Předchozí (783)  Strana:784  Další (785) |
|
|||
784
|
|||
|
|||
Stokolen, lnu, m. = kolenec, Sparg. S
nivní, spergula arvensis. Let. Mt sl. VIII. 1. 37. Stokolo. Právě je toho s. vody (= právě
to dostačuje). .Val. Vck., Brt. D. 269. Stokop, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 89.
Stokopka (stokovka), y, f. = lesní stu-
dánka pod vrchem Žďárem u Rokycan. Us. Fč. Stokorců, os. jm. Wtr. Obr. 89.
Stokování, n., Anlagen von Canälen.
Zpr. arch. XIX., Osv., Athen. III. 312. Stokovnictví, n., das Canalwesen. Osv.
1885. 943., Zpr. arch. XIX. seš. 3., Athen. III. 311. Stokový, Cloaken, Canal- S. vody. Athen.
III. 368. Otrava plynem stokovým, Cloaken- gasvergiftung. Stokrátdobrá, é, f. = druh hrušek. Mor.
Vck., Brt. Stokusožertva, stožertva, y, f. = heka-
tomba. Vinař. Stól. Mathiáš jest dosáhl stola. Leg.
o 12 apošt. Cf. Šf. III. 335. Na královském stole sedě; Chci jej svého stola ssiesti Mus. 1887. 212., 220. Stolárčina, y, f. = stolářské (truhlářské)
řemeslo. Slov. Šd. Stolarňa, ě, f., Tischlerwerkstatt. Mor.
Rgl. Stolaviční, éxató^vyog. Lpř.
Stole, e, f., trabasera, zastr., vor ? Rozk.,
trabeseta. Veleš. Stolec. Sv. ruk. 234., Hr. rk. P. 550. —
S. = stolička pod nohy, podnožka. Val. Vck., Brt. Stolečna, y, f., Schublade. Našel jsem
to ve s-čně zemřelého pana děkana. Radní protok. kolínský E 18. ad 12. Oct. 1611. Vz Stolenice, Stolník (dod.). Stolek = dílna. Us.
Stolenica, e, f. = stolečna, stolník, Schub-
lade, f. Ukradomky s-cu odemknul. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 32. Stolenský, ého, m., os. jm. Arch. VIII.
275. Stoleťák, a, m. = sto let starý. Šd.
Století. Je z předešlého s (konservati-
vec). Us. Stoleve, f.?, traba, zastr. Bhm.
Stolice v sednici (židle). Us. Fč. Val.
Vck. S vysokej stoličky na nízkú sem se- dla (špatné pochodila). Brt. N. p. 265. Dělá ze mne s-čku (lávku) = neváží si mne, jezdí po mně. Val. Vck. Svú matku posa- dil na s-ci pravé čistoty. Št. Kn. š. 71. Kdo na dvou stolicích sedí, snadno mezi nimi na zem padne. Lpř. Podtrhl mu s-čku = předešel ho. Us. Kšť. — S. vdovská = stav vdovský. Pakliby po smrti jeho (manželově) svú s-ci proměnila (se vdala). 1439. Z. d. krn. — S. = trůn. Šalomoun na s-ci do- sedl. Pož. 3. — S. soudní. Když v súdný den před stolici toho mocného súdce při- jdem, V nichž jest Buoh jako svú stolici ustavil, s niež súdí. Št. Kn. š. 5., 146. — S. ku potřebě přirozené. Výb. II. 1445. — S. = vyprázdnění žaludku. S. snětivá, bran- dig, krvavá, Blut-. S. slizovatá, syrovatečná, tuhá, řídká. Čistá žinčica bez klagu je ku |
zdraví na pluca i napraví zatvrdlú s-cu.
Laš. Tč. Cf Slov zdrav. — S. na sou- struhu, die Knagge, vz Včř. Z. II. 65., u péra kočárového, Federstock, m., Pdl., optická, ZČ. III. 12., 75., v zámku. Pdl. S. řezací (hádanka): 1. Železný otec, dře- věná máma, slaměné dítě do kouta letí. 2. Má to boky dřevěné, zuby železné, střeva slaměné. Km 1886. 738. — S. = hrubá ovce s vysokými nohami. Mor. Brt. Stolička Ferd., 1838.—1874 , dr., přírodo-
zpytec. Vz Rk. Sl. Stolík = příhrada v truhle, ve stole.
Mor. Brt. D. 145. Stolikoto = toliko. Zapisuje mu to do
jeho s. života k jmění. Arch. VIII. 603. Stolinský Mart. ze Zvoleňovsi, bakal. a
učitel, † 1621. Vz Jir. Ruk. II. 245., Mus. 1888. 460. Stolíř = řemeslník, který pracuje u zá-
kazníka za stravu a denní mzdu, Störer. Šp. Stolistka. Č. Rž. I., Čch. Dg.
Stoliti. Když s-li. Výb. II. 1582. —
s kým. S paní stolil při jídle. Wtr. exc. — kde. Neslušieť v posvátném miestě s. Výb. II. 287. Hřiešníci stoléchu s ním. B. mik. Mat. 9. 10. Stoľka že som do vody nepadol (málem
bych byl padl). Slov. Rr. Sb. Stolko. Hom. opat. 152. a. S. = toľko,
na toľko. Czm. 103. Stolné, ého, n. = plat za stolek (šev-
covský) na ulici postavený. 16. stol. Wtr. Obr. 40. Stolní mistr, řeč, modlitba. Us. Pdl
Stolničiti s kým = stolovati. Č. Kn. š.
91. Stolník, u, m. = stolečna. Náš starosta
si dal dělati s. pod celým stolem. U Sku- hrova. Semerád J. Stolohyb, u, m . Tischrücken, n. Rk.
Stolokojenec, nce, m., Tischgenosse, m.
Stč. Luň. 10. Stolokol, u, m., Tafelrunde, f Rk.
Stolová, é, f. = jídelna. Slov. Cf. Czm.
103. Stolovací, Schmaus-. Lpř.
Srolování, n., das Speisen. — S. = oběd
svatební. Nov. — S. = večeře Páně u pro- testantů. Vck. Stolověda, y, f., Gastrosophie, f. Rk.
Stolovský, ého, m. Dr. Ed. V. St. Vz
Bačk. Př. 172. Stolový. S. hora = souhvězdí. Stč. Z.
25. Stomakake, y, f. = hniloba úst. Vz
Slov. zdrav. 356. Stomillionový národ. Koll. III. 114.
Stomlacha, y, m. = skoták. Laš. Brt.
D. 269. Stomlachovať se = skotačiti, paludo-
vati se. Mor. Brt. D. 269. 1. Ston. Cf. Mkl. Etym. 350. a. S. větrů,
Vrch., Osv., mroucích. Čch. S. bôlu dral se z něho. HVaj. 2. Ston = drouh. Vz Vořina.
Stonati, stóňu, stóněš; stoni; stóně, sto- ňúc; nčes. stůňu, stůňou. Gb. Stoníc. Št.
Kn. š. 300. 47., Pass. 625. - abs. S. ano |
||
|
|||
Předchozí (783)  Strana:784  Další (785) |