

Opoliti, il, en, ení, přepasovati, in der
Mitte umgeben, umgürten. — co. Cesta bílá
to jest páseň, jež tu rouchu opolí. Sš. Bs. 32.

Opolka — opálka. U Ostrav. Tč.

Opolna, y, f., plnosť, die Fülle. Slova ta
obsahují zákon veškeré spravedlnosti a o-nu
všelikých ctností. Sš. Výkl. 1. Petr. 11. —•
O., pravidlo, die Richtschnur, Norm, das
Richtscheit der Maurer. Vůbec musí překla-