Předchozí (286)  Strana:287  Další (288) |
|
|||
287
|
|||
|
|||
Odklepati, ab-, wegklopfen. — co čím:
zu klopfen aufhören. Odklepati kosu z ru- čidla n. kosiště. Us. na Ostrav. Tč. Odklesnouti, snul a sl, utí, odpadnouti,
ab-, wegsinken. — O., oduzditi, abzäumen. Hanka. Odklestiti, il, štěn, ění; odklešťovati. —
co čím: stromy sekerou, abhacken, abhauen, aushauen. Jg. Odkleti, odkleji, el, en, ení; odklínati,
den Fluch nehmen, entbannen. — co: zemiu (klatby zbaviti). Dal. 56. Odklid, u, m. Abräumimg, f. Dch.
Odkliditi, il, zen, zení; odklízeti, 3. os.
pl. -zejí, el, en, ení; odklizovati, odložiti, od- straniti, wegräumen, aufräumen, wegschaffen. — co, čeho. Odkliď vše n. všeho. Ros. My-
šlení duši bouřící o. Sych. Tys musela ještě málo dobytka odklídati. Us. u Petrov. Dch. — koho čím: svou rukou (zabiti). V. Jupiter
hromem ho odklidil. Ráj. -- co, koho odkud : jídla se stolu, Us., někoho se světa, s cesty (odstraniti, hinwegräumen, tödten). V. Ze živ- nostných prostor odklizovati se nemají věci danitelné, aus den Gewerbsräumen. Trest. zák. — co jak: s velikým namáháním. Us. — co kam. O. na stranu všeho, cožby mu
na překážku býti mohlo. V. Odklika, y, f., odchýlení. Sf.
Odklínati, vz Odkleti.
Odklinkati, abklingeln. — komu. Spatně
jste mu odklinkali (odzvonili). Ros. Odklizení, n., die Weg-, Abräumung. —
O. nesnadností, Kom., člověka (usmrcení). Kom. O. horniny, die Wegfüllbarkeit. Bc. Odklizený; odklizen, a, o, weggeräumt. —
s čeho: se světa. Us. Vz Odkliditi. Odklofati, wegpicken. Us. Vz Odklouti.
Odklon,u, m., úchylka, magnetische De-
klination. Š. a Ž. O. učiniti, eine Diversion machen. Dch. Odklonek, nku, m. = odklon.
Odkloniti, il, ěn, ění; odkloňovati, ab-,
wegneigen, V., odchýliti. Neotklonijte sě. BO. — co čím: rukou. — co, se od čeho. Dch. Odklonný, abgeneigt. Rk.
Odklopiti, il, en, ení; odklopovati, den
Deckel von etwas wegnehmen. — co: hrnec, Us., oči. Šm. Odklouti, odkluji, ul, ut, utí; odklovati.
odklofati, odklubati; odklofnouti, odklofávati, weg-, abhacken, abpicken. — co. Ros. — koho od čeho. Slepice cizí kuře od žrádla odklofla. Jg. — co s čeho: vápno se zdi. Odklsnati koně, udidlo mu sníti, abzäu-
men. Na Slov. Plk. Odklusati, odklusám a odkluši, wegtraben.
— s kým. Už s ním kůň odklusal. Us.
Odkmih, u, m., v tělocviku, vz KP. I. 573. Odkodlučiti, il, en, ení, odděliti, trennen. — co čemu. Chyžka, jižto bieše Bohu ot-
kodlučil. BO. — co od čeho. Otkodlučte se od lidí zemských. BO. Pravdu o. od křivdy. O. 7 vstup. Odkochati se koho, nabažiti. Panny se
ho odkochaly, pěkné dary odebraly. Mor. P. 28. Odkojiti, il, en, ení; odkájeti, 3. os. pl.
ejí, el, en, ení; odkojovati = přestati kojiti, |
aufsäugen, abstillen. — koho. Již dítě od-
kojila. Odkojný, odkojený, odstavený, abgestillt.
Na Mor. Odkokrhati, zu krähen aufhören. Ros.
Odkoktati, přestati koktati, koktavě mlu-
viti. Ros. Odkoledovati, die Koleda endigen. Ros.
Odkolek, lku, m., odštipek dříví, ein ab-
gehauenes Stück, Splitter, Us.; v horn. der Spurkranz. Bc. Odkop, u, m., v telocviku, vz KP. I. 531.
Odkopati, odkopávati; odkopnouti, pnul
a pl, ut, utí, ab-, weggraben ; mit dem Fusse ab-, wegstossen. Jg. — co od čeho: zem od stromu o. Jg. Kůň ho odkopl ode sebe. Jg. — co čím: nohou, nohama, Jg., Šm. — co odkud. Chlapec v noci peřinu se sebe odkopal. — se. Chlapec se odkopal a na- stydl. Jg. — co komu. Sv. German káže sobě hrob o. Pass. (516. Odkoralý, od kůry odloučený, rindfällig.
D. Odkorek, rku, m., odkrojek, krajina, krajní
prkno z klády, die Schwarte. Na Mor. a na Slov. Us. u Opavy. Pk., Klš. — O., die Brod- rinde. D. Odkorý, na Mor. O. chléb = odpadlý, od
kůrky, abgefallen. Us. Odkotaliti, il, en, ení; odkotáleti, el, en,
ení; odkotalovati, wegrollen. — co kam: do kouta, ke zdi atd. Us. Odkouleti, vz Odkuliti.
Odkoupení, n., das Abkaufen, der Ab-
kauf. O-ním, käufllich. Odkoupiti, il, en, ení; odkupovati, wieder
abkaufen, wegkaufen. Jg. — co, čeho od koho. J. tr. — čeho komu. Gníd., Háj. — se čím před čím, sich loskaufen. Bohatí se neodkoupí (bohactvím) před soudcem ne- beským. Plk. Odkouřiti, vz Odkuřovati.
Odkousati, odkousnouti, snul a sl, ut utí;
odkusovati, odkousávati, ab-, wegbeissen. — co. Kdo to odkousal? Ros. — se. Pes se odkousal. Ros. Odkousnutí, n., der Abbiss. Jg.
Odkousnutý, -snut, a, o, abgebissen. Jg.
Odkouti, odkuji, ul, ut, utí, odkovati.
hinwegschmieden; die Fesseln losmachen. Jg. Odkouzliti, il, en, ení; odkouzlovati, ent-,
wegzaubern. — koho. Hlas. Odkovati, odkouti, kul, ut, utí. — koho:
koně. abhufen, D., vězně, die Fesseln ab- nehmen. Odkrajek, jku, m., co odkvájeno, das
Schnitzel, Abschnitzel. Jg. Odkrájeti, vz Odkrojiti.
Odkrap, u, m. = odkap, die Dachtraufe.
Us. Odkrásti, odkradu, kradl, den, ení, weg-
stehlen. — se. Pryč se odkradl, ist davon geschlichen. D. Odkrávati = odkrájeti; odkráti = od-
krojiti. Us. na Ostrav. Ťč. Odkres, u, m., die Abzeichnung. Rk.
Odkresliti, il, en, ení, abzeichnen. — co
čím dle čeho: tužkou dle předlohy. Vz Kresliti. |
||
|
|||
Předchozí (286)  Strana:287  Další (288) |