Předchozí (609)  Strana:610  Další (611) |
|
|||
610
|
|||
|
|||
67.), nálada Km. 1888. 679 ; Je, není dobré
chuti. Mor. Mřk. Šedivý (= špatný) r. Čch. Brč. 30. R. satanský. Dk. Rozmara = humor. Pal. Rdh. I. 409. Kraloval po pouhém r-ru a svéhlavě; R. a libovůle. Pal. III. 1. 296. a Rdh. III, 218. Z r-ru něco napsati. Šf. III. 208. Rozmářanky = napolo usušené hrušky.
U N Kdýně Rgl. Vz Rozmářenky. Rozmarastiť = rozbiti. Brt. D 229.
Rozmařelosť, i, f., vz Rozmařilosť. Št.
Kn. š. 185. Rozmařelý = rozmařilý. Št. Kn. š. 185.,
180. Rozmaření = váhavosť, Lässigkeit, Träg-
heit. Rozpačné r. Št. Kn š. 187. 33. Rozmářenky = rozmářanky (nahoře).
U Kdýně. Rgl. Rozmářený = nevyspalý. U Kdýně. Rgl.
Rozmářeti. Neroďte r. od pokrmu a
pitie. Kar. 9. Rozmarija, e, f.= rozmarina. Prss. Gazd
26., Mt. S. l. 28, Sl. spv. I. 4. Rozmařilosť jest nebezpečna zdraví, ži-
votu a ctnosti. Sb. uč. Rozmarina. Cf. Rosc. 134., Sbtk. Rostl.
342., Rstp. 991., Sl. ps. Šf. 40. Už kvete na něm r-rin (zemřel). Bdl. Rozmarinka, y, f. Vyšívání na r-nku.
Mor. — R-ky = druh jablek. Slov. Rr. MBš Rozmářiti švestky = na polo sušiti.
U Kdýné. Rgl. Rozmarně, launig. Vlč.
Rozmarný, vz Obyčajný, Rozmar (dod.).
Rozmašírovati se = rozveseliti se, pod-
napiti se. Us. Tkč. Rozmašlovati vejce po koláči = mašlo-
vačkou natříti; roztlouct; rozsekati. Čce. Tkč. Rozmatiti se = sesíleti. Děvče, když
se vdá, rozmatí se. Mor. Rgl. Rozmaz, u, m. = rozmazání. Šd.
Rozmazanina, y, f. = něco rozmazaného.
Us. Šd. Rozmazati jmění = promarniti. U Kr.
Hrad. Kšť. Rozmedvediti sa = rozhovořiti se o med-
vědech. N. Hlsk. XVIII. 257. Rozměchaný = břichatý. Ty měchuro
r-ná Čce. Tkč. Rozměk, u, m. = rozměknutí. Šd.
Rozmekanec, nce, m. plačtivý. V z
Rozmekati se. Rozmekati se = rozplakati se. Rozme-
kanec r-ný. Us. Tkč. Naděje se rozmekly = v niveč přišly. Vchř. Rozmektati se = dáti se do řeči kok-
taje. Nu rozmektej se, ty mekto rozmek- taná! Čce. Tkč. Rozmělněný, zermamlt. R. slad, KP. V.
299 , rudy. NA IV. 171. — jak: na prach. Us. Pdl. Rozmělnidlo, a, n. rozdrobovadlo, Zer-
kleinerungsmaschine, f. Šp. Rozmělniti co čím: hroudy válcem. Us.
Pdl. Rozmělňovadlo, a, n. = rozmělnidlo.
KP. V. 410. Rozměniti zlatku, šesták. Us. — R. =
utratiti, promarniti. Ona by celý statek r-la. Us. Vk. |
Rozměr = rozměření. Stavba velikých
r-rů. Us. — R. = míra. R. rychlosti, zrych- lení, velikosti pohybu, momentu setrvač- nosti, doby kyvu atd. ZČ. I. 277., 278. — R., Versmass. R-ry asynartetické, episynthe- tické, smíšené. Dk. Poet. 292. R. rhyth- mický, osmi-, desítislabičný. Anth. Rozmerať = rozměřiti. Slov. Bern.
Rozměrce. Za Č. polož: Rž. LXI.
Rozmerenditi = roztlouci. R. nádobí. — R. se = rozveseliti se. Čce. Tkč. Rozměřenosť, i, f, Abgemessenheit, f.
R. uměleckého díla, mathematická. Dk. Rozměřený; -en, a, o, abgemessen. Ce-
lek dobře r-ný. Dk. Rozměrka, y, f., Sperrmass, n. Hrbk.
Rozměrný. R. číslo, činitel, Jd. Geom.
IV. 2 , krásno (metrické), celek, Dk, koli- kosť, dimensiva quantitas. Hlv. 186., V.V. 47. Rozměrotvorný. R údoba, forma dimen-
siva. V.V. 53 Rozměrový, Verhältniss-. R. číslo, vý-
raz. Šim. 40. — R., Dimensions-. R po- měry. ZČ. I. 99. — R., Rhythmisch. R. píseň. Vch. Ar. 4. Rozmésti. — co. Bóh r-tal kosti jich.
Ž. wit. 52 6. — čím. Rukama rozmítal. Us. Vk. — co čím več. Co vystavěl, on drzou rukou v rumy rozmetá. Vrch. — kdy. co. Knihy dnem i nocí rozmítacím (glossa: přemítachu). Ev. olom. 20 Mezi sebou roz- mítali všecky věci dobře za tři hodiny. Let. 387. Rozměšovací, Scheidungs , Zerlegungs-.
R prostředky. SP. II. 101. Rozmetač, e, m., Auseinanderkehrer, m.
Us. Tč. Rozmeták, u, m , Ablegspan, m. Ssk.
Rozmetný, zerwerfend, zerstreuend. Dch.,
Šd. Rozmezený; -en, a, o, abgegränzt. Osv.
Rozmezí, n. = prostora mezi dvěma me-
zemi. Stč. Zem. 481. Rozmigsati = roztrhati. R. oděv. Val.
Vck., Brt. D. 262. Rozmíchanina, y, f. = něco rozmícha-
ného. R. prachu s kořalkou. NA. IV. 132. Rozmíchati vápno s vodou v kaši. Rm.
I. 192.
Rozmilosť, i, f. Sá. Lásky zpěv samátě
r. Č. Kn. š. 343. Rozmiloučký = rozmilý. Osv., Sá.
Rozmilovaný = kdo tuze miluje. Je to
kocour r-ný. ČT. Tkč. Rozmínění, n. = disputace. Dk. Rozb.
f. 119. Rozmísiti, vz Rozmlšati.
Rozmíšení, n. R. krve, dissolutio san-
guinis, Blutzersetzung, f Us., Kžk. Por. 442. Cf. Slov. zdRav. 452. Rozmladiti co čím. By duši mú svú
krví r-dil. Pravn. 1095. — co jak. Srdce mé rozmlad v tej síle, by . . . Pravn. 2825. — se jak. Květina pěkně se r-la. Us. Rgl. Rozmlátiti co jak: kosti na prach.
Us. — se kde. Kočár na skalinách se r-til. Orl. III. 74. Rozmliaždiť = rozmlíždíti. Slov. N. Hlsk.
II. 85., Sldč.
|
||
|
|||
Předchozí (609)  Strana:610  Další (611) |