1217

Čmert, a, m. = čert (eufemist). Us. Dšk.
Vzal to č. Bdl.

Čmier, vz Čmýr. Slov. Ssk.
Čmieť = čníti, hervorragen. Slov. Ssk-
Čmírko, a, n. Ani č. zlata. Rgl. exc.
Čmoch, a, m. = žmyja, křídlatý drak.
Na Slov. Ssk. Cf. Zmok

Čmolouchati se = potloukati se. U Sol
nice. Olv., Jrsk.

Čmouda, y, m., posměšně = hvozda. KP
V. 267.

Čmoudě, ěte, n. = člověk umazaný, umou-
něný. U Rychn.

Čmoudění, n., vz Čmouditi. C, pálení
drnu, das Hainen. Sl. les.

Čmoudnutí, n., nemoc vína. KP. V. 182.

Čmoudový. Č. příchuť vína. KP. V. 267.

Čmrhákati = čmárati. Us. Tč.

Čmrňa, ě, f. =kořalka,pálenka, Schnapps,
m. Mor. Bkř., Šd., Vck.

Čmrně, ě, f. = čmrna U Olom. Sd.

Čmúd, vz Mkl. Etym. 329.

Čmudič, e, m., der Dampfer; Tabak-
schmaucher. Šm

Čmudírna, y, f. = čadírna. Rk.

Čmuditi, vz Čmouditi.

Čmuchadlo, a, n. = nos.

Čmuchal, vz Čmuchák.

Čmuchálek, vz Čmuchák. — Č, ein
fremder, unbekannter Mensch. To je jakýsi
č. U Místka. Škd. — Č., os. jm.

Čmuchař, e, m., vz Čmuchák.

Čmuchati. — Č. = bafčiti, kouřiti. U Olom
Sd., Brt. D. 205. Cf. Čňuchati.

Čmuchavý nosíček, das Schnuppernäs-
chen. Dch.

Čmuchtati = čmuchati, bafčiti. U Neza-
myslic. Bkř

Čmulík, a, m. = čmelík.

Čmýr. — Č., der Fühler der Schnecke
Jak se slimáka dotkneš, hned čmýry stahne
U Uher. Hrad. Tč. Všude své čmýry (uši)
vytahuje, by co uslyšel. Ib Tč

Čmýra. Maternice n. čmýra. BO. Čmýru
(květ, kvítek, čas, měsíčky, barvu, periodu,
menstruaci; na Slov. časie) míti, menstruiren ;
bolestná č., dysmenorrhoea. Nz. lk. Cf. S. N.
X. 153., Slov. zdrav. I 51. Čs. lk. I. 45.,
II. 14, VI. 229., VII. 280., VIII. 154., IX.
302., 347., X. 264. Pověry o ženě mající
čmýru vz v Mus. 1854. 535.

Čmýrání se = hrabání se. Nenávidím
ustavičné č. se v zaprášených knihovnách.
Koll. Cest. I. 1. 3.

Čmýří. — Č. řitní, die Afterwolle. Sl.
les. — Č. = hedvábnička. U Nechanic. Kšť.
Cf. S. N.

Čmýriti sa = hemžiti se, pohybovati se.
Slov. — kde. Na lykavskom zámku dav
ľudstva sa čmýri. Ppk. II. 64. Tu sice sa
č. viac nebudem. Zbr. Lžd. 171. Janko i na
ďalej chce sa č. v bahne zkaženosti mravnej.
Phld. III. 546.

Čmýrka, y, f. = čmýra. Bern.

Čmýrnatý, zaserig. Rk.

Čmýrový, Mensrrual-. Č. krev. Nz. lk.

Čnělka, také der Staubweg. Sl. les. O čněl-
kách vz Čl. Kv. XVIII., Kk. 51.—52, Slb
XLI., Rsl. 405 , 123 , 129., 188., 196., S. N
Rose. 89., 90. Podstavek, sedlo čnělky, stilo-
podium, der Grriffelpolster. Sl. les

Čnělkový. Č. rýha, canalis stilinus, der
Griffelkanal.

Čněti. — kde. Tam při jezeru vížka ční
nad stromů noc. Mcha. — odkud. Vodní
lilie ční z vod. Kká. Td. Z obojí strany
zubové ostří jako pila čněli. Ler. — kam.
Hrad čněl v šero noci šumnou nad řekou.
Vrch. Věž k nebi ční. Us. Pdl. — jak. Ční
obrovitá hora v šedinách. Kká. (Osv. V. 35.)

Čnosť = ctnost. Slov. Bern.

Čnostlivosť = ctnostlivosť. Slov. Bern.

Čnostnosť = ctnostnosť. Slov. Bern,

Čnostný = ctnostný. Slov. Bern.

Čňuchati = čmuchati — čím: nosem.
Us Tč.

Čnúť, vz Čnouti. Slov Ssk.

Čo = co. Také u Březové u Hrozenkova
na Mor. Brt

Čoban, a, m = bača. Slov. Ssk.
Čočeť = čučeti, vězeti. Kde zas čočíš.
V Bohuslav. na Mor. Neor.

Čočinka, y, f. = prvok. Č. obecná, cristel-
laria rotulata. V z Frč 10.

Čočka, ervum, die Linse. Vz Čočovice,
Rstp. 395., S. N. Kram. Slov. 86, Mllr. 44.
Rosc. 167. ČI. 28., Slb. 526., FB. 105., Kk.
255., Čl. Kv. 391., 85. Na Mor. také čačka,
čačavka. Brt. Polská č. Dch. č u Římanů.
Vz Vlšk. 106. — Č. oční. lens, die Linse.
Nz. lk. Nemoci čočky. Schb. Cf. Slov. zdrav.
I. 52., Čs lk. VII. 91. — Č. = sklo. Č. el-
lipricka, parabolická, hyperbolická, positivna,
negativná; osa, vrchol, optický střed, vrcho-
lová rovnice čočky. ZČ. 166., 167., 169., 171.,
188., optická, KP. II. 146., 147 (70., 149.,
150., 147., 148., 157.; III. 66), křišťalová,
Schd. II. 350., osvětlovací, válcová Fresne-
lová. Ck. Hvězdovité sektory čočky. Nz. lk.
Cf. Schd. I. 123., 124., 128., Šv. 62., 189.—
Č. kyvadla hodinového. ZČ. I. 140. — Č.
v mechan. die Kurbelwarze Nz.

Čočkokam, u, m., der Linsenstein. Šm.

Čočkovec, vce, m. Č. plochý, lynceus
lamellatus, ráček z čeledi perlooček. S. N.
XI. 508.

Čočkovice, e, f. = čočka. Šm.

Čočkovitě, linsenförmig. C. smáčknutý
(nažka smldníkův). Rst 405.

Čočkovitý = jako čočkové semeno vy-
hlížející, t. dvěma plochama naddutýma
v hranu do kola běžící stýkajícíma se ob-
mezený jako semeno čočkové. Rst. 405.
Č. jádro, der Linsenkern, tvar, die Linsen-
form, dalekohled, dioptrischer Teleskop. Sl.
les.

Čočkový, Linsen-. ( . vlákna, -fasern,
pouzdro, -kapsel, nůž, -messer, zákal pouzdra

366



	1217

	Čmert, a, m. = čert (eufemist). Us. Dšk. Vzal to č. Bdl. Čmier, vz Čmýr. Slov. Ssk. Čmieť = čníti, hervorragen. Slov. Ssk- Čmírko, a, n. Ani č. zlata. Rgl. exc. Čmoch, a, m. = žmyja, křídlatý drak. Na Slov. Ssk. Cf. Zmok Čmolouchati se = potloukati se. U Sol nice. Olv., Jrsk. Čmouda, y, m., posměšně = hvozda. KP V. 267. Čmoudě, ěte, n. = člověk umazaný, umou- něný. U Rychn. Čmoudění, n., vz Čmouditi. C, pálení drnu, das Hainen. Sl. les. Čmoudnutí, n., nemoc vína. KP. V. 182. Čmoudový. Č. příchuť vína. KP. V. 267. Čmrhákati = čmárati. Us. Tč. Čmrňa, ě, f. =kořalka,pálenka, Schnapps, m. Mor. Bkř., Šd., Vck. Čmrně, ě, f. = čmrna U Olom. Sd. Čmúd, vz Mkl. Etym. 329. Čmudič, e, m., der Dampfer; Tabak- schmaucher. Šm Čmudírna, y, f. = čadírna. Rk. Čmuditi, vz Čmouditi. Čmuchadlo, a, n. = nos. Čmuchal, vz Čmuchák. Čmuchálek, vz Čmuchák. — Č, ein fremder, unbekannter Mensch. To je jakýsi č. U Místka. Škd. — Č., os. jm. Čmuchař, e, m., vz Čmuchák. Čmuchati. — Č. = bafčiti, kouřiti. U Olom Sd., Brt. D. 205. Cf. Čňuchati. Čmuchavý nosíček, das Schnuppernäs- chen. Dch. Čmuchtati = čmuchati, bafčiti. U Neza- myslic. Bkř Čmulík, a, m. = čmelík. Čmýr. — Č., der Fühler der Schnecke Jak se slimáka dotkneš, hned čmýry stahne U Uher. Hrad. Tč. Všude své čmýry (uši) vytahuje, by co uslyšel. Ib Tč Čmýra. Maternice n. čmýra. BO. Čmýru (květ, kvítek, čas, měsíčky, barvu, periodu, menstruaci; na Slov. časie) míti, menstruiren ; bolestná č., dysmenorrhoea. Nz. lk. Cf. S. N. X. 153., Slov. zdrav. I 51. Čs. lk. I. 45., II. 14, VI. 229., VII. 280., VIII. 154., IX. 302., 347., X. 264. Pověry o ženě mající čmýru vz v Mus. 1854. 535. Čmýrání se = hrabání se. Nenávidím ustavičné č. se v zaprášených knihovnách. Koll. Cest. I. 1. 3. Čmýří. — Č. řitní, die Afterwolle. Sl. les. — Č. = hedvábnička. U Nechanic. Kšť. Cf. S. N. Čmýriti sa = hemžiti se, pohybovati se. Slov. — kde. Na lykavskom zámku dav ľudstva sa čmýri. Ppk. II. 64. Tu sice sa č. viac nebudem. Zbr. Lžd. 171. Janko i na ďalej chce sa č. v bahne zkaženosti mravnej. Phld. III. 546.	Čmýrka, y, f. = čmýra. Bern. Čmýrnatý, zaserig. Rk. Čmýrový, Mensrrual-. Č. krev. Nz. lk. Čnělka, také der Staubweg. Sl. les. O čněl- kách vz Čl. Kv. XVIII., Kk. 51.—52, Slb XLI., Rsl. 405 , 123 , 129., 188., 196., S. N Rose. 89., 90. Podstavek, sedlo čnělky, stilo- podium, der Grriffelpolster. Sl. les Čnělkový. Č. rýha, canalis stilinus, der Griffelkanal. Čněti. — kde. Tam při jezeru vížka ční nad stromů noc. Mcha. — odkud. Vodní lilie ční z vod. Kká. Td. Z obojí strany zubové ostří jako pila čněli. Ler. — kam. Hrad čněl v šero noci šumnou nad řekou. Vrch. Věž k nebi ční. Us. Pdl. — jak. Ční obrovitá hora v šedinách. Kká. (Osv. V. 35.) Čnosť = ctnost. Slov. Bern. Čnostlivosť = ctnostlivosť. Slov. Bern. Čnostnosť = ctnostnosť. Slov. Bern, Čnostný = ctnostný. Slov. Bern. Čňuchati = čmuchati — čím: nosem. Us Tč. Čnúť, vz Čnouti. Slov Ssk. Čo = co. Také u Březové u Hrozenkova na Mor. Brt Čoban, a, m = bača. Slov. Ssk. Čočeť = čučeti, vězeti. Kde zas čočíš. V Bohuslav. na Mor. Neor. Čočinka, y, f. = prvok. Č. obecná, cristel- laria rotulata. V z Frč 10. Čočka, ervum, die Linse. Vz Čočovice, Rstp. 395., S. N. Kram. Slov. 86, Mllr. 44. Rosc. 167. ČI. 28., Slb. 526., FB. 105., Kk. 255., Čl. Kv. 391., 85. Na Mor. také čačka, čačavka. Brt. Polská č. Dch. č u Římanů. Vz Vlšk. 106. — Č. oční. lens, die Linse. Nz. lk. Nemoci čočky. Schb. Cf. Slov. zdrav. I. 52., Čs lk. VII. 91. — Č. = sklo. Č. el- lipricka, parabolická, hyperbolická, positivna, negativná; osa, vrchol, optický střed, vrcho- lová rovnice čočky. ZČ. 166., 167., 169., 171., 188., optická, KP. II. 146., 147 (70., 149., 150., 147., 148., 157.; III. 66), křišťalová, Schd. II. 350., osvětlovací, válcová Fresne- lová. Ck. Hvězdovité sektory čočky. Nz. lk. Cf. Schd. I. 123., 124., 128., Šv. 62., 189.— Č. kyvadla hodinového. ZČ. I. 140. — Č. v mechan. die Kurbelwarze Nz. Čočkokam, u, m., der Linsenstein. Šm. Čočkovec, vce, m. Č. plochý, lynceus lamellatus, ráček z čeledi perlooček. S. N. XI. 508. Čočkovice, e, f. = čočka. Šm. Čočkovitě, linsenförmig. C. smáčknutý (nažka smldníkův). Rst 405. Čočkovitý = jako čočkové semeno vy- hlížející, t. dvěma plochama naddutýma v hranu do kola běžící stýkajícíma se ob- mezený jako semeno čočkové. Rst. 405. Č. jádro, der Linsenkern, tvar, die Linsen- form, dalekohled, dioptrischer Teleskop. Sl. les. Čočkový, Linsen-. ( . vlákna, -fasern, pouzdro, -kapsel, nůž, -messer, zákal pouzdra 366