287

Odklepati, ab-, wegklopfen. — co čím:
zu klopfen aufhören. Odklepati kosu z ru-
čidla n. kosiště. Us. na Ostrav. Tč.

Odklesnouti, snul a sl, utí, odpadnouti,
ab-, wegsinken. — O., oduzditi, abzäumen.
Hanka.

Odklestiti, il, štěn, ění; odklešťovati. —
co čím: stromy sekerou, abhacken, abhauen,
aushauen. Jg.

Odkleti, odkleji, el, en, ení; odklínati,
den Fluch nehmen, entbannen. — co: zemiu
(klatby zbaviti). Dal. 56.

Odklid, u, m. Abräumimg, f. Dch.

Odkliditi, il, zen, zení; odklízeti, 3. os.
pl. -zejí, el, en, ení; odklizovati, odložiti, od-
straniti, wegräumen, aufräumen, wegschaffen.

— co, čeho. Odkliď vše n. všeho. Ros. My-
šlení duši bouřící o. Sych. Tys musela ještě
málo dobytka odklídati. Us. u Petrov. Dch.

— koho čím: svou rukou (zabiti). V. Jupiter
hromem ho odklidil. Ráj. -- co, koho odkud :
jídla se stolu, Us., někoho se světa, s cesty
(odstraniti, hinwegräumen, tödten). V. Ze živ-
nostných prostor odklizovati se nemají věci
danitelné, aus den Gewerbsräumen. Trest.
zák. — co jak: s velikým namáháním. Us.

— co kam. O. na stranu všeho, cožby mu
na překážku býti mohlo. V.

Odklika, y, f., odchýlení. Sf.

Odklínati, vz Odkleti.

Odklinkati, abklingeln. — komu. Spatně
jste mu odklinkali (odzvonili). Ros.

Odklizení, n., die Weg-, Abräumung. —
O. nesnadností, Kom., člověka (usmrcení).
Kom. O. horniny, die Wegfüllbarkeit. Bc.

Odklizený; odklizen, a, o, weggeräumt. —
s čeho: se světa. Us. Vz Odkliditi.

Odklofati, wegpicken. Us. Vz Odklouti.

Odklon,u, m., úchylka, magnetische De-
klination. Š. a Ž. O. učiniti, eine Diversion
machen. Dch.

Odklonek, nku, m. = odklon.

Odkloniti, il, ěn, ění; odkloňovati, ab-,
wegneigen, V., odchýliti. Neotklonijte sě.
BO. — co čím: rukou. — co, se od čeho.
Dch.

Odklonný, abgeneigt. Rk.

Odklopiti, il, en, ení; odklopovati, den
Deckel von etwas wegnehmen. — co: hrnec,
Us., oči. Šm.

Odklouti, odkluji, ul, ut, utí; odklovati.
odklofati, odklubati; odklofnouti, odklofávati,
weg-, abhacken, abpicken. — co. Ros. —
koho od čeho. Slepice cizí kuře od žrádla
odklofla. Jg. — co s čeho: vápno se zdi.

Odklsnati koně, udidlo mu sníti, abzäu-
men. Na Slov. Plk.

Odklusati, odklusám a odkluši, wegtraben.

— s kým. Už s ním kůň odklusal. Us.
Odkmih, u, m., v tělocviku, vz KP. I. 573.
Odkodlučiti, il, en, ení, odděliti, trennen.

— co čemu. Chyžka, jižto bieše Bohu ot-
kodlučil. BO. — co od čeho. Otkodlučte
se od lidí zemských. BO. Pravdu o. od
křivdy. O. 7 vstup.

Odkochati se koho, nabažiti. Panny se
ho odkochaly, pěkné dary odebraly. Mor.
P. 28.

Odkojiti, il, en, ení; odkájeti, 3. os. pl.
ejí, el, en, ení; odkojovati = přestati kojiti,

aufsäugen, abstillen. — koho. Již dítě od-
kojila.

Odkojný, odkojený, odstavený, abgestillt.
Na Mor.

Odkokrhati, zu krähen aufhören. Ros.

Odkoktati, přestati koktati, koktavě mlu-
viti. Ros.

Odkoledovati, die Koleda endigen. Ros.

Odkolek, lku, m., odštipek dříví, ein ab-
gehauenes Stück, Splitter, Us.; v horn. der
Spurkranz. Bc.

Odkop, u, m., v telocviku, vz KP. I. 531.

Odkopati, odkopávati; odkopnouti, pnul
a pl, ut, utí, ab-, weggraben ; mit dem Fusse
ab-, wegstossen. Jg. — co od čeho: zem
od stromu o. Jg. Kůň ho odkopl ode sebe.
Jg. — co čím: nohou, nohama, Jg., Šm. —
co odkud. Chlapec v noci peřinu se sebe
odkopal. — se. Chlapec se odkopal a na-
stydl. Jg. — co komu. Sv. German káže
sobě hrob o. Pass. (516.

Odkoralý, od kůry odloučený, rindfällig.
D.

Odkorek, rku, m., odkrojek, krajina, krajní
prkno z klády, die Schwarte. Na Mor. a na
Slov. Us. u Opavy. Pk., Klš. — O., die Brod-
rinde. D.

Odkorý, na Mor. O. chléb = odpadlý, od
kůrky, abgefallen. Us.

Odkotaliti, il, en, ení; odkotáleti, el, en,
ení; odkotalovati, wegrollen. — co kam:
do kouta, ke zdi atd. Us.

Odkouleti, vz Odkuliti.

Odkoupení, n., das Abkaufen, der Ab-
kauf. O-ním, käufllich.

Odkoupiti, il, en, ení; odkupovati, wieder
abkaufen, wegkaufen. Jg. — co, čeho od
koho. J. tr. — čeho komu. Gníd., Háj. —
se čím před čím, sich loskaufen. Bohatí
se neodkoupí (bohactvím) před soudcem ne-
beským. Plk.

Odkouřiti, vz Odkuřovati.

Odkousati, odkousnouti, snul a sl, ut utí;
odkusovati, odkousávati, ab-, wegbeissen. —
co. Kdo to odkousal? Ros. — se. Pes se
odkousal. Ros.

Odkousnutí, n., der Abbiss. Jg.

Odkousnutý, -snut, a, o, abgebissen. Jg.

Odkouti, odkuji, ul, ut, utí, odkovati.
hinwegschmieden; die Fesseln losmachen. Jg.

Odkouzliti, il, en, ení; odkouzlovati, ent-,
wegzaubern. — koho. Hlas.

Odkovati, odkouti, kul, ut, utí. — koho:
koně. abhufen, D., vězně, die Fesseln ab-
nehmen.

Odkrajek, jku, m., co odkvájeno, das
Schnitzel, Abschnitzel. Jg.

Odkrájeti, vz Odkrojiti.

Odkrap, u, m. = odkap, die Dachtraufe.
Us.

Odkrásti, odkradu, kradl, den, ení, weg-
stehlen. — se. Pryč se odkradl, ist davon
geschlichen. D.

Odkrávati = odkrájeti; odkráti = od-
krojiti. Us. na Ostrav. Ťč.

Odkres, u, m., die Abzeichnung. Rk.

Odkresliti, il, en, ení, abzeichnen. — co
čím dle čeho: tužkou dle předlohy. Vz
Kresliti.