Předchozí (451)  Strana:452  Další (453) |
|
|||
452
|
|||
|
|||
Zemivo, a, n. = plody v zemi rostoucí,
die Erdfrucht: brambory, zelí atd. Ehr. Zemižizn, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
128. Z. = vyslanec Svatoplukův s Meto- dějem do Říma poslaný. Km. 1880. 628. Utrápený Metod sa dostavil vo sprievode moravského pána Z-zna. Let. Mt. S. X. 1. 32. Zemižlč, i, f. = zeměžluč. Na Slov. Bern.
Zemka, y, f. = malá zem, zemice. Šd.
Zemknouti = svrci, abschleifen, abwer-
fen. Aqu. Zemko, a, m. U nás sa ľúbi! tu šuhaj
švarnú devu, tu syn povďačný matku ob- starnú, tu zemko zemka boskáva, tu krása kráse ruky podáva. Sldk. 355. Zemkov, a, m., dvůr. Arch. I. 530.
Zemky = zemáky ? Zemky kopáč hrabe
v poli, suchú vnať drobná mlaď páli. Ppk. II. 129., 130. Zemleti, vz Zemlíti.
Zemletí, n., das Zermalmen, Abmahlen.
Bern. Zemletý, zermalmt, abgemahlen. Vz Se-
mletý Zemlica, e, f. = malá země, zemice. Šd.
Nových zemlic hľadať. Phld. III. 479. Zemlička, y, f. = sejmě.
Zemlín, a, m., srb. Zemun, Seffllin, mě.
v Slavonii. — Zemlíňan, a, m. — Zemlín- ský. Vz S. N. Zemlíti, zemleti, zmítati, vz Semleti.
Zemna, y, f., geomantica, zastr. Rozk.
Zemňák, u, m. = zemče, na Mor. a na
Slov. D.,Rstp., Slb. 358. Na mor. Val. Vck. Na Slov., na Hané. Bkř., Pth. III. 826. Zem- ňáky napřed sa kopú a tepruv jíja (= mzda po práci se dává). Mor. Val. Vck. Zemňané, Semnones, národ, býval nad
Lužičany a Durinky. Sl. let. VI. 109. Zemnatěti, ěl, ění = zemnatosti nabý-
vati, erdig werden. Kos. Zemnatiti, zemnatívati, erdig machen.
Ros. Zemnatosť, i, f. = vlastnosť zemnatého,
die Erde, Erdigkeit. Kořen od z-sti vyči- stiti. Byl. Z-stí páchnouti. Ros. -- Z. = tělesnost, irdisches Wesen, irdischer Sinn. Žehrání na z. a tělesnost naši. Kom. Zemnatý = mnoho země mající, erdig,
erdreich, viel Erde enthaltend. Z. pole. Ros. Cesta z. aneb písčitá. V. — Z. = k zemi podobný, Erd-, erdig, erdartig. Z. barva, D , hořkosť. Čern. — Z. = zemí páchnoucí, nach Erde schmekkend, irdisch. Ros. 1. Zemně, ěte, n. = zemče, der Erdapfel,
Kartoffel. Rostl., Rstp. Na Slov. 2. Zemně, vz Sejmě.
Zemnenský = zemplínský. Z. stolica.
Hdž. Čít 236. Zemněný, zemněvý, zemniový. Z. plátno
= tenké, fein. Ms. 1561. Zemněvý, vz Zemněný.
1. Zemní, -ný = co jest od země, ze země,
na zemi, v zemi, co k ní přísluší, Erd-, Erde-, erdig, irdisch. Z. mrákota, Troj., desátek, Gl. 385., koule (zemské), Krok, koupel, chuť, Us., žába, ještěrka, D., ro- stlina, Rostl., poplatek, nebozez. Us. Z. mandle, bulvy šáchoru. Vz Rstp. 1704. Z. |
voda, stlaní, Erdstreu, f., teplota, krytba,
Erddach, n., kaše, hráz, kryt, Erddecke, pára, Sl. les., ptáci, Landvögel, Nz., smetí, práce, látky, barva, žíraviny, Erdalkalien, Šp., tlak, Pek. 161., daň. Us. Pk. Zemný balvan, Erdlavine, Dch., paní. Hdk. C. 80. Poslední zemná útecha. Phld. IV. 525. Zemné přirozenie. Pass. 30. — Z. = zemnatý. Z. zem. Ms. oštěp. 2. Zemní, n. = desátek, die Grundsteuer,
der Grundzins. List z r. 1527. Vaněk platí 12 zemní přediva. Arch. I. 353. Plat nebo zemní a desátek se dává. Gl. 385. A všech desátkuov, zemního a jiných všech poplatků prázdni býti mají. List hrad. 1514. Tč. Zemnice, e, f. = zemní komora, unter-
irdische Stube. Tabl. Na Slov. Každý v svej z-ci sám o sebe si jedol horký (hořký) chlieb nevole. Btt. Sp. 141. — Z. = zemní jahoda, die Erdbeere. Lešk. Zemničitan, u, m., telluras. Presl. Chym.
235. Zemničitý, telluricus. Kyselina z., solič-
ník z. Chym. Zemnička, y, f., vz Země.
Zemuičník, u, m. = sůl ze zemníku, tel-
luridum. Presl. Chym. 235. Zemník, u, m. = zemče; 2. kov, tellu-
rium. Presl. — Z., a, m. = boh zeme vôbec, menovite ale jej vnútorností. Slov. báj. P. Tóth I. 105. Z = podzemní duch, šedý, dlouhovlasý. Hdk. v Osv. 1884. 229. Zemnika, y, f. = zemče. Zlob.
Zemnina, y, f. = zemina. Šm.
Zemniový, vz Zemněný.
Zemnokovy, m., die Erdmetalle. Vys.
Zemnosť, i, f., die Erdigkeit.
Zemnostenský = státní, Staats-. Z. rada.
Václ. Gabl. 17. Zemnouti, ul, ut, utí = vy mnouti, aus-
reiben. V. Vz Mnouti. — co. Rk. Zemný, vz Zemní.
Zemobjatný zemotřasitel, erdumfassend
(= Poseidon). Vký. Zemoještěr, a, m., der Geosaurus. Šm.
Zemokeř, e, m. = nízký keř, der Strauch,
Erdstrauch, das Erdholz. Um. les. I. 50. Zemokle, pl., Geoblasten, Erdkeimer.
Šm. Zemokrab, a, m., die Erdkrabbe. Šm.
Vz Zeměmil. Zemolez, vz Zimolez.
Zemolezec, zce, m. Z-ci, bumivagae, die
Erdagamen, Dorneidechsen, Stellionen, plazi. Nz. Zemomerač, e, m. = zeměměřič. Na
Slov. Bern. Zemomerba, y, f., Geometrie. Slov. Ssk.
Zemoměřič = zeměměřič (lépe: země-
měřič). Kom. Jan. 757. Zemomerka, y, f., die Geometrie, zastr.
Rozk. Zemopán, lépe: země pán. D.
Zemopásce, e, m., nedobře přeložené:
yairjOyoę, zemi držící či obsahující, obzemní. Lšk. Zemopis, lépe: zeměpis.
Zemoplaz, vz Zeměplaz.
Zemoplazice, e, f. = zeměplaz. BO.
Zemoplozí, vz Zeměplozí.
|
||
|
|||
Předchozí (451)  Strana:452  Další (453) |