Předchozí (1318)  Strana:1319  Další (1320) |
|
|||
1319
|
|||
|
|||
Lysec, sce, m. = lysý. Pršp. 44. 11.
Lysivosť dvorcová, area celsi, choroba
vlasová. Vz Ott. II. 620. Lyska, vz Ploska (2. dod.), Brm. II. 3.
450 nn. Lysknúť, lyščiť, vz Liskati. Slavč. 100
Lyskonoh, a, m , phaloropus, pták. Vz
Brm. II 3 317. Lysol, u, m., desinfekční prostředek. Nár.
listy. Lýtko, strč. lýtka, y, f., odtud pl. dat.
lýtkám, lok. lýtkách, instr. lýtkami. Gb. Ml. I. 86 , D. Lhrg. 183. Lyzen = modřina. Vz násl. Lyzna.
Lyziti se = smáti se. Val. Vck.
Lyzna, y, f. = lyzeň. Val. Slavč. 92.
Lyžičník, u, m. = lyžník. Phľd. XII. 733.
|
Lyžka, y, f. = lžíce. Lag. Šb. D. 60.
Žabí l. = mušle. Ib. Lzázi = lízati. Ž. kl. 71. 9.
Lzelista, y, f., vz Nelzelista (2. dod.).
Lžíce Gt. pl lžíc a lžic. D. Lhrg. 186.
Nyní. lžic. Nechá-li kdo v hrnku lžíci přes noc, nebude míti dobrého spánku. Mtc. 1892. 194. L. v 16. stol. Vz Mus. 1893. 55. Lžičák. Cf. Brm. II. 3. 519.
Lzičník, u, m., Sandbohrer, -löffel, m.
Hř. Lžikřesťan, a, m., Pseudochrist. Bílý.
Mtc. 1892. 275. Lžiprapor, u, m. Vrch F. II. 244.
Lživodlužný = lživý, vylhaný, lží způ-
sobený. V. Šolc. |
||
|
|||
M.
|
|||
|
|||
Cf. Gb. Ml. I. 62 M slabikotvorné (samo-
hláskové). Vz Gb. Ml. I. 22. Takové na Cbodsku. Vz List. filol. 1891. 43., 47 Na Dolnobečovsku na Mor. bývá často místo něho b: blabľenec, bramor, darebné; m se tam proměnilo v n v čísl. sedn, osn a jinde: pasno vedle pasmo, veznu, snědé (smědý) atd. Vz List. fil. 1891. 434. -ma příp. Cf. Gb. Ml. I. 62.
Macák, a, m. vz. Matthias (2. dod.).
Macati. Prk. v Kroku. 1889. 243. dopo-
ručuje mácati. Macek, cka, m , vz Matthias (2. dod.).
Maciga, y, f. = mamulka, matka. Val.
Sb. D. 60. Macík, a, m., vz Matthias (2. dod.). M.
také = Emanuel. Macina, y, m. = Matěj. Mor. Rgl.
Macourek Jiří, nar. 1815., hud. sklad.
Srb 123. Máčiné, vz Náčiné (2. dod.).
Mačínek, nku, mačíneček, čku, m. Kluci
ani m-čku na stromě nenechají (nic). Mor. Mačiště také zmačkaná hrsť lnu. Lib.
NZ I. 547. Máčka = bláto. — M. Ten v sobě ne-
zdrží m-ky (nic, vše vyšplechtá, poví). Mor. Vhl. Maďan, a, m. = hlupec Lib. NZ. I. 452.
Maďar, u, m. = vřed, uher. Ten má plný
obličej maďarů. U Miletína. Dvd. — M., a, m. = hlupec. Lib. NZ. I. 452. Maďara, y, f. = tanec. Vz Brt. N. p.
III. str. XLIII. Maděrbalaš. Vévoda a m. Půh. V. 5
Maděrka, y, f., druh plstěného klobouku.
16. stol. Ott. VI. 448. Mädliť = mrviť. Slov. Rl. Pr. II 7.
Madřan, u, m., gutta. Pršp. 33. 17.
|
Madrunka, y, f., pecanda, zastr. MV.
(Hank. Sb. 388.). Magacin = břicho. Má těžký m. (o tlu-
stém) U Miletína. Dvd. Magarony = vlaské nudle. Mám vám s.
snad m. s pangentou = nějaké zvláštnosti? Us Magdalena, Machna.
Magdeburský. M. právo. Cf. Wtr. Obr.
II. 478., 634, 747. Magues, u, m. = magnet. M-sem po-
tříti. Kom. Lab. 122. Magnet. To děvče je jako m. (táhne).
Us Dvd. Mach, a, m., vz Matthias a Martin (2. dod.).
Mácha, y, m., vz Matthias (2. dod.).
Macháček, čka m., rybník v Písecku.
Machaj, e, m. = taškář, šelma. Slov.
Němc. II. 115. Machák, u, m. = havák (s budkou).
Mor Rgl. Máchal Hanuš, dr, prof. a spis. v Praze.
Macbar J. S., básník.
Machek, chka, m., vz Matthias (2 dod.).
Machna, y, f. = Magdalena — M. =
vězení v Kouřimi v 16. věku. Wtr. Obr. II. 836. Machník, a, m., vz Matthias (2. dod.).
Machomedan, a, m. = lakotný. Lib.
NZ. 1. 452. Machot, u, m. Na m. opilý, shnilý =
zcela. Lib. NZ. I. 456. Machovec Frant † 8/10 1892.
Machovka, y, f. = vrch v Písecku.
Machuta, y, m., vz Matthias (2. dod.).
Máj. Před prvním májem. Vz Mus. 1889.
351. Majdalenka, y, f. = druh hrušek ran-
ních zralých okolo sv. Maří Majdaleny. Dvd. Maj duša, dle Káča = Marie. Slov. Prss.
Maje. Cf. Mách. 195
|
||
|
|||
Předchozí (1318)  Strana:1319  Další (1320) |